Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 202/2022-46
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 82 062 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 904 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 904 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 52 158 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 074,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 000 Kč od 18. 3. 2022 do 15. 11. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 096 Kč od 16. 11.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 44,10 % ročně z částky 33 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 904 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 904 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 52 158 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 074,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 000 Kč od 18. 3. 2022 do 15. 11. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 096 Kč od 16. 11.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 44,10 % ročně z částky 33 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 82 062 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 5. 11. 2019 byla mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřena smlouva číslo s produktovým názvem anonymizována tři slova měsíční anonymizována dvě slova rok, (dále též,, smlouva o úvěru“), na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 33 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 32 258 Kč zaplatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2 720 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 2 698 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 44,10 % ročně. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů od žalovaného a dokumentů předložených žalovaným, a to pracovní smlouvy, výplatních pásek za srpen a září 2019, které zaznamenala do zákaznické karty. Dále vycházela z údajů z bankovních registrů, nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba anonymizována dvě slova, spol. s.r.o. jako manipulant s pravidelným měsíčním čistým příjmem ve výši částka. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 3 096 Kč. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, když nehradil předepsané splátky, proto předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celého dluhu ke dni 17.3.2022 a právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 16 500 Kč (sazba 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení). Žalobkyně požaduje též sankční poplatky ve výši 3 400 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn oznámením ze dne 1.2.2022 Přes předžalobní výzvu žalobkyně zaslanou dne 20.5.2022 žalovaný dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Žalobkyně u jednání dne 16.3.2023 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 16.3.2023 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1 ,3 o.s.ř. , soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání není možné s ohledem na to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží i bez návrhu.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 5.11.2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 33 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši 29 162 Kč zaplatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2 720 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 2 698 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 44,10 % ročně. Pro případ prodleníse zaplacením dlužných splátek se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení
Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 12.10.2022 soud zjistil, že vůči žalovanému nebyla vedena žádná exekuce
Ze zákaznické karty ze dne 5.11.2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, má 1 vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek jako manipulant s čistým měsíčním příjmem částka (ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 8-9/ 2019). Žalovaný dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši částka (neověřeno žádnými dokumenty).
Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky ve výši 84 136,07 Kč včetně příslušenství pohledávky na žalobkyni.
Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10.2.2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 84 136,07 Kč do 17.3.2022.
Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2022 podané na poště dne 20.5.2022 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dlužných závazků ve výši 87 367, 72 s příslušenstvím.
5. Pokud žalobkyně navrhovala výslech svědka jméno příjmení, soud návrh pro nadbytečnost zamítl, neboť jeho výslech by nevedl k prokázání žádných nových skutečností než těch, které jsou uvedeny v zákaznické kartě.
6. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 5. 11. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši 29 162 Kč zaplatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2 720 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 2 698 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 44,10 % ročně. Pro případ prodlení se zaplacením dlužných splátek se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splatit, žalovaný uvedl a do zákaznické karty ze dne 5.11.2019 bylo zaznamenáno, že pracuje na plný úvazek jako manipulant s čistým měsíčním příjmem částka (ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 8-9/ 2019). Žalovaný dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši částka (neověřeno žádnými dokumenty). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 3 096 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn oznámením ze dne 1.2.2022 Přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 20.5.2022 žalovaný dluh nezaplatil.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
11. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 o.z. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Dle § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
17. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
18. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006 ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015 ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18 ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779 2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, řádně ověřit. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 33 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud s ohledem na úhradu žalovaného ve výši 3 096 Kč uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 29 904 Kč (33 000 Kč žalovaného ve výši 3 096 Kč = 29 904 Kč).
19. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
20. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 16. 11. 2022. Žaloba byla žalovanému doručena fikcí dne 14. 11. 2022, následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 16. 11. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 29 904 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 29 904 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
22. Žalovaný by měl s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení však nebyla žalovanému přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady vznikly.
23. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce..