Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 72/2022-32

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 13 628,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 5 000 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 5 000 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ohledně zbylé části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13 628,14 Kč s příslušenstvím ve spojení s opravným vyjádřením ze dne 9. 6. 2022 s odůvodněním, že dne 19. 9. 2019 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, k tomu prosím vizte poslední větu 2. odstavce na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 19. 11. 2020. Ke sjednané odměně za inkaso splátek žalobkyně doplňuje, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve svém stanovisku sp. zn. ze dne 23. 4. 2014 zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je poplatek sjednán a že na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Rovněž uvedl, že je nerozhodné, zda předmětný poplatek kryje též náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu a že na správě úvěru má zájem nejen sám věřitel, ale rovněž spotřebitel. Také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. ze dne 10. 4. 2014 neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, když obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu a že není možné požadovat, aby ke každé jednotlivé povinnosti byla synallagmaticky navázána povinnost druhé smluvní strany, a konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit spotřebitele před skrytým ujednáním, přičemž je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Výše uvedené je dle právního názoru žalobkyně možno aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Žalobkyně doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny y či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 10 000 Kč, která odpovídá 5 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 5 081,41 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 4 918,59 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 17 888 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 9 918,59 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 7 969,41 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 19. 11. 2020. Ode dne 20. 11. 2020 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 11. 1. 2022. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci.

Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30 736,34 Kč a skládala se z:

- nesplacené jistiny ve výši 9 918,59 Kč

- nesplaceného smluvního úroku 629,01 Kč

- nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 714,45 Kč

- nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 894,10 Kč

- nesplaceného inkasního poplatku 1 731,85 Kč

- postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč

- postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč

- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 026,51 Kč po celkové splatnosti závazku

- postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 321,83 Kč

- postoupené smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč.

Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.

Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující:

- nesplacená jistina 9 918,59 Kč

- nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 629,01 Kč

- nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 4 714,45 Kč

- nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 894,10 Kč

- nesplacený inkasní poplatek 1 731,85 Kč

- postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 524,47 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 20. 11. 2020 do 29. 11. 2021, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 918,59 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 0,15 % ročně. K uvedenému prosím vizte prostřední sloupec textu na 2. straně smlouvy pod nadpisem„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“, příp.„ Splatnost úvěru a výše úroku“

- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 838,46 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 20. 11. 2020 do 29. 11. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 918,59 Kč

- účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, odůvodnění viz níže

- smluvní pokuta ve výši 3 709,55 Kč, k odůvodnění výpočtu smluvní pokuty prosím vizte text k nároku č. 2. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 9 493,88 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 629,01 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 714,45 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 894,10 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 731,85 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1 524,47 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 23. 12. 2021 z jistiny ve výši 9 918,59 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 1. 2. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu):

- Odchozí dopis 39 Kč

- Odchozí dopis doporučeně 50 Kč

- Odchozí telefonický hovor 72 Kč

- Osobní návštěva 217 Kč

Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 651 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 3. Žalobkyně doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobkyně může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 9 918,59 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 20. 11. 2020 do 28. 11. 2021. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 3 709,55 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu.

2. Soud ve věci výzvou ze dne 15. 6. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno uložením u pošty dne 1. 7. 2022. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to:

- Smlouvou o úvěru číslo ze dne 19. 9. 2019 spolu s předpisem splátek, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že společnost poskytne žalovanému finanční částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 27 888 Kč (jistina 15 000 Kč, úrok ve výši 1 444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 7 350, Náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč) v 14 splátkách po 1 992 Kč, když první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy a poslední splátka připadala na den 19. 11. 2020.

- Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobkyně se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uveden žalovaný.

- Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, ze kterého soud zjistil, že společnost žalobkyně oznámila žalovanému, že se žalobkyně stal věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru číslo.

- Výzvou k plnění ze dne 2. 5. 2022 spolu s dokladem o odeslání, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 736,34 Kč nejpozději do 12. 5. 2022.

Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit celkem 27 888 Kč (jistina 15 000 Kč, úrok ve výši 1 444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 7 350, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč) v 14 splátkách po 1 992 Kč, když první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy a poslední splátka připadala na den 19. 11. 2020. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo ze strany žalobkyně postoupení oznámeno. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

4. Podle § 2395 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

6. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

7. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

9. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a souvisejících nároků a jejich výší, když úrok byl sjednán ve výši 1 444 Kč, úplata za poskytnutí úvěru činila 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč, když tyto v souhrnu v daném případě činí 12 888 Kč za zapůjčení částky 15 000 Kč na 14 měsíců, a dospěl k závěru, že souhrn těchto položek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 15 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 14 měsíců odpovídá zmiňovaný souhrn požadovaných částek přesahujícímu více než 85 % jistiny. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě výše požadovaných položek nevzniklo.

13. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31. 12. 2013 (nyní obdobně o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

14. Soud má za to, že ve svém souhrnu úrok ve výši 12 888 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 15 000 Kč na dobu 14 měsíců představující 85 % celé jistiny zápůjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 10 000 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 5 000 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu výrokem II. rozsudku zamítl, když nárok na zaplacení všech zbylých částek žalobkyni pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla. Spolu s částkou 5 000 Kč pak soud žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobkyně ve výši 8,25 % p. a. (ke dni správně 13,75 % p. a 13. 5. 2022, avšak soud nemůže přiznat žalobkyni více, než kolik požaduje), a to od 13. 5. 2022 do zaplacení, dle , když lhůta k plnění se odvíjí od výzvy k plnění ze dne 2. 5. 2022, když žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu k vrácení dlužné částky do 12. 5. 2022, tudíž od 13. 5. 2022 se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením částky, o níž se obohatil.

17. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.