Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 123/2022-105

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 69 483 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.199 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15.199 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 54.284 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.101 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 23.976 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.199 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15.199 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 54.284 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.101 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 23.976 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 21. 9. 2022 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 69.483 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 1. 6. 2022, kterou se žalobce žalovanému zavázal poskytnout úvěr ve výši 19.000 Kč; smlouva o úvěru byla sjednána elektroniky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 72 měsíců, celková splatná částka měla činit 35.208 Kč, úvěr měl být uhrazen v 72 splátkách ve výši 489 Kč měsíčně vždy k 15 dni každého kalendářního měsíce. Smluvní strany zároveň sjednaly doplňkové služby, a to doplňkovou službu„ anonymizováno“, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 6. 2022, kdy neuhradil splátku ve výši 822 Kč, ve které je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon doplňkové služby anonymizováno v celkové výši 333 Kč měsíčně. Na základě tohoto porušení žalobce zaslal žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20. 6. 2022. Vyzval jej k úhradě dlužné splátky a zároveň k úhradě sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč. Následně žalobce žalovanému zaslal 2. upomínku dne 5. 7. 2022, kdy jej vyzval opětovně k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč a upomínky č. 2 ve výši 500 Kč. Žaloba dále obsahuje rekapitulaci dluhu. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu, kterou rovněž v žalobě specifikuje.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi stranami byla sjednána smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo to dne 1. 6. 2022; na základě této smlouvy se poskytovatel – žalobce zavázal poskytnout žalovanému – spotřebiteli na jeho žádost a v jeho prospěch spotřebitelský hotovostní úvěr ve výši 19.000 Kč s tím, že částka 15.200 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele č. bankovní účet do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy a částka 3.800 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru měla být splatná ke dni 15. 5. 2028, úroková roční sazba byla sjednána na 23 % ročně. V bodě 4.8. smlouvy jsou specifikovány potřebné účelně vynaložené náklady poskytovatele vynaložené na vyřizování úvěru pro spotřebitele, kterými jsou: náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 1.780 Kč, odměna zprostředkovateli/leadaři/obchodnímu zástupci za jeho činnost 1.140 Kč a náklady na ověření úvěrového případu 380 Kč. V uvedeném ustanovení je, že spotřebitel souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytované jistiny. V bodě 4.9. smlouvy je specifikována celková částka spotřebitelského úvěru ve výši 35.208 Kč (úrok za úvěru v celkové výši 16.208 Kč). V bodě 5.3. smlouvy je specifikováno právo poskytovatele v případě prodlení spotřebitele na finanční nároky: právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu (0,1 % denně z částky ohledně níž je spotřebitel v prodlení s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200.000 Kč). V bodě 5.4 smlouvy je specifikována částka za upomínku 300 Kč, za následnou upomínku 500 Kč. Součástí spisového materiálu je příloha č. 1 – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ve které se uvádí, že spotřebitel – žalovaný je svobodný, jeho příjem je 10.656 Kč měsíčně, náklady na bydlení 3.000 Kč, jiné pravidelné finanční závazky, sázky ani jednorázové závazky – mikroúvěry nemá a finanční zůstatek spotřebitele tak zůstává v částce 6.834 Kč. Dále se uvádí, že výsledek lustrací (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, databáze odcizených dokladů, interní databáze poskytovatele) je bez záznamu, ve skóringu spotřebitele je uvedeno, že příjem spotřebitele je negativní, jeho finanční bilance je negativní. Příloha č. 2 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 1. 6. 2022 je smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, která je hrazenou nepovinnou službou, přičemž spotřebitel hradí poskytovateli za výkon doplňkové služby anonymizováno po dobu trvání úvěru částku ve výši 23.976 Kč, a to v měsíčních splátkách po 333 Kč, přičemž měsíční splátka za výkon doplňkové služby anonymizováno bude spotřebitelem hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Tato doplňková služba je pak charakterizována jako: možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění, nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání (s bližší specifikací podmínek v příloze č. 2). V bodě 2.15 je dále sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně v případě prodlení za doplňkovou službu anonymizováno. Součástí spisu jsou pak předsmluvní informace, které mají spotřebiteli objasnit roční procentní sazbu nákladů, dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů a dále obsahuje formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Následuje tabulka umoření, ze které lze v souhrnu konstatovat, že výše splátky úvěru má činit 489 Kč + služba anonymizováno 333 Kč – celková výše splátky 822 Kč měsíčně. Dne 1. 6. 2022 bylo žalovanému zasíláno potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce, kde jsou shrnuty základní informace k úvěru s tím, že splátky bude žalobce inkasovat přímo z účtu spotřebitele. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že 1. 6. 2022 bylo na účet č. bankovní účet poukázáno 15.200 Kč s tím, že jako variabilní symbol je č. úvěru – číslo a ve zprávě pro příjemce je uvedeno anonymizováno úvěr, poznámka celé jméno žalovaného úvěr. Z účtu spotřebitele před sjednáním smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo poskytovateli úvěru – žalobci poskytnuto 1 Kč z účtu spotřebitele (viz detail pohybu – okamžitá příchozí platba – č.l. 32 spisu).

4. Žalovanému byly zasílány upomínky, a to upomínka číslo ze dne 20. 6. 2022, upomínka číslo ze dne 5. 7. 2022; žalovanému byla dále zaslána informace o zesplatnění úvěru – poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 7. 2022. Od těchto listin jsou součástí spisového materiálu i podací lístky.

5. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne 14. 11. 2022 byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil žalobu v tom směru, že bude tvrdit a prokazovat, zda a jakým způsobem žalobce posoudil schopnost spotřebitele – žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to dle o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl dále poučen, že pokud nebude soudu řádně doloženo posouzení schopnosti splácet, bude na sjednanou smlouvu nahlíženo jako ne neplatnou.

6. Žalobce v rámci svého podání doručeného soudu dne 18. 11. 2022 uvedl, že žalovaný v mezidobí ničeho neuhradil, pokoušel se opakovaně žalovaného kontaktovat za účelem uzavření soudního smíru, avšak neúspěšně. Dále rozebírá ustanovení o doplňkové službě anonymizováno s tím, že žalobce je přesvědčen, že soud není oprávněn provádět test nepřiměřenosti a odstraňovat tak následky rozhodnutí spotřebitele, přičemž odkazuje na Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2012 sp. zn. , kde stanovil, že spotřebitel musí mít adekvátní možnost se s obsahem podmínek seznámit, což ovšem neznamená, že tak skutečně učiní. Pokud se jedná o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tak žalobce postupoval v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními, kdy při posuzování bonity dlužníka učinil všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobce si proto vyžádal od žalovaného oboustrannou kopii občanského průkazu, výpisy z bankovního účtu spotřebitele, dále měl k dispozici další doklady – výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí, výpis z databáze neplatných dokladů a výpis z registru SOLUS. Dále uvádí, že úvěr žalovaného, který nezaplatil žádnou splátku, byl zesplatněn pro nezaplacení splátky splatné dne 15. 6. 2022. Žalobce dále soudu doložil finanční situaci spotřebitele, a to jeho průměrný příjem 10.656 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč, pravidelné finanční závazky 0 Kč, sázky 0 Kč, jednorázové závazky (mikroúvěry) ne, finanční zůstatek spotřebitele 6.834 Kč. Jako podklad pro analýzu žalobci sloužily poslední 3 výpisy z účtu. Žalobce dále uvádí parametry hodnocení, kdy příjem je negativní, pravidelné finanční závazky pozitivní, sázky pozitivní, jednorázové závazky pozitivní a finanční bilance negativní, nefinanční parametry pozitivní, ostatní finanční parametry pozitivní, další parametry pozitivní, výsledné skóre je průměrná bonita. Podání žalobce dále obsahuje obecné informace o posouzení úvěruschopnosti. V rámci uvedeného podání pak žalobce soudu předkládá výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (žalobce), jakožto nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, dále certifikáty vystavené společností webová adresa, dále negativní výstup z insolvenčního rejstříku žalovaného, negativní záznam z registru platebních informací, fotokopii občanského průkazu žalovaného, fotokopii rodného listu žalovaného, dále oznámení o výši invalidního důchodu 3. stupně žalovaného v částce 10.656 Kč měsíčně (od ledna 2022), dále výpis z bankovního účtu žalovaného z 21. 3. 2022, 21. 4. 2022 a 20. 5. 2022, že žalovaný obdržel na svůj účet důchod invalidní 3. stupně ve výši 10.656 Kč.

7. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle z. č. o spotřebitelském úvěru , 2 platí: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle z. č. o spotřebitelském úvěru platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle z. č. o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Tento výklad vyplývá z právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39. Jak dále vyplývá z odůvodnění tohoto rozsudku, součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné (ničím nedoložené) prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Podrobnější ověřování bonity spotřebitele je na místě vždy, nikoliv pouze v případech, kdy má věřitel pochybnosti o tvrzeních dlužníka (opačný postup by nebyl v souladu s účelem a smyslem zákona o spotřebitelském úvěru). Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému zadluženosti domácnosti (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Předobrazem zákona o spotřebitelském úvěru je pak článek 8 směrnice 2008/48/ES, který uložil členským státům zajistit, aby„ před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi“. Výkladem článkem 8 směrnice 2008/48/ES se zabýval soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další C -449/13, z něhož mj. vyplývá, že:„ Poskytovatel úvěru musí za prvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situace zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“. Zákon o spotřebitelském úvěru navíc uvádí, že věřitel je povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr„ s odbornou péčí“, což nasvědčuje povinnosti dodržení zvýšené pozornosti při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Odbornou péčí je třeba rozumět„ úroveň zvláštních dovednosti a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“. V souvislosti s výkladem pojmu odborné péče i s ohledem na účel zakotvení povinnosti ověřovat úvěruschopnost spotřebitele, kterým je zejména ochrana spotřebitele, je třeba vykládat příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru tak, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho nedoloženými prohlášeními.

12. Vzhledem k tomu, že jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, avšak musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

13. Jak vyplynulo z provedeného dokazování mezi stranami byla sjednána smlouva o úvěru, na základě které se do dispozice žalovaného měla dostat částka 19.000 Kč, přičemž reálně se do dispozice žalovaného dostala částka 15.200 Kč vyplacením na účet žalovaného s tím, že částka 3.800 Kč byla započtena na náklady poskytovatele uvedené v bodu 4.8. smlouvy. Sjednáním této smlouvy se žalovaný zavázal za poskytnutí částky 15.200 Kč uhradit žalobci celkovou částku spotřebitelského úvěru 35.208 Kč. Žalovaný žalobci neuhradil byť jedinou splátku. Následně se 15. 6. 2022 uvedený úvěr zesplatnil. Jak je shora uvedeno s odkazem na odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39 mělo být součástí, resp. fází před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Jak vyplynulo ze všech předložených listin a důkazů žalovaný je poživatelem invalidního důchodu 3. stupně ve výši 10.656 Kč měsíčně, je to jediný příjem žalovaného v době před sjednáním úvěru. Samotný žalobce v rámci přílohy č. 1 o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele uvádí, že příjem žalovaného je„ negativní“, tj. nedostatečný. Rovněž sám žalobce v rámci tohoto posouzení dospěl k závěru, že finanční bilance žalovaného je„ negativní“. Jak je shora uvedeno žalobce, jakožto poskytovatel úvěru nemá posuzovat pouze příjem, který sám uznal za nedostatečný, má řádně posoudit i výdajovou stránku žalovaného. Pokud žalobce posuzoval pouze tvrzené náklady na bydlení v částce 3.000 Kč, aniž by tato informace byla jakkoliv doložena (nájemní smlouvou, výpisem SIPO apod.), přičemž již s odkazem na datum posuzování úvěruschopnosti lze pochybovat o relevantnosti tohoto údaje vzhledem k vysokým nákladům na bydlení, lze konstatovat, že výdajová stránka žalovaného posuzována nebyla, natož řádně. Žalobce rovněž zcela opomenul běžné měsíční výdaje žalovaného, u kterého posuzuje (byť nedostatečně) náklady na bydlení a neuvažuje o nákladech na jídlo, ošacení, hygienu, léky apod. Žalobce tak vůbec nepočítá s tím, že žalovaný ze svého nízkého důchodu ve výši 10.656 Kč je nucen vynakládat finanční prostředky na zabezpečení své obživy. Žalobce rovněž nežádal od žalovaného např. výpis z jeho účtu, ze kterého by bylo zřejmé, jak se žalovanému daří hospodařit s jeho nízkým příjmem a zda-li mu na jeho bankovním účtu vůbec zůstávají nějaké volné prostředky, které by do budoucna umožnily hradit jednotlivé splátky úvěru. Za tohoto stavu věci tak soud vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru ze dne 1. 6. 2022 jako neplatnou. Za tohoto stavu věci tak žalobci náleží pouze bezdůvodné obohacení, které se dostalo z jeho majetkové sféry do sféry žalovaného. Žalobce žalovanému poskytl 15.200 Kč reálně na jeho účet, žalovaný neuhradil jedinou splátku, přičemž při sjednávání úvěru žalovaný žalobci poskytnul 1 Kč pro verifikaci sjednání úvěru. V tomto kontextu tak žalobci náleží na bezdůvodném obohacení částka 15.199 Kč (tj. 15.200 Kč zaplacených žalobcem na účet žalovaného mínus 1 Kč uhrazené žalovaným žalobci), a to včetně zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po výzvě právního zástupce žalobce (viz předžalobní upomínka ze dne 21. 7. 2022) tj. od 4. 9. 2022 do data úhrady dluhu. Ostatní žalované částky obsažené a specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku žalobci nenáleží, neboť uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru byla vyhodnocena jako neplatná. Tyto nároky proto soud zamítl.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , neboť úspěch žalovaného byl vyšší, jak úspěch žalobce. Žalovanému vzhledem k jeho procesní nečinnosti žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.