Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 35/2023-16

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku

ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, pohledávky ve výši částka, pohledávky ve výši částka a zákonného úroku

z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum

do zaplacení z částky částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], pohledávky ve výši [částka], pohledávky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž přílohu číslo tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši částka. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši částka spočívající

v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku ve výši částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den datum. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši částka, která odpovídá 1 řádně uhrazené splátce. Splátka byla právní předchůdkyní žalobkyně alokována poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu číslo smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši částka a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši částka. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky částka. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum.

Ode dne datum je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení

z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku

i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni právní předchůdkyní žalobkyně postoupena

na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum a na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu. Žalobkyně se z ústního jednání konaného dne datum omluvila.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši částka, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši

částka, náklady za vyhodnocení úvěrového případu částka a za inkaso plateb v hotovosti částka, celkem částku částka ve 14 splátkách po částka s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy, druhá je splatná měsíci po úhradě první splátky, nejpozději však dva měsíce od podpisu smlouvy, třetí a další splátky jsou splatné měsíc

po splatnosti bezprostředně předcházející splátky (ze smlouvy o úvěru včetně předpisu splátek

a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru). Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, když na jeho úhradu zaplatil dle tvrzení žalobkyně pouze částku ve výši částka. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy

o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne

datum postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek a dodatku ke smlouvě

o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (z oznámení

o postoupení včetně dokladu o odeslání). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu před podáním žaloby (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

4. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr vyplněnou žalovaným dne datum. V této žádosti žalovaný prohlásil, že nemá žádné nezaopatřené děti a je zaměstnán u právnická osoba s.r.o., s průměrným měsíčním příjmem ve výši částka. Výdaje uvedl ve výši částka, z toho výdaje na bydlení a energie částka, na dopravu, jídlo a další osobní výdaje částka a srážky ze mzdy, výživné částka. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů výplatní pásky a pracovní smlouvu, žádná z těchto listin však soudu doložena nebyla. Ohledně bydlení uvedl, že bydlí na podnikové ubytovně.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon

o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

16. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje

o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výdajů a požadovanou výši úvěru.

Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr a bylo vyhodnoceno, že žalovaný je způsobilý ke splácení takové výše úvěru, která mu byla poskytnuta. Samotné prohlášení žalovaného o majetkových poměrech, které není nijak objektivně doloženo, však není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Uvedené přitom dle názoru soudu platí i ohledně žádosti o úvěr, která je dle svého obsahu v podstatě rovněž toliko prohlášením žalovaného. V předmětné žádosti žalovaný pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Závěr právní předchůdkyně žalobkyně o tom, že je žalovaný schopen dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Tvrzení žalobkyně, že si od žalovaného před uzavřením smlouvy nechala předložit doklady, nijak žalobkyně nedoložila. Dle zaškrtaných políček v žádosti o úvěr měla právní předchůdkyně žalobkyně k ověření příjmů a výdajů uvedených žalovanou k dispozici výplatní pásky a pracovní smlouvu, žádná z těchto listin však soudu jako důkaz předložena nebyla.

18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle , (dále jen „“), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem. Myšlenkový proces, z něhož byla dovozena úvěruschopnost žalovaného, je proto nepřezkoumatelný. Nadto soud podotýká, že z obsahu spisu nevyplývá, že (zda) si právní předchůdkyně žalobkyně obstarala výpisy z veřejně přístupných registrů, případně z jakých registrů si tyto výpisy učinila a k jakým závěrům dospěla. Proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobkyně v tomto smyslu žádnéy soudu nepředložila. Soud pochopitelně bere na vědomí, že půjčky u nebankovních institucí čerpají osoby potýkající se s finančními potížemi, právě

i z těchto důvodů však soud musí trvat na řádném doložení zkoumání úvěruschopnosti tak, aby tuto mohl přezkoumat, neboť úvěrování těchto osob musí být pečlivě zkoumáno, jelikož jejich dluhová past vede k celospolečenským negativním důsledkům.

19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

20. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány

v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo

k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

22. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka a jelikož žalovaný na tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze částka, má povinnost vydat žalobkyni částku částka jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroků, úroků

z prodlení a smluvní pokuty soud žalobu zamítl, neboť mají mimo uvedeného oporu v neplatné smlouvě.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).