Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 9/2023-52
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jarošovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 36 742,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 17 098, 96 Kč a zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 098,96 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 19 232,59 Kč od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a částky 8 000,65 Kč, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 643 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 643 Kč od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Návrh na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 643 Kč od datum do datum, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 113 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 17 098, 96 Kč a zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 098,96 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 19 232,59 Kč od [datum] do [datum], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a částky 8 000,65 Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 643 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 643 Kč od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Návrh na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 643 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 113 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 36 742,61 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit ve 30 měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem 111,33 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto byl poskytnutý úvěr ke dni datum zesplatněn. Ke dni podání žaloby dluží žalovaná žalobkyni na nesplacené jistině úvěru 28 741,96 Kč, na kapitalizovaném úroku ke dni zesplatnění 19 232,59 Kč, na nákladech s uplatněním pohledávky 900 Kč a na pokutě ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny od dne zesplatnění 8 000,65 Kč, a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 28 741,59 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně po sdělení právního názoru soudu o neplatnosti smlouvy žalobu co do částky 17 098, 96 Kč a zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 098,96 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 19 232,59 Kč od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a částky 8 000,65 Kč, zpět. Následně v podání ze dne datum uvedla, že na žalobě trvá a bere jí zpět ohledně částky 19 232,59 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku ve výši 111,33 % ročně za období od datum do datum.
3. Zdejší soud ve věci jednal a rozhodl dne datum, přičemž žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná, ač měla doručení vykázáno dne datum, se k jednání bez omluvy nedostavila, proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobkyní před zahájením jednání ve věci samé, postupoval tak, že řízení co do částky 17 098, 96 Kč a zákonného úroku z prodlení z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 098,96 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 19 232,59 Kč od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a částky 8 000,65 Kč zastavil (výrok I.). V tomto směru soud upozorňuje, že zpětvzetí žaloby nelze vzít dalším úkonem zpět, tedy soud řízení zastavil, bez ohledu na následné podání žalobkyně ze dne datum.
5. Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo včetně smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka a připojeného splátkového kalendáře, bylo zjištěno, že žalovaná se žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 111,33 % p. a., denní výší úroku (pro případ odstoupení od smlouvy) 91,50 Kč, s dobou trvání spotřebitelského úvěru 30 měsíců, přičemž celková výše spotřebitelského úvěru byla 89 760 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutý úvěr ve 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Dle výpisů z banky a potvrzení o provedení úhrady bylo na účet žalované uhrazeno dne datum 30 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla dále ověřena z výplatní pásky a registru dlužníků. Žalobkyně předložila upomínky ze dne datum, datum, datum bez podacích lístků či doručenek. Dopisem ze dne datum žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění zůstatku úvěru ke dni datum. Dle sdělení žalobkyně a přehledu plateb žalovaná z titulu smlouvy uhradila celkem 18 355 Kč. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby do 14 dnů od předání výzvy k poštovní přepravě (předaná k poštovní přepravě dle podacího archu dne datum).
6. Soud se zabýval posouzením samotné smlouvy o úvěru a dospěl k závěru, že tuto považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud si je vědom, že žalovaná úvěrovou smlouvu v navrženém znění podepsala a účastníci mají možnost si mezi sebou sjednat úvěrové podmínky, ovšem i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V tomto konkrétním případě pak žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, za což požadovala úrok ve výši 111,33 %, tedy žalovaná měla během 30 měsíců žalobkyni vrátit celkem 89 760 Kč, tedy bez mála trojnásobek poskytnuté částky. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ust. § 2395 o. z., ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud však účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí to být úrok přiměřený, neboť i dle judikatury vyšších soudů je v souladu s dobrými mravy pouze úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (např. rozsudek NS sp. zn. 33 Odo 234/2005). Úrok ve výši 111,33 % ročně je nutné hodnotit jakožto úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše několikanásobně překračuje úrokovou míru obvyklou. Žalobkyně by pak velmi pravděpodobně předmětnou částku žalované nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Soud hodnotí počínání žalobkyně za nepoctivé a nemravné. Sjednaný úrok vykazuje znaky lichvy dle § 1796 o. z., a smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. V podrobnostech pak soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované v rozhodnutí č. j. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018. Zdejší soud neshledal jakýkoli důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat.
7. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku 30 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Žalovaná žalobkyni z této částky před podáním žaloby uhradila 18 979 Kč, bezdůvodné obohacení tak představuje 11 643 Kč, soud proto žalobě v tomto rozsahu, zbývajícím po částečném zpětvzetí, vyhověl i se zákonným úrokem z prodlení, ovšem až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalované výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis ze dne datum, kterým byla poskytnuta žalované lhůta k úhradě dluhu do čtrnácti dnů od odeslání výzvy, tj. dle připojené doručenky do dne datum. Žalovaná se ocitla v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.).
8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byl s ohledem na částečné zpětvzetí, které nebylo zaviněno chováním žalované, úspěšnější žalovaná, která byla v řízení pasivní, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 1 838 Kč, z čehož bylo již 1 470 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni vznikla povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 368 Kč. Zároveň podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soudní poplatek za jistinu, která byla vzata zpět, činí 1 255 Kč, žalobkyni by tak měl být vrácen zaplacený soudní poplatek ponížený o 1 000 Kč, tedy 255 Kč. Soudem proto bylo žalobkyni uloženo zaplatit doplatek soudního poplatku po započtení částky, která vznikla po částečném zpětvzetí, tj. 113 Kč (číslo), a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.