Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
22 C 30/2023-52
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 28 138 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 8 237 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 237 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 19 901 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 901 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 8 237 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 237 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 19 901 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 901 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá po žalované zaplacení částky 28 138 Kč s příslušenstvím s následujícím tvrzením. Pohledávku za žalovanou žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 od původního věřitele, společnosti právnická osoba, IČO, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 21. 1, 2022 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalované poskytl úvěr v původní výši 12 000 Kč, žalovaná následně využila práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 14. 1. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se dostala do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná čerpaný úvěr do data splatnosti nesplatila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 3 138 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 28 138 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč a ze smluvního úroku 3 138 Kč splatných nejpozději dne 21. 2. 2022, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaná doplnila zbývající údaje, kterými bylo mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaná byla povinna se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Žalovaná shora uvedenými kroky uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 21. 1. 2022 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Úvěr byl žalované poskytnut, žalovanou nebyl do dnešního dne vrácen. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána 17. 7. 2022.
2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně výslovně uvedeným již v žalobním návrhu a za předpokládaného souhlasu žalované, § 101 , odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. právnická osoba a žalovaná uzavřely za užití prostředků komunikace na dálku Smlouvu o úvěru číslo pro částku 25 000 Kč. Celková částka k úhradě je uvedena ve výši 28 138 Kč, RPSN 18 219 956,4 %, zápůjční úroková sazba 654,50 % ročně, datum splatnosti 21. 1. 2022, délka splatnosti půjčky 7 dnů. V záhlaví smlouvy je uvedena identifikace žalované jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailem, číslem mobilního telefonu. Číslo účtu, na který mělo být původním věřitelem plněno, je uvedena bankovní účet, číslo účtu, na který mělo být plněno žalovanou je uvedeno bankovní účet, právnická osoba, číslo, právnická osoba, bankovní účet, právnická osoba, bankovní účet, právnická osoba (smlouva na čl. 19 - 22 spisu)
7. Dle výpisu z účtu vedeného u právnická osoba, číslo byla dne 14. 1. 2022 odúčtována částka ve výši 12 000 na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, PUJCKA OD ZAPLO.CZ.C. číslo (výpis z účtu na čl. 17 spisu)
8. Dle výpisu z účtu vedeného u právnická osoba, číslo byla dne 22. 1. 2022 odúčtována částka ve výši 13 000 na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, DODATECNA PUJCKA OD ZAPLO.CZ.C. číslo N.2. (výpis z účtu na čl. 18 spisu)
9. Dle výpisu z účtu u právnická osoba, číslo byla dne 25. 6. 2020 připsána z účtu č. bankovní účet,„ celé jméno žalované“, částka 0,10 Kč (výpis z účtu na čl. 26 spisu)
10. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávek, kdy přílohou smlouvy o postoupení pohledávek je i seznam pohledávek obsahující i pohledávku za žalovanou. Dopisem ze dne 17. 7. 2022 bylo žalované adresováno oznámení o postoupení pohledávky. (smlouva o postoupení pohledávek, příloha, na čl. 32 – 43 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na čl. 27 spisu)
11. právnická osoba byla žalované adresována upomínka ze dne 4. 2. 2022 k úhradě dlužné částky v celkové výši 28 513 Kč. K uvedenému dni činil zůstatek jistiny částku 25 000 Kč (upomínka na čl. 23)
12. právnická osoba byla žalované adresována opakovaná výzva k úhradě dlužné částky ze dne 13. 2. 2022 v celkové výši 12 085 Kč. K uvedenému dni činil zůstatek jistiny částku 8 362 Kč (opakovaná výzva k úhradě na čl. 24)
13. právnická osoba byla žalované adresována předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 21. 2. 2022 v celkové výši 12 074 Kč. K uvedenému dni činil zůstatek jistiny částku 8 237 Kč (předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu na čl. 25)
14. Dopisem ze dne 17. 7. 2022 byla právním zástupcem žalobkyně žalované adresována výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve výši 15 755 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny 11 207 Kč a nákladů právního zastoupení 4 548 Kč. K poštovní přepravě podáno téhož dne. (dopis na čl. 28 spisu, podací lístek na čl. 16 spisu)
15. právnická osoba potvrdila, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaná. (sdělení banky na čl. 48 spisu)
16. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
17. právnická osoba a žalovaná uzavřely za užití prostředků komunikace na dálku Smlouvu o úvěru číslo pro částku 25 000 Kč RPSN dle smlouvy činila 18 219 956,4 %, zápůjční úroková sazba činila 654,50 % ročně, datum splatnosti 21. 1. 2022, délka splatnosti půjčky 7 dnů. V záhlaví smlouvy je uvedena identifikace žalované jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailem, číslem mobilního telefonu.
18. Platební údaje uvedené ve smlouvě odpovídají zcela údajům podávajícím se z výpisů z účtů. Dle smlouvy jeden z účtů, na který mohlo být právnímu předchůdci žalobkyně plněno, je účet vedený u právnická osoba, číslo. Z předloženého výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 14. 1. 2022 z tohoto účtu byla odúčtována částka ve výši 12 000 na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, s poznámkou„ PUJCKA OD anonymizováno číslo“ a dne 21. 2. 2022 byla z tohoto účtu odúčtována částka ve výši 13 000 na účet č. bankovní účet, variabilní symbol, s poznámkou„ DODATECNA PUJCKA OD anonymizováno číslo N.2“. Účet, na který bylo takto plněno, odpovídá účtu uvedenému ve smlouvě, v níž je žalovaná identifikována osobními údaji, jimiž kromě jména a adresy je i rodné číslo a číslo občanského průkazu. Tedy žalovaná je ve smlouvě identifikována osobními údaji a je zde označen i účet, na který jí má být plněno. Tento účet se svým číselným označením shoduje s účtem, na který bylo plněno. Dále bylo zjištěno, že z téhož účtu, na který byla plněna částka 25 000 Kč, byla dne 25. 6. 2020 poukázána částka 0,10 Kč. Dle sdělení společnosti právnická osoba je majitelem účtu č. bankovní účet žalovaná. Lze tak vzít za prokázané, že částka 25 000 Kč byla poukázána žalované.
19. právnická osoba adresovala žalované upomínku ze dne 4. 2. 2022 k úhradě dlužné částky v celkové výši 28 513 Kč, opakovanou výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 13. 2. 2022 v celkové výši 12 085 Kč a předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu ze dne 21. 2. 2022 v celkové výši 12 074 Kč. Soudem tak vzato za najisto postavené, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 16 763 Kč (25 000 Kč – 8 237 Kč). Toto skutkové zjištění se podává z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu společnosti právnická osoba ze dne 21. 2 2022, k čemuž je třeba uvést, že žalovaná na svoji obranu neuplatnila žádná tvrzení, žádné důkazy, žalovaná tedy netvrdila, kdy zde leží břemeno tvrzení a důkazní na žalované, že plnila částku vyšší, nežli se podává z listin žalobkyně.
20. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupníkem uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávek, dle přílohy smlouvy o postoupení pohledávek vedena i pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne 17. 7. 2022 bylo žalované adresováno oznámení o postoupení pohledávky. Dopisem z téhož dne byla právním zástupcem žalobkyně žalované adresována výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve výši 15 755 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny 11 207 Kč a nákladů právního zastoupení 4 548 Kč.
21. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů a ze sdělení právnická osoba Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.
22. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
23. Podle § 6 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
24. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
25. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
27. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
29. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
32. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
33. Soud vždy hodnotí, zdali věřitel, poskytovatel úvěru, tedy právní předchůdce žalobkyně, dostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, kdy odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
34. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace omezil na zjištění údajů od žalované, které byly uvedeny v návrhu na uzavření smlouvy, kdy z této listin y je zřejmé, že údaje, kterými žalovaná specifikovala svoji osobní a majetkovou situaci jsou zcela nedostatečnými. Žalovaná uvedla pouze jméno, rodné číslo, číslo občanského průkazu, e-mail a číslo mobilního telefonu. Z uvedeného je patrné, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezkoumal příjmové poměry žalované. Pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil pouze s osobními údaji žalované v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalované, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno na zjištění osobních údajů získaných od žalované, aniž byly zkoumány příjmové poměry žalované a přezkoumány listin y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalované, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také její osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
35. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.
36. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši 25 000 Kč, přičemž z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 16 763 Kč (25 000 - 8 237). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 8 237 Kč (25 000 – 16 763) a je tudíž povinna toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit.
37. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 28 138 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 28 138 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Žalovaná byla zavázána k úhradě částky 8 237 Kč za situace, kdy bylo v řízení najisto postaveno, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 16 763 Kč. Žalobní návrh byl tudíž zamítnut pro částku 19 901 Kč. Dále byla žalovaná zavázána k úhradě úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 8 237 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 19 901 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, byl návrh zamítnut.
38. Pro úplnost soud uvádí, že o úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
39. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
40. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně neúspěšnou. Jelikož žalované v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.