Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 344/2022-42

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jarošovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 35 490,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 400 Kč od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh na zaplacení částky 13 090,46 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 634,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 352,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 490,46 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 090,46 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 35 490,46 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 028 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 355 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 400 Kč od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh na zaplacení částky 13 090,46 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 634,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 352,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 490,46 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 090,46 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 35 490,46 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 028 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 355 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 35 490,46 Kč s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikovala. Konstatovala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku ve výši 37 623 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 378 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný z titulu smlouvy uhradil 22 600 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž předmětné pohledávky přešly na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávky ničeho uhrazeno. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 35 490,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 352,79 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 634,15 Kč, úrokem ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 490,46 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 490,46 Kč od datum do zaplacení.

2. Soud nařídil jednání na den datum, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, předvolání se žalobou mu bylo řádně doručeno dne datum, odrok dne datum. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak umožňuje Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností právnická osoba ze dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o zápůjčce číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným dne datum, jejímž obsahem je poskytnutí částky 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit společně s navýšením 37 623 Kč, které sestává z úroku 5 924 Kč, administrativního poplatku v částce 9 248 Kč a inkasního poplatku v částce 22 451 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit částku 82 623 Kč, a to v 59 splátkách po 1 378 Kč a 1 splátce po 1 321 Kč. Dle tabulky umoření na smlouvu žalovaný uhradil 22 600 Kč. Žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud se pak zabývá okolnostmi každého konkrétního případu, přičemž pouze na základě těchto může dospět k závěru, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Nejedná se tedy o právní jednání, které odporuje zákonu, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý a zjevně nepřiměřený, a nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o zápůjčce ve smyslu o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. V daném případě byla smlouva mezi účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. a násl. o. z. Podle o. z., jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Soudu žalobkyně poskytuje pouze Smlouvu o zápůjčce a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Od poskytovatele se očekává přiměřené a poctivé jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti zápůjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, žalobkyně si ani nezjišťovala ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo soudu doloženo. Soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti jednání žalobkyně. Ze všech důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje po žalovaném„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky na 45 000 Kč činí celkem částku 37 623 Kč. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Žalobkyně požaduje po žalovaném za zápůjčku poplatek ve výši téměř 84 % z částky, která byla žalovanému půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí j. č.  – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o zápůjčce je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.

5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalovanému plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, byl pak nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z., jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný na základě smluv prokazatelně obdržel 45 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně a předložené tabulky jí uhradil 22 600 Kč. Bezdůvodné obohacení tak představuje částku 22 400 Kč a v této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky, ovšem až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis ze dne datum (podán na poště dne datum), kterým byla poskytnuta žalovanému lhůta k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení výzvy, tj. dle připojené doručenky a zákonné fikce dojití písemnosti do dne datum. Žalovaný se ocitl v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě obč. zákoníku, jehož výše odpovídá vládního , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku dle Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán ( o. z.). Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobkyně domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků než faktického plnění a úroků zákonných.

6. Podle měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přiznal žalobkyni na základě úspěchu (63 %) a neúspěchu (37 %) ve věci na nákladech soudního řízení odměnu ve výši 26 % za 3 úkony právní služby dle po 500 Kč (tj. 1 500 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč dle téže vyhlášky (tj. 300 Kč), dále 21 % DPH v částce 378 Kč dle a soudní poplatek ve výši 1 775 Kč, tedy celkem činí náklady řízení žalobce částku 3 953 Kč, z čehož je 22 % 1 028 Kč. V daném případě bylo postupováno dle citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ( ).

7. Dle položky 2 odst. 2 přílohy , sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 1 775 Kč, z čehož bylo již 1 420 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 355 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.