Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 217/2022-75

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci

žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

o zaplacení 18.535,42 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 14.600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 3.935 Kč

- s úrokem z prodlení ve výši 277,74 Kč

- s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 17.306,65 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 31. 8. 2021

- s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 2.706,65 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení

- s úrokem ve výši 14.982,32 Kč

- s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 473 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 14.600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 3.935 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 277,74 Kč - s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 17.306,65 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 31. 8. 2021 - s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 2.706,65 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení - s úrokem ve výši 14.982,32 Kč - s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 473 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 18.306,65 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 17.306,65 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 277,74 Kč, s úrokem ve výši 14.982,32 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Tvrdí, že žalovaná dne 31. 1. 2020 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo na základě níž obdržela v hotovosti částku 20.000 Kč v místě svého bydliště. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit ještě příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 17.184 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem měla žalovaná zaplatit původnímu věřiteli 37.184 Kč ve 14 splátkách ve výši 2.656 Kč měsíčně a poslední splátka připadla na den 31. 3. 2021. Žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla údaje o své osobě a finanční situaci a původní věřitel ověřil tyto skutečnosti z dokladů, a to z oznámení obec správy sociálního zabezpečení o výši důchodu. Žalovaná neměla záznam v insolvenčním rejstříku. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a uhradila pouze celkem 5.400 Kč, což bylo započteno na jistinu a na příslušenství pohledávky. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou postupní smlouvou na žalobce. Žalovaná částka 18.535,42 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru 17.306,65 Kč a ze smluvní pokuty 1.228,77 Kč, která odpovídá sazbě 0,1 % denně z nesplacené jistiny za dobu od 1. 4. 2021 do 10. 6. 2021. Kapitalizovaný úrok z prodlení 277,74 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny za dobu od 1. 4. 2021 do 11. 6. 2021. Kapitalizovaný úrok 14.982,32 Kč se skládá z nesplaceného úroku 1.434,69 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 8.376,80 Kč, z nákladů na vyhodnocení úvěru 1.588,66 Kč, z inkasního poplatku 3.077,20 Kč a z úroku 504,97 Kč Náklady na vymáhání pohledávky 473 Kč se skládají z nákladů za odeslaný obyčejný dopis 39 Kč a z nákladů na cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy v počtu 2 × 217 Kč.

2. Ve věci byl dne 30. 5. 2022 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle . Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

4. Ohledně žalované bylo vedeno Krajským soudem v Brně insolvenční řízení, které bylo zahájeno dne 28. 6. 2022. Usnesením ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, bylo insolvenční řízení zastaveno.

5. Z y žádost o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná na tomto formuláři požádala společnost právnická osoba, o úvěr 30.000 Kč na 14 měsíců. Uvedla, že je v invalidním důchodu, k doložení příjmu předložila důchodový výměr, příjmy žalované činily 11.758 Kč a výdaje 4.410 Kč, z toho 1.000 Kč za bydlení a energie a 3.410 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaná dále uvedla, že bydlí u rodičů, je vdaná, nemá vyživované děti, nemá bankovní účet. Tyto údaje žalovaná potvrdila svým podpisem dne 31. 1. 2020.

6. Tentýž den byl vyplněn formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje základní parametry úvěru, jeho výši, počet a výši splátek, celkovou splatnou částku, náklady úvěru, možnost odstoupení od smlouvy a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaná tuto u podepsala 31. 1. 2020.

7. Tentýž den 31. 1. 2020 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo s obchodním názvem ExpressCash – nejrychlejší půjčka. Tato společnost, označená ve smlouvě jako věřitel, se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky 20.000 Kč a žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že od původního věřitele převzala v místě bydliště v hotovosti celou tuto částku. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli úrok 1.925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9.800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1.859 Kč a inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti 3.600 Kč. Celkové náklady úvěru tak činily 17.184 Kč a žalovaná měla včetně jistiny úvěru původnímu věřiteli zaplatit celkem 37.184 Kč formou 14 splátek ve výši 2.656 Kč měsíčně.

8. Z oznámení obec správy sociálního zabezpečení obec z 30. 12. 2019 vyplývá, že žalovaná pobírá invalidní důchod třetího stupně, jehož výše od ledna 2020 činila 11.758 Kč měsíčně.

9. Podle tvrzení žalobce zaplatila žalovaná na úvěr celkem toliko 5.400 Kč.

10. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 19. 7. 2021 uzavřel původní věřitel právnická osoba jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, a dohodnutá cena za postoupené pohledávky byla zaplacena dne 29. 7. 2021, jak vyplývá z potvrzení ze dne 30. 7. 2021. Podle identifikace postoupených pohledávek byla mezi postoupenými pohledávkami zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Dopisem z 17. 8. 2021 oznámil žalobce žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a vyzval žalovanou k úhradě dluhu již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne 9. 8. 2021.

11. V ě výpis úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky žalobce z 22. 11. 2021 je uvedeno, že žalované byl odeslán obyčejný dopis ze dne 6. 9. 2021 a terénní pracovník uskutečnil 2 cesty na kontaktní adresu žalované ve dnech 21. 9. a 19. 10. 2021. Dopisem z 6. 9. 2021 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dluhu ve stanovené lhůtě. Z těchto dvou listin nebylo možné vzít za prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl zmíněný dopis žalované odeslán či doručen, ani že by nějaký terénní pracovník provedl u žalované dvě osobní návštěvy za účelem urgence úhrady dluhu.

12. Žalobce se pokusil dosáhnout zaplacení dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z 18. 10. 2021, který byl podle poštovního podacího archu žalované odeslán doporučeně dne 20. 10. 2021.

13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne 31. 1. 2020 požádala původního věřitele, právnická osoba, o poskytnutí úvěru 30.000 Kč, uvedla výše zmíněné skutečnosti o svých osobních a majetkových poměrech a předložila doklad o výši invalidního důchodu. Téhož dne se žalované dostalo informací o základních parametrech úvěru a ve stejný den žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě níž ihned v hotovosti obdržela celou dohodnutou částku úvěru 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli celkem splatit 37.184 Kč ve 14 splátkách, avšak uhradila celkem pouze 5.400 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou a žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a byla vyzvána k zaplacení dluhu již žalobci. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobce.

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle č. a podle o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje v  tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalované poskytl dohodnutou peněžní částku sjednaným způsobem, tedy v hotovosti. Žalovaná však nedostála své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, když její platby nepostačovaly ke krytí jejích závazků ze smlouvy.

15. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o spotřebitelskou smlouvu a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení odstavců 1 a 2 , podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v  až téhož zákona. Podle byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Původní věřitel byl povinen posoudit zejména schopnost žalované splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a jejích dosavadních závazků.

16. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaná bydlí u rodičů, je vdaná, nemá bankovní účet, nemá vyživované děti a pobírá invalidní důchod třetího stupně, což původní věřitel ověřil z oznámení o výši důchodu žalované. Žádné jiné příjmy žalované zjištěny nebyly. Výdaje žalované 1.000 Kč na bydlení a energie a 3.400 Kč na dopravu, jídlo a nespecifikované osobní náklady nebyly žádným způsobem ověřeny. Původní věřitel odečetl výdaje od příjmů a rozdíl ve výši 7.348 Kč považoval za použitelný měsíční příjem. Žalovaná neuvedla žádné jiné závazky. Soud má za to, že původní věřitel výdajovou stránku žalované nezkoumal dostatečným způsobem, i když mu muselo být zřejmé, že žalovaná má velice nízký příjem 11.758 Kč. Soud je toho názoru, že původní věřitel měl vyvinout větší úsilí při zkoumání poměrů žalované, zejména měl řádně zjistit konkrétní výdaje žalované, a tyto ověřit a přesvědčit se o tom, zda žalovaná nemá jiné dluhy, například nahlédnutím do databází, jakými jsou Solus nebo nebankovní registr klientských informací. Původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaná je odkázána na velmi nízký invalidní důchod, navíc třetího stupně, a při takto vážném zdravotním stavu lze předpokládat výdaje za léky či jiné zdravotní výkony. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel se těmito hledisky zabýval, a přesto poskytl žalované úvěr, i když čistý měsíční příjem žalované byl nízký a splátky sjednané ve smlouvě činily 2.656 Kč měsíčně, což odpovídá 23 % z příjmu žalované. Soud připomíná, že úvěr 20.000 Kč nelze považovat za nižší půjčku, neboť pro žalovanou, s ohledem na její velmi nízký příjem, se jednalo o částku značnou. Vzhledem k tomu, že původní věřitel nezjistil a neověřil řádně a úplně výdajovou stránku žalované, nemohl porovnat příjmy a výdaje žalované a její dosavadní závazky, a tudíž nebyl schopen řádně posoudit schopnost žalované splácet splátky.

17. Původní věřitel, který měl odbornou převahu nad žalovanou, měl zjištěné údaje vyhodnotit přiléhavěji a zodpovědněji. Je zřejmé, že žalovaná nebyla schopna správně vnímat vlastní schopnost splácet úvěr, a nebyla schopna vyhodnotit svoji majetkovou situaci. Disponovala velmi nízkým příjmem v podobě invalidního důchodu třetího stupně, což znamená, že její zdravotní stav musel být nepříznivým a její pracovní schopnost značně snížena. Obecně známou skutečností je, že spotřebitelé, kteří si berou úvěry na nebankovním trhu, mají výrazně posunuté vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr ve srovnání s běžnými klienty bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele, jako je žalovaná, a právě k tomu je nutná odborná péče původního věřitele jakožto poskytovatele úvěru. Původní věřitel ze skutečností, které u žalované zjistil, nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit. Soud je naopak toho názoru, že původní věřitel neměl žalované žádný úvěr poskytovat. Původní věřitel tudíž poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé citovaného zákona, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona.

18. Soud ze zjištěných skutečností dovodil, že jednání původního věřitele, jakým postupoval vůči žalované při sjednání úvěrové smlouvy, se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušuje veřejný pořádek. Chování původního věřitele výše popsané jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je vysoce nežádoucí a vede ke zbytečnému prohlubování zadlužení spotřebitelů, kteří nevykazují dostatečnou míru zkušeností, rozumové vyspělosti a zralosti. Toto se týká nejen vztahů mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát, a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a čerpají tak pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů. Původnímu věřiteli muselo být zřejmé, že žalovaná není schopna reálně uvažovat ohledně finančních otázek a posoudit svoji schopnost úvěry splácet.

19. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. , povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalované úvěrové smlouvy nejen odporují citovanému zákonu, ale narušují i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. , v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

20. Za takové situace soud úvěrovou smlouvu považuje za absolutně neplatnou podle . Z takové smlouvy nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednaných splátkách a lhůtě ani platit původnímu věřiteli jakékoliv úroky, poplatky či smluvní pokuty. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v  , podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle věty první

plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku 20.000 Kč, z čehož žalovaná vrátila toliko 5.400 Kč. Rozdíl těchto částek 14.600 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované.

21. Původní věřitel prostor pro svoji pohledávku za žalovanou písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením . Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v  . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením výše citovaným dopisem.

22. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis z 17. 8. 2021, odeslaný žalované doporučeně 9. 8. 2021. Soud má za to, že na tomto dopise zřejmě bylo uvedeno chybné datum, kdy k jeho odeslání došlo 9. 8. 2021. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal 14. 8. 2021, žalovaná byla vyzvána k plnění ve lhůtě do 31. 8. 2021. Od následujícího dne 1. 9. 2021 se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu ustanovení . Od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v  vládního nařízení Jiná sazba úroků ze prodlení smluvena nebyla.

23. Na základě všech výše uvedených skutečností vyhověl soud žalobě pouze ohledně bezdůvodného obohacení 14.600 Kč včetně úroku ze prodlení až od 1. 9. 2021 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně zbývající části jistiny 2.706,65 Kč, smluvní pokuty 1.228,77 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 277,74 Kč, zbývající části úroku z prodlení, nákladů na uplatnění pohledávky 473 Kč a úroků 14.982,32 Kč. Jak soud shora uvedl, posledně uvedená částka úroku 14.982,32 Kč zahrnuje nejen nesplacený úrok, ale také poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek.

24. Žalovaná měla ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno – venkov.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.