Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 19/2023-42
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně do každého 20.tého dne v měsíci počínaje měsíc rok do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka, na účet titul jméno příjmení, titul, advokáta se sídlem adresa, do datum.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po [částka] měsíčně do každého 20.tého dne v měsíci počínaje [měsíc] [rok] do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum], co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka], na účet [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem [adresa], do [datum].
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem distančně prostřednictvím stránek právnická osoba webová adresa Úvěrovou smlouvu dne datum. Identita žalovaného byla v tomto případě ověřena automatickým schvalovacím procesem v chráněném internetovém prostředí a následně zaslaným výpisem z vlastního bankovního účtu. Schopnost žalovaného splácet byla věřitelem rovněž ověřena při uzavírání smlouvy. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí částky částka. Na účet žalovaného č. bankovní účet bylo zasláno částka dne datum. Splatnost byla sjednána 24 měsíců. Dále byl sjednán poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši částka a poplatek za SMS servis ve výši částka a za expres výplatu částka. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem a za to je účtován poplatek částka, za korunový odklad, ke kterému došlo dne datum, byla uhrazena částka částka. Jednotlivé platby byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou, byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzván prostřednictvím SMS a e-mailu k úhradě. Žalobce si účtoval sankce – smluvní pokutu ve výši po částka, za dny datum, datum a dne datum za prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Dalšími poplatky jako účelně vynaložené náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném, jedná se o částku částka vynaloženou na svůj provoz a zaměstnance vždy každého dne datum, datum, datum a dne datum ve výši částka. Žalovaná částka tak sestává z neuhrazené jistiny částka, z poplatků za poskytnutí úvěru částka, za bezpečnou splátku částka, za expres výplatu částka, za SMS servis částka, za prodloužení splatnosti desestiprocentním odkladem částka, z účelně vynaložených nákladů částka a smluvních pokut částka a úroků částka, tj. celkem částka. Dále je požadován kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení z částky částka. Žalovaný dlužnou částku ke dni splatnosti neuhradil, ač upomínán. Proto žalobce na žalobě trval a požadoval přiznání náhrady nákladů řízení ve výši částka.
2. V této věci byl vydán dne datum elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne datum zrušen pro nemožnost jeho doručení do vlastních rukou žalovanému. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti žalobce, který byl k jednání omluven. Žalovaný, který se k jednání dostavil, uvedl, že má ještě další dluhy, nevysoké, které splácí. Vzhledem k tomu, že nastupuje nově do zaměstnání, požádal o povolení splátek po částka měsíčně. V současné době je bez financí, bez majetku, bydlí u babičky, je svobodný, bez vyživovací povinnosti. Dluh uznal a hodlá jej uhradit, nechce mít problémy. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl bez přítomnosti žalobce.
3. Žalobce soudu předložil Úvěrovou smlouvu, uzavřenou dle § 1746 o. z. a § 2395 o. z., ze dne datum, dále byl předložen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebník poplatků platný od datum, opis výpisu proplacení smlouvy ze dne datum, rekapitulaci k úvěrové smlouvě uzavřené se žalovaným (výpis čerpání a úhrad), předžalobní výzva k plnění ze dne datum, datum s podacím archem. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že byl poskytnut žalobcem žalovanému úvěr ve výši částka, který měl být splacen v celkové výši částka do datum, bez úhrad za doplňkové služby (ty se k této částce ještě přičítají).
4. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření obou smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o hotovostním úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, napsána předem, pouze je dopisována půjčená částka, úrokové sazby, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Ze žalobního tvrzení vyplývá, že si žalobce zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr dle dostupných registrů (další nedoloženo). Soud přesto považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce požaduje po žalovaném poplatky tak, že žalovaný měl uhradit do splatnosti částku částka, což je o částka více (cca o 63%), než si žalovaný půjčil, ale i s dalšími„ náklady“, - sjednanými poplatky se jedná o vyšší částku. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Žalobce tak dalšími poplatky navyšuje k vrácení půjčenou částku a z předtisku smlouvy je zřejmé, že by žalobce bez těchto dalších poplatků smlouvu neuzavřel. Smlouva je proto celkově nevyvážená v neprospěch spotřebitele. Není ospravedlnitelné toto neúměrné navýšení finančních prostředků, takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Smlouva o bezúčelovém úvěru ze dne datum, je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.
5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce uhradil žalobci částka. Žalovaný výši půjčené částky nerozporoval. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i úrok z prodlení, který byl přiznán od datum, což je den následující poté, co žalovanému byla doručena žaloba a předvolání k jednání. Dlužnou částku uhradí ve splátkách po částka měsíčně počínaje měsícem měsíc rok tak, jak žalovaný požadoval, vzhledem k tomu, že soud preferuje řádné splácení dluhu před nákladným exekučním řízením. Každá splátka je splatná vždy pod ztrátou výhody splátek, při nezaplacení některé z nich, do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení uhradí žalovaný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, tedy v částce zákonného úroku z prodlení z částka od datum do datum, co do částky částka (částka částka – částka částka) se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat jiného plnění týkající se dalších úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měl v převažující míře úspěch žalobce (uvažováno cca z požadovaných částka) tj. úspěch ze 67%, pak by měl obdržel z nákladů řízení 34% (67 – 33). Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b , částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), tj. částka. Dále žalobci náleží dle § 14b odst. 5 paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem částka. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH částka Náklady právního zastoupení činí celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka 34% z této částky činí částka, kterou je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do datum.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.