Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 131/2022-69

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 2.483,22 Kč,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 483,22 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 483,22 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2.983,22 Kč. Tvrdí, že na žalobce jako na nástupnickou společnost přešlo veškeré jmění zanikající společnosti právnická osoba Tento právní předchůdce uzavřel s žalovaným datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo zapůjčil žalovanému přijímací zařízení za účelem využívání těchto služeb, a to modem Compal za částku 70 Kč měsíčně po dobu pronájmu zařízení. Právní předchůdce žalobce v souladu s všeobecnými podmínkami vystavoval vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období, žalovaný však soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. Právní předchůdce žalobce proto odstoupil od smlouvy dopisem z 8. 9. 2020. Žalovaný byl povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce zmíněné zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, tedy do 4. 10. 2020, což neučinil. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu 2.000 Kč sjednanou ve smlouvě, přičemž její výše je stanovena v ceníku. Žalovanému byly zasílány faktury i upomínky elektronicky na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Za období od 1. 1. 2020 do 28. 7. 2020 nezaplatil žalovaný měsíční nájemné 70 Kč. Částka 70 Kč byla vyúčtována žalovanému v sedmi vyúčtováních, splatných vždy ke každému 20. dni měsíců leden až červenec 2020, což celkem činí 490 Kč. Dalším vyúčtováním, splatným 20. 8. 2020, byl žalovanému vyúčtován poplatek 500 Kč za odpojení od služeb elektronických komunikací ve výši 500 Kč, a tato částka byla snížena o 6,78 Kč, která odpovídá období od odpojení 28. 7. 2020 do 31. 7. 2020, kdy žalovaný již služby elektronických komunikací nemohl užívat. Po odpočtu částky 6,78 Kč od částky 490 Kč požaduje žalobce po žalovaném za nájem zařízení za dobu od 1. 1. 2020 do 28. 7. 2020 částku 483,22 Kč. Žalovaná částka tak představuje součet smluvní pokuty 2.000 Kč, poplatku za odpojení 500 Kč a nájemného 483,22 Kč.

2. Usnesením ze dne 1. 11. 2022 č. j. -45, které nabylo právní moci dne 8. 12. 2022, byl nárok žalobce na zaplacení poplatku za odpojení 500 Kč vyloučen k samostatnému řízení. Předmětem tohoto řízení tak zůstala smluvní pokuta 2.000 Kč a nájemné 483,22 Kč.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. právnická osoba, IČO, byla do obchodního rejstříku zapsána 4. 1. 1991. Ke dni 1. 4. 2020 zanikla v důsledku fúze sloučením se společností právnická osoba, jako se společností nástupnickou, na kterou přešlo veškeré jmění zanikající společností právnická osoba, a to ke dni 1. 4. 2020. Dne 24. 7. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobce, právnická osoba jako poskytovatel s žalovaným jakožto účastníkem smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Ve smlouvě bylo dohodnuto poskytování služeb UPC Internet 150+, UPC Televize TV START, pronájem modemu WIFI ED 3.0 za 70 Kč a INTERNET 150+ s TV START za 359 Kč bez zařízení. Žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí se specifikací služeb, s ceníkem a všeobecnými podmínkami, a že se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku – 7.4. a 7.5. podmínek. Ve smlouvě jsou tři typy písma. Nejlépe čitelné písmo je použito při označení žalovaného a objednaných služeb. V části textu je použito menšího písma a ve spodní části smlouvy je použito nejmenší písmo, minimální velkosti, droboučké, téměř nečitelné, a tímto písmem je například napsán závazek žalovaného uhradit smluvní pokutu podle ceníku. Na základě citované smlouvy byl dne datum vyhotoven zakázkový list, sloužící zároveň jako potvrzení o převzetí přijímacího zařízení. Zařízení je popsáno jako Compal CH7465LG. Ve spodní části y je droboučkým písmem uvedeno, že pokud účastník nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku dle článku 7.4. a 7.5. všeobecných podmínek, je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu podle ceníku. Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací UPC Česká republika pro domácnosti obsahují podrobnější úpravu práv a povinností smluvních stran. V bodě 5.1. je obsažena povinnost hradit za služby cenu od zahájení jejich poskytování, přičemž cena za služby je vyúčtována měsíčně a vyúčtování se doručuje v elektronické podobě, pokud není dohodnuto jinak. Podle bodu 2.7.3.2 může poskytovatel odstoupit od smlouvy, pokud uživatel neuhradí v průběhu trvání smlouvy jakákoli tři vyúčtování a poskytovatel uživatele na tuto skutečnost upozornil. V bodě 7.4. je stanoveno, že do 14 dnů po ukončení smlouvy je uživatel povinen vrátit na vlastní náklady pronajaté přijímací zařízení, a podle bodu 7.6. pokud pronajaté přijímací zařízení uživatel nevrátí včas a v pořádku, může poskytovatel naúčtovat smluvní pokutu podle ceníku.

5. V ceníku služeb právnická osoba jsou stanoveny poplatky za různé služby. Žalobce předložil ceník v zcela nečitelné podobě, s tak droboučkým písmem, že nebylo možné jej přečíst. Soud vyzval žalobce usnesením z 23. 1. 2023 č. j. -52, které bylo doručeno zástupci žalobce dne 31. 1. 2023, k předložení čitelného ceníku. Žalobce na to reagoval tak, že přiložený ceník je čitelný, pouze je nutné zvětšit jeho zobrazení. Právní předchůdce žalobce vystavoval žalovanému vyúčtování, v nichž vyúčtoval žalovanému ceny za poskytnuté služby, mimo jiné také pronájem zařízení 70 Kč měsíčně. Právní předchůdce vystavil sedm vyúčtování služeb, vždy prvního dne měsíců leden až červenec 2020, se splatností vždy k 20. dni stejných měsíců, a v každém z těchto vyúčtování byla k úhradě předepsána částka 70 Kč za pronájem zařízení za celý měsíc, konkrétně tedy za měsíce leden až červenec 2020 Celkem těmito sedmi vyúčtováními bylo předepsáno za pronájem dohromady 490 Kč. Dalším vyúčtováním z 1. 8. 2020, splatným dne 20. 8. 2020, vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalovanému poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč ke dni 28. 7. 2020. Z důvodu odpojení proto právní předchůdce žalobce za dobu následující po odpojení, tedy od 29. 7. do 31. 7. 2020, odpočítal poměrnou část pronájmu za zařízení ve výši 6,78 Kč. Po odpočtu této částky od součtu předchozích vyúčtovaných pronájmů 490 Kč činí rozdíl 483,22 Kč.

6. Dopisem z 8. 9. 2020 odstoupil žalobce od předmětné smlouvy o poskytování služeb z důvodu neplacení za služby, a to ke dni 20. 9. 2020. Zároveň vyzval žalovaného k vrácení pronajatého zařízení modem Compal CH7465LG do 14 dnů od ukončení smlouvy, tedy do 4. 10. 2020. Upozornil zároveň žalovaného na to, že pokud zařízení nevrátí, je žalobce oprávněn naúčtovat smluvní pokutu podle ceníku, a to ve výši 2.000 Kč. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen.

7. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 4. 11. 2021, který byl podle potvrzení podání odeslán žalovanému dne 8. 11. 2021. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

8. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu použil soud , o elektronických komunikacích a č. Žalobce je osobou vykonávající komunikační činnost, a žalovaný se považuje za účastníka, neboť uzavřel s žalobcem jakožto podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací účastnickou smlouvu výše uvedenou na poskytování těchto služeb. Toto právní vymezení a označení účastníků řízení je obsaženo v  zákona o elektronických komunikacích, které zahrnuje vymezení pojmů, s nimiž tento zákon pracuje. Službou elektronických komunikací se ve smyslu citovaného zákona rozumí obvykle služba poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel v souladu s ustanovením citovaného zákona účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a podle ní poskytoval žalovanému služby, které žalovaný využíval jakožto internet a televizi. Právní předchůdce žalobce tyto služby žalovanému vyúčtoval, jak je uvedeno shora, a povinností žalovaného bylo za poskytnuté služby uhradit cenu ve výši platné v době poskytnutí služby, jak je uvedeno v  a 2 citovaného zákona. Poskytnutí těchto služeb bylo sice také obsahem vyúčtování služeb, avšak není předmětem tohoto řízení, a navíc v těchto věcech ve smyslu věta první téhož zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad, a pravomoc soudu není v takových případech dána.

9. Součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací bylo i ujednání o pronájmu zařízení, které soud posoudil jako smlouvu nájemní v souladu s ustanovením , podle něhož nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Právní předchůdce žalobce vystupoval v tomto právním vztahu jako pronajímatel, a zavázal se přenechat žalovanému zařízení výše specifikované k dočasnému užívání, což také učinil. Žalovaný jakožto nájemce však nedostál své povinnosti platit za užívání zařízení právnímu předchůdci žalobce dohodnuté nájemné 70 Kč měsíčně. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobci za výše uvedené období od 1. 1. 2020 do 28. 7. 2020 dlužné nájemné 483,22 Kč.

10. Ohledně posouzení nároku žalobce na smluvní pokutu 2.000 Kč vycházel soud z ustanovení , podle něhož ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Jak bylo výše uvedeno, smluvní pokuta byla pouze zmíněna ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací, a to ve spodní části smlouvy droboučkým nečitelným písmem, přičemž nebyla uvedena její výše. Rovněž ve všeobecných podmínkách právního předchůdce žalobce nebyla výše smluvní pokuty uvedena, a tato výše byla stanovena podle žalobce až v ceníku, který však žalobce předložil v nečitelné podobě. Při posuzování sjednání smluvní pokuty vycházel soud z toho, že právní předchůdce žalobce byl při sjednávání citované smlouvy ve výhodnějším postavení, neboť měl odbornou převahu nad žalovaným jakožto spotřebitelem, kterému poskytoval své služby elektronických komunikací. Proto bylo možné od právního předchůdce žalobce očekávat i vyžadovat, že se ve vztahu k žalovanému bude chovat v obecné poloze poctivě, přičemž v opačném případě by nebylo možné takovému nepoctivému jednání poskytnout právní ochranu ve smyslu ustanovení a 2 . Soud dále vycházel z právního názoru, který formuloval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. v odstavcích 29, 30 a 33. Ústavní soud zde uvedl, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Tato zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek, přičemž tyto obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých přepokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknout, například ujednání o smluvní pokutě. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud dovodil, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy y, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis.

11. V daném případě právní předchůdce žalobce ujednání o smluvní pokutě bez uvedení její výše umístil do spodní části smlouvy a použil na to nejmenší velikost písma ve smlouvě, která není čitelná. Ve všeobecných podmínkách, bod 7.6., je smluvní pokuta sice zmíněna, ale není zde uvedena její výše. Tato podle žalobce je obsažena až v ceníku, což soud nemohl ověřit, když žalobce předložil ceník v nečitelné formě. I kdyby bylo prokázáno, že výše smluvní pokuty je v ceníku skutečně uvedena, má soud za to, že smluvní pokutu včetně její výše bylo v daném případě třeba sjednat přímo ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací, a ještě navíc v dostatečné velikosti písma, přičemž mělo být použito stejné písmo, jakým byl označen žalovaný a specifikovány dohodnuté služby. Smluvní pokuta tedy neměla být sjednána tím způsobem, že úplné zjištění podmínek povinnosti smluvní pokutu zaplatit a její výše vyžaduje hledání v dalších samostatných listinách, a to ve všeobecných podmínkách a v ceníku. Na tom ničeho nemění ani to, že v zakázkovém listu byl žalovaný na smluvní pokutu upozorněn, avšak opět bez uvedení její výše. Takové jednání právního předchůdce žalobce vůči žalovanému a zároveň spotřebiteli není poctivé, a právní předchůdce žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení . Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit. Soud tedy nepovažuje sjednání smluvní pokuty 2.000 Kč za nevrácení poskytnutého zařízení za platné.

12. Soud závěrem shrnuje, že přiznal žalobci plně dlužné nájemné 483,22 Kč. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta ohledně smluvní pokuty 2.000 Kč.

13. Žalovaný měl ve sporu úspěch ohledně 81 % předmětu řízení a neúspěšný byl ohledně 19 %. V souladu s ustanovením náleží žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 62 %. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a soud tedy rozhodl tak, že žádná z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč ( ).

Nesplní-li povinná strana dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.