Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 536/2022-80
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená anonymizováno jméno příjmení, advokátkou,
se sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa žalované,
o zaplacení částky 56 902 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 446 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 34 446 Kč od datum do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši 1 300 Kč měsíčně, splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 22 456 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 50 556 Kč od datum do datum ve výši 412,52 Kč a dále z částky 49 556 Kč od datum do datum a dále z částky 15 110 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 64,6 % ročně jdoucím z částky 42 356,81 Kč od datum do datum ve výši 1 753,92 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 42 356,81 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 145 036 Kč, se v této části zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 5 022 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 446 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 34 446 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši 1 300 Kč měsíčně, splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 22 456 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 50 556 Kč od [datum] do [datum] ve výši 412,52 Kč a dále z částky 49 556 Kč od [datum] do [datum] a dále z částky 15 110 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem ve výši 64,6 % ročně jdoucím z částky 42 356,81 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 753,92 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 42 356,81 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 145 036 Kč, se v této části zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 5 022 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 56 902 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku úvěru s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovanou, jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne datum. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 43 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě, ve výši nominální úrokové sazby 64,6 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách, ve výši 2 518 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem leden 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení smíru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s bodem 6.3 citované smlouvy. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně na dlužnou částku specifikovanou v žalobě v článku III. ničeho neuhradila.
2. Žalovaná skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala, vysvětlila toliko, že jako dlužník skutečně uzavírala se žalobkyní předmětnou smlouvu o úvěru, když ručení za splnění jejího závazku vyplývajícího z úvěrové smlouvy převzal manžel. Žalovaná spolu s manželem pak poskytla žalobkyni údaje o výši jejich tehdejších příjmů. Žalovaná vyjádřila vůli splácet dlužnou částku žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč.
3. Žalobkyně návrh žalované v tomto směru akceptovala.
4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
5. Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázané, že k vyplacení úvěru – poukázání částky 43 000 Kč na účet žalované označený ve smlouvě, ze strany žalobkyně došlo ke dni datum. jméno žalobkyně připouští, že do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila 3x částku ve výši 2 518 Kč, a to ve dnech datum, datum a dne datum. Po zesplatnění úvěru pak uhradila žalovaná žalobkyni další částku ve výši 1 000 Kč, a to dne datum Celkem tak žalovaná žalobkyni již zaplatila částku 8 554 Kč. Zbývající poskytnutou částku ve výši 34 446 Kč z poukázané částky žalovaná žalobkyni dosud nevrátila.
6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Předmětná Smlouva o zápůjčce byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 ukládá povinnost poskytovateli před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU, druhého senátu ze dne
datum ve věci sp. zn. C číslo, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel.
11. Soud se proto předně zabýval otázkou, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.
12. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací, dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informace od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je z odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (komentář k ustanovení § 9 – Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář; autor jméno příjmení, anonymizována dvě slova: obec a číslo). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud v ČR v níže uvedených rozhodnutích – rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, popř. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).
13. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného nahlížením do veřejných rejstříků NRKI (nebankovní registr klientských informací) a příjmení, což i doložila. Dále žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela pouze z prohlášení žalované. Ověřila si pouze její příjmy (z doloženého výpisu z účtu obsahujícího pouze připsání 4 příjmů žalovaného). Z prohlášení klienta a z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná mezi příjmy uvedla pravidelný měsíční příjem – mzdu ve výši 18 000 Kč (doloženo výpisem z účtu, a to v částce 18 000 Kč za měsíce září až prosinec 2021). Výpis z účtu kromě příjmů žalované neobsahuje žádné další relevantní položky (zejména výdaje). Žalovaná mezi své výdaje uvedla životní minimum ve výši 3 860 Kč a 3 000 Kč platbu nájemného a inkasa. Žalobkyní byly volné prostředky žalované vyhodnoceny na 10 140 Kč.
14. Soud zjistil, že ohledně výdajů si žalobkyně žalovaným tvrzené údaje nikterak neověřovala, a to i přesto, že údaje v prohlášení klienta (žalované) vyvolávají na první pohled pochybnosti, zejména pokud jde o náklady na bydlení a inkaso uváděné ve výši 3 000 Kč.
15. Z těchto podkladů nemohl věřitel (žalobkyně) dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele (žalované) spotřebitelský úvěr splácet. Dle závěru soudu úvěruschopnost žalované tak nebyla prověřena řádně.
16. Žalobkyně řádně nesplnila svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), když nedostatečně zjistila a (zejména) ověřila skutečné výdaje žalované, tyto řádně neporovnala s jejími příjmy a tudíž v potřebném rozsahu nezkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. V důsledku výše uvedeného soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, čímž žalobkyni vzniká vůči žalované nárok pouze na vrácení nesplaceného zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Převzala-li žalovaný úvěr na základě neplatné smlouvy o úvěru, je povinna tuto částku vrátit (v dosud nevrácené výši 34 446 Kč) dle § 2991 a § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení.
17. Soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. stanovil žalované splnit uloženou peněžitou povinnost v pravidelných měsíčních splátkách v souladu se shodným návrhem obou stran odrážejícím reálnou schopnost žalované se postupnými úhradami dluhu vůči žalobkyni zhostit.
18. Za situace, kdy soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, jiné smluvní nároky nelze úspěšně uplatnit. Soud proto žalobu ve zbývající části, a to ohledně zbývající jistiny žalované pohledávky ve výši 22 456 Kč, ohledně zákonného úroku z prodlení nad rámec výše úroku přiznaného a ohledně sjednaného úroku v plné výši, jako nedůvodnou zamítl.
19. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobkyně byla vůči žalované procesně úspěšná v rozsahu pouze 60 % (oproti 40 % úspěchu žalované). Žalobkyni proto náleží náhrada účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením pouze v rozsahu 20 % (rozdíl procesních úspěchů obou stran). Tyto náklady jsou tvořeny náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 846 Kč, náhradou nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to ve výši 3 380 Kč/úkon, za 4 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 4. účast na jednání soudu), náhradou za 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21% DPH, když právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly řádně a včas splněny, může se oprávněný domáhat návrhem výkonu rozhodnutí nebo exekuce.