Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 10/2023-44

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na soudní poplatek částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na soudní poplatek částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobce podal dne datum u zdejšího soudu návrh o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne datum s předchůdcem žalobce Smlouvu o úvěru číslo Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba, IČO. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v anonymizováno měsíčních splátkách po částka Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit částka, když poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, zaplatil pouze částka. Pohledávku za žalovaným žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny částka, smluvního úroku částka, poplatku částka, nákladů na vyhodnocení úvěru částka a inkasního poplatku částka.

2. Ve věci bylo bez vydání platebního rozkazu nařízeno jednání na den datum, z něhož byl žalobce omluven. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti ( ).

3. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s právnická osoba ze dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem datum.

4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, z čehož má soud za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli celkem částka. Navýšení nad rámec zapůjčené částky ve výši částka tak činí částka tj. téměř 86 % z poskytnuté jistiny.

5. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z.. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.).

6. Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti.

7. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z.. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobce poskytuje pouze smlouvu o zápůjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobce nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, předchůdce žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet vyplněním dotazníku v rámci žádosti o úvěr, aniž by si tyto informace jakkoliv ověřil.

8. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o zápůjčce) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném inkasní poplatek, aniž by bylo uvedeno, jak byl určen a proč právě v této výši, což se týká především„ hotovostního režimu splátek“, který u půjčky částka činí částka. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce není patrné. Výše„ odměny“ celkem částka tj. 86% vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí j. č. –64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný úrok a odměnu za inkaso nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Proto soud považuje za neplatné právní jednání celou smlouvu, včetně ujednání o smluvní pokutě. Z důvodů uvedených shora byla žaloba částečně zamítnuta vyjma rozsahu nároku na vydání bezdůvodné obohacení (viz níže), když pro absolutní neplatnost smlouvy rovněž nepřipadalo v úvahu vyhovět nároku i co se týče smluvního příslušenství, které bylo sjednáno rovněž neplatně.

9. Podle ust. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

10. Pakliže bylo plnění ve výši částka žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, tedy fakticky bez právního důvodu, je na místě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. V tomto směru soud zjistil, že žalovaný zaplatil žalobci resp. jeho právnímu předchůdci celkem částka. Neuhrazená část poskytnuté částky částka, tj. částka je tedy bezdůvodným obohacením na straně žalovaného, v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a žalovaný je povinen tuto částku žalobci uhradit ve lhůtě určené dle ust. spolu se zákonným úrokem z prodlení, počítaným ode dne následujícího po dni, k němuž měl žalovaný dluh zaplatit dle předžalobní výzvy. O úroku z prodlení soud rozhodl ve smyslu a . Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

11. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl větší procesní úspěch žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem II.

12. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k  , o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.

13. Soudem se doplňuje, že při vyhlášení rozsudku byla nesprávně vyčíslena výše částky, kterou má žalovaný žalobci uhradit (částka). Jde o zjevnou nesprávnost resp. chybu výpočtu, kterou soud odstranil postupem podle ust. v písemném vyhotovení rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.