Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 401/2022-25
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 15 248,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 300 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
částky 13 948,16 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 20 716,59 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 7 030,71 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 248,16 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 948,16 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 248,16 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 948,16 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 20 716,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 030,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 248,16 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 948,16 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 248,16 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 248,16 Kč představující dlužnou jistinu úvěru, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 20 716,59 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 030,71 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 248,16 Kč od datum do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 15 248,16 Kč od datum do zaplacení, z titulu smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Na pohledávku žalobkyně žalovaný dosud uhradil 23 700 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek 18 500 Kč, který zahrnuje poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, úrok 3 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč, splatit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč Částku 25 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. V čl. 1 smluvních podmínek je uvedena výše úrokové sazby, a to pro případ 58 splátek ve výši 23,72 % ročně. (zjištěno ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum) Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil do karty zákazníka. Žalovaný do tzv. karty zákazníka písemně prohlásil, že pracuje na plný pracovní úvazek jako zedník u zaměstnavatele příjmení jméno, stav-Holl. V zákaznické kartě je uvedeno, že zaměstnání bylo ověřeno a zaměstnavatel je dosažitelný na uvedeném telefonním čísle. Žalovaný uvedl, že má příjem ze mzdy 15 000 Kč a další příjmy 5 000 Kč. Jeho měsíční výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, na domácnost rovněž 3 000 Kč, na telefon platí 300 Kč měsíčně a dále hradí jiné dluhy ve výši 3 375 Kč. K zákaznické kartě žalovaný obchodnímu zástupci doložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, a SIPD. (zjištěno ze zákaznické karty ze dne datum) Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy – seznamu pohledávek – str. 6) Žalovanému tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila dopisem datovaným dne datum, odeslaným dne datum. Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k plnění pohledávky ve lhůtě 10 dní od data doručení dopisu. (zjištěno z dopisu oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne datum) K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou odeslanou dne datum (zjištěno z výzvy ze dne datum a podacího lístku ze dne datum)
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky navýšené o poplatek 18 500 Kč vrátit v týdenních splátkách. Částku 25 000 Kč poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum a také předžalobní upomínkou. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle ustanovení § 1 druhé věty zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , ve znění zákona č. 43/2013 Sb. , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. , ve znění zákona č. 43/2013 Sb. , není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5 , 7 a 9 nesplnil.
10. Podle ustanovení § 588 věty první občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouvy o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelské úvěry a na dané závazky dopadá úprava zákona č. 145/2010 Sb. , účinného v době uzavření smlouvy. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879 , 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
14. V souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tyto spotřebitelské úvěry splácet a úvěry poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy.
15. K písemné výzvě soudu žalobkyně sdělila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to konkrétně z údajů poskytnutých žalovaným v tzv. zákaznické kartě a z občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásek a dokladů SIPO. Do okamžiku rozhodnutí ve věci žalobkyně žádné důkazy, nad rámec zákaznické karty, soudu neposkytla, naopak sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici zmiňované kopie dokladů žalovaného, neboť uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Soud tak nemá žádnou možnost, jak prohlášení žalovaného v zákaznických kartách ověřit, když žalobkyně relevantními listinami prokazujícími výši příjmů a výdajů žalovaného nedisponuje. Za situace, kdy žalobkyně soudu sdělila, že další listinné důkazy není schopna doložit, neboť jimi nedisponuje, soud již žalobkyni nepoučoval ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. o neunesení důkazního břemene. Pokud tedy žalobkyně není schopna prokázat, že její právní předchůdkyně věrohodným způsobem příjmy a výdaje žalovaného prověřila, nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala dostatečně poměry žalovaného a to, zda žalovaný bude schopen předmětné dluhy splácet (§ 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. ), v důsledku čehož je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o zápůjčce, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
16. Žalobkyně tak má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a § 2993 občanského zákoníku , jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dosud na pohledávku uhradil 23 700 Kč. Žalovaný v řízení neuváděl, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně 1 300 Kč.
17. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 1 300 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku . Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávek dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení.
18. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
19. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl po zohlednění veškerého příslušenství (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) v řízení převážně úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat
výkonu rozhodnutí.