Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 188/2022-24

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 25 336,59 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 079 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 079 Kč od datum do zaplacení, a dále částku 39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně částky 3 455,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 18 534,45Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 584,06 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 18 233,95 Kč, a dále ohledně částky 6 802,14 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 544 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 079 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 079 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částku 39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba ohledně částky 3 455,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 18 534,45Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 584,06 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 18 233,95 Kč, a dále ohledně částky 6 802,14 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 544 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 18 534,45 Kč spolu s příslušenstvím, a dále částky 39 Kč a 6 802,14 Kč s tím, že se jedná o nesplněné povinnosti žalovaného plynoucí mu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Částka 18 534,45 Kč představuje nesplacenou jistinu, kterou žalobkyně požaduje s nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 497,63 Kč, s kapitalizovaným smluvní úrokem ve výši 15 % p. a. počítaného z částky 18 534,45 Kč od datum (od prvního dne prodlení po splatnosti závazku) do datum, tj. ve výši 2 795,40 Kč, s nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 953,72 Kč, nesplacenými náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 698,07 Kč a nesplaceným inkasním poplatkem ve výši 3 289,13 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 584,06 Kč za období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru tj. od datum do datum z částky 18 534,45 Kč a v neposlední řadě se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 18 534,45 Kč od datum do zaplacení. Částku 6 802,14 Kč požaduje žalobkyně na základě ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalované, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, tj. tedy od datum do datum. Částka 39 Kč představuje náklady mimosoudního vymáhání pohledávky za odeslaný obyčejný dopis.

2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle , (dále jen „ “), neboť bylo možné věc rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, a zároveň s tímto postupem žalobkyně souhlasila a žalovaná svým postojem, kdy se nevyjádřila k výzvě soudu spojeného s doložkou, že soud bude mít za to, že s postupem souhlasí, pakliže se nevyjádří, dala najevo, že proti postupu ničeho nenamítá.

3. Ze žádosti o úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo která byla uzavřena vyplněním předtištěného formuláře a jejíž součástí je i předpis splátek jako příloha číslo soud zjistil, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázal uhradit v celkové výši 40 894 Kč, a to ve čtrnácti pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč splatných do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Poslední splátka tedy připadla na den datum. Náklady úvěru ve výši 18 894 Kč zahrnovaly úrok ve výši 2 118 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště dlužníka ve výši 3 960 Kč. V žádosti o úvěr o sobě žalovaný uvedl základní údaje, včetně okolností vypovídajících o jeho finanční situaci (svobodný, středoškolské vzdělání, žádná vyživovací povinnost, bydlení u rodičů, měsíční příjem z podnikání 22 113 Kč, náklady na bydlení včetně energií 1 000 Kč měsíčně, doprava jídlo, osobní náklady 3 900 Kč měsíčně). Jako dostatečný byl zhodnocen použitelný měsíční příjem ve výši 17 213 Kč. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem všech tří dokumentů. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas neuhradil, když zaplatil pouze 6 921 Kč. Právní předchůdce žalobkyně závazek ze smlouvy nezesplatnil a jeho splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny, jak vyplývá z uvedené smlouvy, jakož i z potvrzení o provedení transakce k účtu žalobkyně č. bankovní účet vedeného u právnická osoba, pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne datum, jehož odeslání je prokázáno podacím archem, jakož i dopisem ze dne datum, kde byla žalovanému vyčíslena celková dlužná pohledávka a byl mu poskytnut termín splatnosti do datum. Zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost vzniku mimosoudních nákladů na vymáhání. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

4. Vzhledem k tomu, že si skutečnosti zjištěné z listinných důkazů neodporují, soud na ně odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

5. Podle ustanovení odstavce 1 , (dále jen „ “) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ustanovení se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle ustanovení odstavce 1, odstavce 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Při právním posouzení věci zhodnotil soud uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání v neprospěch spotřebitele, neboť žalovanému byla zapůjčena částka ve výši 22 000 Kč na 14 měsíců s úrokem přesahující v podstatě téměř 86 % ročně. Přestože ve smlouvě uvádí úrokovou sazbu ve výši 15 %, což za dobu trvání závazku ze smlouvy (tj. 14 měsíců) činí 2 118 Kč, nelze přehlédnout, že si účastníci zároveň sjednali úplatu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkaso plateb v hotovosti za další částku v souhrnné výši 16 776 Kč. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou povahou odměnou za poskytnutí úvěru, je soud hodnotí jako nepřiměřeně vysoké a tedy jako nemravné. Dle názoru soudu jsou de facto skrytým úrokem a ziskem. Jednání právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Soud prvního stupně dále k tomuto uvádí, že žalobkyní předestřená judikatura týkající se oprávněnosti poplatku za sjednání úvěru je zavádějící, neboť poplatek za sjednání úvěru u nebankovní společnosti a paušální poplatek za správu úvěru u banky soud prvního stupně považuje za rozdílná skutková tvrzení, která nelze v předmětném případě ztotožňovat. To se týká i inkasního poplatku kdy soud prvního stupně nesdílí totožný názor jako žalobkyně, která uvádí, že odměna za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Naopak právě z důvodu, že veškeré poplatky uvedené ve smlouvě o úvěru mají obdobnou podstatu, považuje je soud prvního stupně za ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

10. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatků, které soud považuje v daném případě za skryté úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak mnohonásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení , nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok. S ohledem na posouzení úvěrové smlouvy jako absolutně neplatného právního jednání, zamítl soud žalobu i co do příslušenství, včetně smluvního úroku po celkové splatnosti závazku, přičemž se soud neztotožnil s názorem žalobkyně, která v tomto ohledu odkázala na komentář C.H. Beck k ustanovení . V prvé řadě se jedná o komentář k ustanovením k zápůjčce a v předmětném případě se posuzují ujednání vyplývající ze smlouvy o úvěru. Přičemž zcela jasně a srozumitelně je ve smlouvě o úvěru ujednáno zaplatit úrok v celkové výši 2 118 Kč, jakékoliv další ujednání o úrocích skryté kdesi uprostřed druhé strany textace smlouvy je pro konečného spotřebitele jednak neurčité, jednak nesrozumitelné a zjevně se tak příčí dobrým mravům. Stejně tak soud posuzuje i smluvní pokutu obsaženou ve smlouvě, která byla taktéž zamítnuta s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru. Pokud žalobkyně uvádí, že zrevidovala smluvní pokutu z původních postoupených 10 500 Kč na 6 802,14 Kč a k tomu uvedla, že smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo, i to je dle posouzení soudu neplatné ujednání, neboť je neurčité a příčí se dobrým mravům, když by výše smluvní pokuty mohla neomezeně narůstat a postavení žalovaného jako slabší strany, tedy spotřebitele by bylo ve značné nerovnováze vůči poskytovateli úvěru.

11. Vzhledem k tomu, že smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobně obdržel na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy finanční obnos ve výši 22 000 Kč, který splatil pouze ve výši 6 921 Kč, přiznal soud žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 15 079 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení podle ve výši podle , tj. ve výši 15 % z dané částky, a to ode dne následující po dni splatnosti stanovené žalobkyní žalovanému ve výzvě k úhradě.

12. Dále soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, na které byl žalovaný upozorněn v případě jeho prodlení se zaplacením dlužné pohledávky dopisem ze dne datum, jejichž oprávněnost a výše byly prokázány výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení odstavce 2 , podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 60 % a neúspěšná v rozsahu 40 %, neboť žaloba byla v částce 10 257,59 Kč (souhrn jistiny a smluvní pokuty) zamítnuta. Žalobkyně tak má právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 20 %, a to v částce 544 Kč. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 1 268 Kč podle položky 1 bodu 1 písmene b) Sazebníku soudních poplatků, odměny advokáta podle , advokátního tarifu ustanovení za tři úkony advokáta po 300 Kč a podle ustanovení odstavce 5 písmene a) za tři režijní paušály po 100 Kč a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 720 Kč z toho 20 % (rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně) činí částku 544 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.