Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 357/2022-49

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 31 639 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 250 Kč do dvou let od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 5 038 Kč, úrok 21,05 % ročně z částky 27 288 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 27 288 Kč od

datum do zaplacení ve výši 15 %, částku 1 407 Kč, částku 300 Kč a částku 1 497 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku

1 399,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně do dvou let od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 250 Kč do dvou let od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 5 038 Kč, úrok 21,05 % ročně z částky 27 288 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 27 288 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, částku 1 407 Kč, částku 300 Kč a částku 1 497 Kč, se zamítá. <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 399,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně do dvou let od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 31 639 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru

číslo na základě které byl žalované poskytnut neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč Částku 27 500 Kč převedla žalobkyně na účet žalované uvedený ve smlouvě dne datum a částku

2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako provizi, to vše v souladu se smlouvou o úvěru. Celkovou cenu úvěru ve výši 42 000 Kč skládající se z poskytnutých finančních prostředků a úroků se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 40měsíčních splátkách po 1 050 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost

1. splátky byla dohodnuta na datum. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto v souladu se smlouvou došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než 2 měsíce a žalované bylo ze strany žalobkyně odesláno dne datum písemné Oznámení o zesplatnění úvěru z téhož dne. Okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalované toto oznámení (datum). Žalobkyně odeslala žalované celkem 3 upomínky, a to dne datum, datum a dne datum, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva. Dle smlouvy je za každou upomínku žalovaná povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku (tedy 3 x 100 Kč). Žalovaná dluží žalobkyni částku 28 695 Kč, která se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 150 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši

25 545 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 % ročně. Žalobkyně požaduje úrok z neuhrazené jistiny 27 288 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru (datum) do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná žalobkyni prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr je schopna řádně splácet. Vedle dlužné jistiny a dlužných splátek se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána pro každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným. Žalovaná se do okamžiku zesplatnění (datum) dostala do prodlení se 3 splátkami úvěru, žalobkyně tak požaduje úhradu 3 smluvních pokut v celkové výši 1 497 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek, tedy smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 28 695 Kč od datum do datum ve výši 1 147 Kč.

2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy: Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, úvěrové podmínky, záznam o vložení dokumentu do systému ze dne datum, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, čestné prohlášení o závazcích spotřebitele, čestné prohlášení o výdajích spotřebitele, posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, prohlášení rodiče, výplatnice za srpen a září 2021, výpis centrální evidence exekucí, výpis registru platebních informací, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, splátkový kalendář ke smlouvě číslo bonitu smlouvu číslo potvrzení o provedení transakce ze dne datum na částku 27 500 Kč, potvrzení o provedení transakce ze dne datum na částku 2 500 Kč, čestné prohlášení jméno jméno, upomínku ze dne datum ze dne datum, seznam odeslaných upomínek, oznámení o zesplatnění pro smlouvu číslo ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalované, z nichž soud učinil následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, úvěr byl žalované vyplacen dne datum ve výši 27 500 Kč na bankovní účet žalované. Částka 2 500 Kč byla téhož dne vyplacena na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit žalobkyni celkovou částku 42 000 Kč ve 40měsíčních splátkách po 1 050 Kč, RPSN činí 30,6 %, zákonný úrok z prodlení 9 % ročně ke dni uzavření smlouvy, roční zápůjční úroková sazba 21,05 % a denní 17,30 Kč. Úvěr má být uhrazen převodem na účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele, pana jméno příjmení.

6. Před uzavřením smlouvy posuzoval poskytovatel úvěru úvěruschopnost zákazníka na základě informací poskytnutých žadatelkou a uvedených v kartě – posouzení úvěruschopnosti zákazníka. Z této y soud zjistil, že totožnost žadatelky byla ověřena z občanského průkazu, dále že žadatelka byla lustrována v příjmení a insolvenčním rejstříku. Žadatelka uvedla příjem ve výši 25 000 Kč, který byl ověřen z předložených výplatních pásek žalované za měsíce srpen a září 2021 u zaměstnavatele právnická osoba Dále jsou zde uvedeny příjmy domácnosti 54 000 Kč, které však nejsou nijak blíže specifikovány ani doloženy. Žadatelka dále uvedla, že její výdaje na bydlení u rodičů činí 3 500 Kč a že splácí předchozí úvěr ve výši splátky 2 513 Kč. V kartě je dále zohledněno životní minimum zákazníka a nezabavitelná částka zákazníka včetně vyživovaných osob. V čestném prohlášení o závazcích spotřebitele žadatelka o úvěr prohlásila že proti ní není zahájeno a vedeno exekuční řízení, nebyl vydán exekuční příkaz, není v úpadku, nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení a není v platební neschopnosti. V seznamku závazků a dluhů není uveden žádný. V čestném prohlášení o výdajích spotřebitele je uvedeno, že žadatelka je svobodná a bezdětná, jsou zde uvedeny výdaje na bydlení 3 500 Kč, splátky úvěrů 0 Kč, počet osob v domácnosti 0, příjmy spotřebitele ze mzdy 25 000 Kč. V čestném prohlášení rodiče pak otec žadatelky potvrdil, že žadatelka přispívá na bydlení u rodičů částkou 3 500 Kč měsíčně. Z výpisu registru platebních informací pořízeného dne datum soud zjistil, že žadatelka uzavřela dne

datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 15 000 Kč splatnou datum ve výši 18 422 Kč. Dále z výpisu vyplývá, že žadatelka měla od datum sjednání revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 9 730 Kč, přičemž zbývající částka činila k datum částku 12 368 Kč. Z uvedeného výpisu dále vyplývá, že žalovaná čerpala před uzavřením předmětné smlouvy dalších 9 spotřebitelských úvěrů, které byly řádně splaceny. Poslední z úvěrů byly doplaceny datum a datum.

7. Dle platební bilance žalovaná zaplatila na svůj dluh ze smlouvy číslo celkem 5 250 Kč. Žalované byly zaslány upomínky k úhradě dlužných splátek, a to dne datum a dne datum. Přípisem ze dne datum pak žalobkyně úvěr zesplatnila a současně vyzvala žalovanou k zaplacení s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu.

8. Dle úvěrových podmínek se zákazník poskytovateli zavazuje na každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Zákazník se poskytovateli zavazuje v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Zákazník se poskytovateli zavazuje na každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Tuto smluvní pokutu je poskytovatel oprávněn uplatnit vůči zákazníkovi jen do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným. Zákazník se poskytovateli zavazuje na každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení s úhradou dle smlouvy o úvěru zaplatit poskytovateli zákonný úrok z prodlení z dlužné splátky úvěru a/nebo z neuhrazeného zůstatku úvěru. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel má pro případ prodlení zákazníka s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru právo požadovat po zákazníkovi náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, kdy se jedná o poplatky uvedené v sazebníku poplatků. Tento sazebník je součástí úvěrových podmínek a dle něj činí náklady za zaslání poštovních poukázek za jednu korespondenční adresu 100 Kč a za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek 100 Kč.

9. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem

č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), dále zákonem

č. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

10. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

15. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.

, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

16. Žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne 1. 11. 2021 smlouvu o úvěru, jako spotřebitelskou smlouvu. V daném případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

18. Soud ve vztahu ke smlouvě o úvěru posoudil úvěruschopnost žalované ke dni 1. 11. 2021 dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnutého úvěru a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny výdaje žadatele. V kartě zákazníka je uveden měsíční příjem žadatelky a příjmy domácnosti, přitom příjmy domácnosti nejsou nijak doloženy. Pokud do příjmů žadatele zahrne poskytovatel také příjmy rodinné domácnosti, má soud za důvodné, aby do výdajů byly zahrnuty výdaje rodinné domácnosti jako celku. Soud zcela postrádá doložení výdajů rodinné domácnosti na bydlení, například dokladu SIPO. V kartě zákazníka je uvedena částka 18 987 Kč jako rozdíl příjmů a výdajů žadatele. Dále jsou zde uvedeny částky – normativní náklady na bydlení 5 976 Kč, životní minimum zákazníka 3 450 Kč a nezabavitelná částka zákazníka vč. vyživovaných osob 6 224 Kč, soudu není zřejmé, jak věřitel k uvedeným částkám ve výši celkem 15 560 Kč dospěl a jak je vyhodnotil; zda je vzal či nevzal v úvahu při posouzení úvěruschopnosti žadatele. Ze smlouvy o úvěru je zřejmé, že žadatelka měla bankovní účet, za nejdostupnější možnost poskytovatele úvěru, jak ověřit výdaje žadatele i jeho případné dluhové zatížení je právě z výpisů z bankovního účtu za posledních 3 až 6 měsíců, uvedené možnosti však poskytovatel úvěru nevyužil. Jako zcela zásadní pro posouzení soudu však byly informace vyplývající z předloženého výpisu registru platebních informací, dle kterého měl poskytovatel při sjednávání úvěru povědomí o tom, že žadatelka uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 15 000 Kč splatnou datum v celkové výši 18 422 Kč. Tedy že v době sjednávání předmětného úvěru byla žadatelka zavázána zaplatit jednorázově splátku úvěru ve výši dosahující cca 2/3 její měsíční mzdy. Soudu není zřejmé, jak s uvedenou informací poskytovatel naložil, resp. jak ji v kontextu sjednávaného úvěru vyhodnotil.

19. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil s informacemi od žadatelky, které částečně ověřil, přitom zjistil nové informace o dalším dluhovém zatížení žadatelky, tyto informace však nijak dále nezohlednil, což soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatelky, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatelky. Samotná skutečnost, že má žalovaná stabilní příjem v době sjednávání úvěru, není postačující pro prokázání její úvěruschopnosti, pokud není dále dostatečně zkoumána výdajová stránka, případně je-li žadatelka výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužena (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatelky bližší informace k její majetkové situaci.

20. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na nepodložené informace o příjmu domácnosti a nedostatečné ověření informací o výdajích domácnosti, resp. žadatelky), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout. V souladu s uvedeným závěrem pak soud vyslovil neplatnost smlouvy o úvěru uzavřené dne datum číslo. Důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalované omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované.

21. Na základě neplatné smlouvy o zápůjčce bylo žalované poskytnuto plnění 27 500 Kč převodem na její bankovní účet. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 5 250 Kč. Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 22 250 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky zavázal, ve zbytku pro smluvní úrok, smluvní pokutu a poplatky pak žalobu zamítl.

22. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení z přiznané částky 22 250 Kč, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

23. Soud proto zamítl i požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 22 250 Kč.

24. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalované. Vzhledem k nečinnosti žalované v řízení, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době 2 let od právní moci rozsudku, tak aby žalované poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň ji nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně požadovala zaplacení částky celkem 31 639‬ Kč (27 288 Kč +

300 Kč + 1 407 Kč + 1 497 Kč + 1 147 Kč), přičemž úspěšná byla co do částky 22 250 Kč, tj. v rozsahu 40,65 % (čistý úspěch).

26. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 266 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 500 Kč dle , , písmeno a), d) vyhlášky číslo , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. ), předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle písmeno a) této vyhlášky, 378 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle , celkem 3 444 Kč z toho

40,64 % činí 1 399,60 Kč Lhůta k placení byla stanovena shodně s jistinou dluhu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.