Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 323/2022-19

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 23 400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení od 27.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 3 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 791,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 750 Kč a v částce 690 Kč, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 234 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň – sever.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 835,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení od 27.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v částce 3 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 791,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 750 Kč a v částce 690 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 234 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň – sever.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 835,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 791,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 750 Kč, částky 690 Kč coby nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částky 3 400 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný se spol. právnická osoba, IČO, dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 24 600 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Následně byla pohledávka, která je předmětem této žaloby, postoupena žalobkyni, a to na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne

datum, resp. dílčí smlouvy o postoupení, k čemuž žalobkyně poukázala na společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky za žalovanou činila ke dni postoupení 28 150 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 600 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 400 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Částka paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou. Žalobkyni tak nezbylo nic jiného, než příslušenství pohledávky v žalobě uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 4 600 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, celkem tedy 4 750 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 791,78 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od

datum, z jistiny ve výši 20 000 Kč a dále náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 3 400 Kč, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. datum, z dlužné jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč, do datum.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Společného prohlášení postupitele právnická osoba, IČO a postupníka příjmení jméno a právnická osoba, IČO ze dne datum bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou (identifikovaná pod č. smlouvy číslo) byla postoupena žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, resp. Dodatku číslo k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne datum ve smyslu ust. , , (dále jen „“), který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je patrné z podacího archu.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 20 000 Kč s termínem splatnosti do 30 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč, což učinil dne datum platbou ve výši 20 000 Kč, a to ve prospěch účtu č. bankovní účet, jak plyne z výpisů z účtu příjmení příjmení str. 1. Žalovaný se zavázal celkem zaplatit původnímu věřiteli částku 24 600 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně a RPSN 1 141,2 %. Upomínkou ze dne datum a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne

datum bylo zjištěno, že původní věřitel opakovaně upomínal žalovaného k úhradě dluhu. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným byly učiněny čtyři úkony, a to obyčejný dopis ze dne datum a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne datum, dne datum a dne datum. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterážto byla předána k poštovní přepravě dne datum, jak plyne z podacího archu.

5. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

10. Z veřejně dostupné databáze na webu České národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky B1 .1.2 je zřejmé, že průměrnou úrokovou sazbou korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby do 1 roku (kategorie UK4) v srpnu 2021 byla sazba ve výši 10,26 % ročně.

1. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. , na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB by bylo možné akceptovat úrok ve výši trojnásobku průměrné úrokové sazby srovnatelných úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, tj. úrok ve výši 30,78 % ročně. V daném případě však RPSN činí 1 141,2 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 20 000 Kč o 4 600 Kč při délce trvání úvěru 30 dnů, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle ve spojení s  a 2 Ve výši

11,75 % ročně od datum do zaplacení, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku, obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne

datum, které bylo přidáno poštovnímu úřadu k přepravě dne datum, dle § 573 o. z., se považuje upomínka za doručenou dne datum, splatnost pohledávky nastala následující den datum a následujícím dnem datum se již ocitl v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

11. O povinnosti doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle , o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 234 Kč, když výše soudního poplatku je stanovena dle Položky 1 bod 1 písm. b), a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 835,40 Kč, přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 170 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust.

13. Podle soud uložil žalovanému částku dle výroku I. tohoto rozsudku i náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.