Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 310/2022-30
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 33 420,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 372,38 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 372,38 Kč od 17. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 047,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 047,87 Kč od 17. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 352 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 372,38 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 372,38 Kč od 17. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 047,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 047,87 Kč od 17. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 352 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela, po posouzení úvěruschopnosti žalované splácet úvěr, s žalovanou dne 17. 8. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpala žalovaná úvěr v konečné výši 33 420,25 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději do 16. 2. 2022. Žalovaná však porušila smlouvu, když se dostala do prodlení s úhradou splátek. Žalovaná zůstala dlužna na jistině částku 33 420,25 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2022.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny dle § 45 odst. 2 o.s.ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků na dálku úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem, kdy výpůjční úroková sazba činila 0,3452 % za den, tj. 126 % ročně z nesplaceného úvěru. Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 11 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z částek je vyšší (prokázáno úvěrovou smlouvou a standartními informacemi o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně dne 17. 8. 2021 zaslala na bankovní účet žalované č. bankovní účet pod variabilní symbol částku 8 000 Kč, dne 18. 8. 2021 částku 15 000 Kč, dne 30. 8. 2021 částku 23 238 Kč, dne 16. 9. 2021 částku 1 400 Kč a dne 25. 10. 2021 částku 430 Kč, celkem tedy žalovaná čerpala částku 48 068 Kč (prokázáno tabulkou historie plateb a jednotlivými potvrzeními o těchto provedených platbách). Žalovaná celkem uhradila částku 29 695,62 Kč. Žalovaná má dle žalobkyně dlužit celkem částku 33 420,25 Kč, skládající se z jistiny 22 999,47 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč a úroku 9 670,78 Kč (prokázáno tabulkou ohledně historie plateb). Dne 27. 1. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 16. 3. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2022 včetně podacího lístku ze dne 16. 3. 2022).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 12. 2022, č.j. 24 C 310/2022 -14), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované a ani k tomu nedoložila nezbytné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a že odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla žalovaná pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat právního předchůdce žalobkyně, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Žalobkyně dále uvedla, že na základě této lustrace a prohlášení žalované právní předchůdce žalobkyně nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Poté ještě žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy žalované byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku (viz práva ze dne 26. 1. 2023). Tyto doložené příjmy ani výdaje žalované však žalobkyně na výzvu soudu nijak nedoložila.
13. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází, z prohlášení žalované a z doložených příjmů a výdajů od žalované (což však žalobkyně nijak nedoložila, že toto skutečně právní předchůdce žalobkyně obdržel od žalované a ani dále více nespecifikovala, jaké příjmy a výdaje měly být od žalované obdrženy), však další informace o žalované nezjišťoval ani neověřoval, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. Žalobkyně současně ani netvrdila ani nedoložila, že by právní předchůdce žalobkyně měl doloženo od žalované, kde žalovaná pracuje a kde žije a s jakými měsíčními náklady. K tomuto soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalované, a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalované, aby mohl řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.
14. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 18 372,38 Kč (= poskytnutý úvěr 48 068 Kč – 29 695,62 Kč jako splacená částka), a to bez smluvních úroků a náhrady účelně vynaložených nákladů. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, jelikož požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
15. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem pohledávky.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná, poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 10 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a úroku z prodlení; co do části jistiny, úroku z prodlení, smluvního úroku a účelně vynaložených nákladů byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 3 516 Kč, která se sestává ze soudního poplatku ve výši 1 338 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 , § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a.t. “), za tři úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. dle tarifní hodnoty 33 420,25 Kč po 500 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) a z částky 300 Kč představují náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 a.t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 378 Kč. Žalobkyni tak náleží jejich poměrná část v částce 352 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů za vyjádření ze dne 26. 1.2023, ve kterém pouze upřesnila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované, což mělo být již obsahem žaloby.
17. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (např. v řízení vedených u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 46 C 207/2022 , 11 C 278/2021 ) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.
18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.