Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 70/2021-89
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
bytem ulice a číslo, PSČ obec,
zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení, narozenou dne datum, bytem ulice a číslo,
PSČ obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
PSČ obec, pro příjem pošty obec a číslo, PSČ obec,
o zvýšení výživného pro zlet. dceru,
takto:
I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu částkou 1.500 Kč měsíčně, počínaje dnem datum a to nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce.
Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka.
II. Dlužné výživné za dobu od datum do datum ve výši celkem 8.800 Kč, se žalovaný zavazuje uhradit nejpozději do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu částkou 1.500 Kč měsíčně, počínaje dnem [datum] a to nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. II. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši celkem 8.800 Kč, se žalovaný zavazuje uhradit nejpozději do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhala po žalovaném zvýšení výživného z částky 400 Kč na částku 1.500 Kč zpětně od datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému bylo výživné pro žalobkyni, ještě jako nezletilou dceru, stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka. Žalobkyni se v červenci 2019 narodila dcera jméno, pobírá rodičovský příspěvek a v září 2020 nastoupila na anonymizována tři slova E. anonymizováno, kde studuje tříletý obor cukrář. Během výuky se o její dceru stará matka žalobkyně, se kterou žije v jedné domácnosti. Matka žalobkyně pracuje v současné době jako pěstounka a žije s partnerem panem jméno příjmení, který pracuje jako řidič. Příjem matky tvoří odměna pěstouna. Žalovaný pracuje v příjmení příjmení v obec, odkud je žalobkyni zasíláno srážkami se mzdy výživné.
2. Žalovaný potvrdil doručení žaloby, se žalobou vyslovil zásadní nesouhlas a navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaný tvrdil, že nemá prostředky na to, aby jí platil výživné. To, že se připravuje na své budoucí zaměstnání a je bez prostředků ho nezajímá.
3. Soud učinil z provedených důkazů o skutkovém stavu věci následující skutková zjištění.
4. Z výpovědi žalobkyně, jako účastnice řízení zjistil, že od datum začala navštěvovat Střední zdravotní školu obec, kterou navštěvovala až do ledna 2019, kdy školu přerušila z důvodů zdravotních problémů spojených s těhotenstvím. Po narození dcery již na tuto školu nenastoupila. příjmení jméno celé jméno žalobkyně se narodila dne datum a je s ní na mateřské dovolené. Od datum začala navštěvovat Střední odborné učiliště v obec, obor cukrářka. Výdaje spojené s docházkou na tuto školu má s dojížděním a nákupem pracovních surovin, prostředků, pro odbornou praxi, za což činí celkem 600 Kč – 700 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila a žalovaný toto nevyvrátil, že o ni nejevil jako otec zájem. Projevil zájem pouze vidět vnučku někdy v červnu 2020 a to pouze jednou. Žalobkyně prohlásila, že si nepřeje, aby se žalovaný s vnučkou viděl, neboť má na něho nehezké vzpomínky ve spojitosti s tím, jak se necitlivě zachoval k matce žalobkyně poté, co zemřelo při porodu dvojče žalobkyně. Otce svého dítěte žalobkyně do rodného listu neuvedla, je matkou živitelkou. Bydlí i s dítětem u matky a s bydlením žádné výdaje nemá. Pokud se týká výdajů se zdravotním stavem, má oční vadu, v důsledku níž musí jednou za 2 roky měnit brýle, což ji vyjde na 7.000 Kč. Občas má výdaje s léky na bolesti břicha, což je následek porodu císařským řezem.
Z výpovědi žalovaného, jako účastníka řízení bylo zjištěno, že pracuje zhruba 6. rokem u téhož zaměstnavatele příjmení příjmení a obývá dům, který patří zaměstnavateli. Žádný významný movitý, ani nemovitý majetek nemá, kromě maringotky, kterou má odstavenou na dvoře. Žalovaný má vyživovací povinnost k jméno celé jméno žalovaného, narozenému v roce 2007, přesné datum narození neznal, má už 15 let a k jméno celé jméno žalobkyně, sestru žalobkyně. Na každého z nich platí stejnou částku 1.500 Kč měsíčně. Takto se s matkami dětí dohodl. Má na výživném dluh. Je ženatý v rozvodovém řízení a s manželkou žije odděleně. Z výplaty platí nájemné, které se zvedlo kvůli cenám elektřiny na 7.500 Kč měsíčně. Zdravotní stav žalovaného není dobrý, má vazoneurozu, občas ho odvezou i do nemocnice na kapačky. Žalovaný neužívá pravidelně žádné léky, protože ty nejsou dobré na játra. Z těchto důvodů žádné výdaje se zdravotním stavem nemá. Žalovaný potvrdil, že se s žalobkyní nestýká, nevyhledává ho. Měla by ho kontaktovat, ví, kde žije a pracuje. Žalovaný jiný příjem než ze svého řádného pracovního poměru nemá a nebylo prokázáno, že by kromě čistého měsíčního příjmu od zaměstnavatele, měl další příjmy.
Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, že soud schválil dohodu rodičů, dle které se nezl. děti jméno, datum narození, nezl. jméno, datum narození a nezl. jméno, datum narození příjmení, svěřují do péče matky a otec je povinen platit na výživu nezl. jméno částkou 400 Kč měsíčně, na výživu nezl. jméno 400 Kč měsíčně a na výživu nezl. jméno 300 Kč měsíčně a to počínaje dnem datum. V době schválení dohody soud vycházel z toho, že matka žila ve společné domácnosti s nezl. dcerami s přítelem jméno celé jméno žalovaného, za nájemné hradí částku 3.000 Kč měsíčně, za inkaso 2.000 Kč měsíčně, neměla majetek větší hodnoty. Matka žalobkyně pobírala rodičovský příspěvek ve výši 3.635 Kč měsíčně, sociální příplatek ve výši 1.935 Kč měsíčně a přídavky na tři nezl. děti pro nezl. jméno částku 551 Kč měsíčně, nezl. jméno 551 Kč měsíčně, nezl. jméno 551 Kč měsíčně. Žalobkyně navštěvovala od září 2005 Mateřskou školu v obec. Otec (žalovaný) žije sám v rodinném domě o velikosti 2+1, v jeho osobním vlastnictví, za inkaso hradí 1.200 Kč a vedle uvedených dětí má další dvě vyživovací povinnosti k nezl. jméno celé jméno žalobkyně, narozené datum a nezl. jméno příjmení, narozené datum. Rozsudkem název soudu bylo sníženo výživné pro nezl. jméno z částky 800 Kč měsíčně na částku 600 Kč měsíčně od datum a pro jméno příjmení z částky 800 Kč měsíčně na částku 500 Kč měsíčně, s účinností od datum (v době vydání označeného rozsudku nebyl v právní moci). Otec (žalovaný) byl veden v evidenci anonymizováno obec bez nároku na hmotné zabezpečení s tím, že s ÚP spolupracuje, ale má zdravotní omezení. Úřad práce evidoval několik volných pracovních míst pro nekvalifikované pracovníky, pomocné dělníky, s nabízeným příjmem 8.000 Kč – 9.000 Kč hrubého.
Ze zprávy Střední odborné školy v obec ze dne datum, že žalobkyně je žákyní 2. ročníku školy, učební obor cukrář, patří mezi velmi dobré žáky, jejíž studijní prospěch je výborný. Prospívá s vyznamenáním a má veliký studijní potenciál.
Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného právnická osoba, s.r.o., že jeho průměrný měsíční příjem za rok 2021 činil 15.815 Kč. Pracuje na pozici obsluha briketovací linky, do zaměstnání chodí pravidelně a podává průměrný výkon. Jeho mzda je zvyšována úměrně s rostoucí inflací, stejně jako všem ostatním zaměstnancům.
Soud učinil zjištění o pracovních možnostech žalovaného v okolí města Prostějova a zjistil, že jsou volná pracovní místa odpovídající možnostem a schopnostem žalovaného. Jedná se o umístění na pozici pomocného dělníka, s nabízenými příjmy ve výši 17.900 Kč měsíčně až do 27.000 Kč měsíčně v případě, kdy by žalovaný pracoval jako dělník ve výrobě na pozici lisař, valcíř.
Ze zprávy anonymizováno práce země – anonymizováno pobočka, Kontaktní pracoviště obec, že matce žalobkyně byla vyplácena v období od datum do datum odměna pěstouna ve výši 31.725 Kč měsíčně.
Ze zprávy anonymizována dvě slova země, anonymizováno pobočka, Kontaktní pracoviště obec, dále bylo zjištěno, že jméno příjmení (matka žalobkyně), pobírá na jméno příjmení příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 6.985 Kč a to za stejné období od datum do datum, jméno příjmení, narozeného datum 6.105 Kč, jméno příjmení, narozenou datum částku 6.105 Kč, celé jméno žalobkyně, narozenou datum rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč, celé jméno žalobkyně, narozenou datum přídavek na dítě 1.000 Kč, jméno příjmení, narozenou datum přídavek na dítě 910 Kč, jméno celé jméno žalobkyně, narozenou datum přídavek na dítě 910 Kč, jméno celé jméno žalobkyně, narozenou datum přídavek na dítě od července datum v částce 1.000 Kč, na jméno příjmení, narozenou datum přídavek na dítě 800 Kč, jméno příjmení, narozenou datum, přídavek na dítě 800 Kč. Matka žalobkyně má v péči šest vlastních dětí a tři nezl. děti v pěstounské péči. příjmení jméno celé jméno žalobkyně matka žalobkyně pobírá sirotčí důchod ve výši 4.300 Kč a na děti anonymizováno dostává výživné ve výši 1.000 Kč.
5. Soud na základě shora uvedených skutečností dospěl k tomuto skutkovému stavu.
6. Žalobkyně je dcerou žalovaného a o výživném pro ni bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Prostějově pod č. j. P 318/2000 -90, který nabyl právní moci dne datum. Žalovanému (otci žalobkyně) bylo stanoveno výživné na tehdy nezl. žalobkyni ve výši 400 Kč měsíčně, na další nezl. jméno 400 Kč a nezl. jméno 300 Kč měsíčně a to počínaje dnem datum. V době posledního rozhodování soudu o výživném pro žalobkyni soud vycházel z toho, že žalovaný žije sám v domě v osobním vlastnictví, na péči o ostatní děti se nepodílel, pouze platil výživné. Kromě uvedených tří dětí, o kterých bylo rozhodováno uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, měl žalovaný v roce 2005 vyživovací povinnost ke jméno celé jméno žalobkyně, narozené datum a jméno příjmení, narozené datum. Žalobkyně navštěvovala anonymizováno školu v obec. Žalovaný byl hlášen na Úřadu práce v obec, se kterým spolupracoval. Výběr zaměstnání měl omezený z důvodu zdravotního postižení tzv. vazoneurózy a byl mu nabízen příjem ve výši 8.000 Kč – 9.000 Kč hrubého měsíčně. Žádné poznatky o zhoršeném zdravotním stavu žalobkyně zjištěny nebyly. Matka žalobkyně žila ve společné domácnosti s uvedenými nezl. dcerami, s přítelem jméno celé jméno žalovaného, byla na rodičovské dovolené a její příjmy představovaly pouze dávky státní sociální podpory na Úřadu práce v obec a dávky sociální péče od Městského úřadu v Prostějově. Soud vycházel ze zjištění učiněných z výpovědí účastníků řízení, kterým neměl důvod nevěřit, nebyly ani navzájem účastníky zpochybňovány, že ke dni rozhodování soudu o předmětné žalobě žalovaný bydlí v nájmu, nemá hodnotný movitý a nemovitý majetek (kromě maringotky) a má kromě žalobkyně vyživovací povinnost k její sestře jméno celé jméno žalobkyně a nevlastnímu bratrovi jméno celé jméno žalovaného, na které oba platí částku 1.500 Kč měsíčně a na výši výživného se dohodl. Žalovaný trpí vazoneurózou, která ho limitovala v hledání jiného zaměstnání. Pracuje na trvalý pracovní poměr nejméně pět let u téhož zaměstnavatele a dosahuje průměrných příjmů. V roce 2021 ve výši 15.815 Kč. Matka žalobkyně není vdaná, žije s přítelem (tentokrát) s jméno příjmení, se kterým se jim narodilo jedno dítě, nezl. jméno příjmení, v roce 2016. Má 6 vlastních dětí ve své péči a tři nezl. děti v pěstounské péči. Matka žalobkyně nepracuje, jejím příjmem je odměna pěstouna ve výši 31.000 Kč. Žalobkyně je žákyní 2. ročníku anonymizováno odborné školy v obec, s velmi dobrým hodnocením. Nebylo prokázáno ani zjištěno, že by, s ohledem na péči o svoji nezl. dceru, při docházce do školy, bylo v možnostech žalobkyně mít příjem a nebylo ani prokázáno, že by dosahovala příjmu v rámci studia školy.
7. Podle ustanovení § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
8. Podle ustanovení § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávnění není schopen sám se živit.
9. Podle ustanovení § 913 odst. 1,2 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného, je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, či výdělečné činnosti, nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se i popř. k péči o rodinnou domácnost.
10. Podle ustanovení § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle 3 let zpět od tohoto dne.
11. Soud na základě zjištěného skutkového stavu tento posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.
12. Nárok žalobkyně je nárokem zletilého dítěte, které není schopno se samo živit z důvodu studia na střední odborné škole a má přitom právo na shodnou životní úroveň jako jeho rodič (žalovaný). Při stanovení výživného je nutno přihlédnout jak k odůvodněným potřebám žalobkyně, tak i ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného. Soud přitom nemá pochyb o tom, že žalobkyně se řádně připravuje na své budoucí zaměstnání. To, že žalobkyně je matkou nezl. dítěte, za jehož otce není provdána, nic nemění na trvající vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni. Žalobkyně má proto právo požadovat po žalovaném plnění zákonné vyživovací povinnosti. Studium vedle péče o nezl. dítě lze považovat za okolnosti vylučující samostatnou obživu oprávněné osoby (žalobkyně). Žalobkyně studuje anonymizována tři slova v obec s velmi dobrými výsledky (studuje s vyznamenáním), bylo prokázáno to, že se studiu věnuje s dostatečnou péčí a dosažené studijní výsledky potvrzují její skutečný zájem o zvolený obor. Soud považuje za jisté, že od poslední úpravy výživného datum, kdy na žalobkyni, jako nezl. dítě, navštěvující mateřskou školku, bylo stanoveno výživné žalovanému ve výši 400 Kč měsíčně, se potřeby žalobkyně mnohonásobně zvýšily. příjmení 400Kč, s ohledem na nynější ekonomickou situaci 400 Kč, nemůže stačit ani na zajištění základních životních potřeb žalobkyně. V tomto směru je co do základu žaloba podána důvodně. Při stanovení výše výživného, soud vycházel z počtu vyživovacích povinností, které žalovaný má, když na obě další, ještě nezl. děti a to na základě dohody s matkou, popř. matkami těchto dětí, platí stejné výživné 1.500 Kč. Nelze připustit, aby na nejstarší dítě - žalobkyni platil výživné částkou nižší. Soud se také zabýval, zda žalovaný vyvinul dostatečné úsilí pro to, aby měl výhodnější zaměstnání a dosahoval lepších příjmů, ale to prokázáno nebylo. Žalovaný má zdravotní handicap a nedostatek vzdělání, a proto na trhu práce by s největší pravděpodobností nemohl dosáhnout jiného příjmu, než u svého současného zaměstnavatele. Soud proto při stanovení výše výživného vycházel z aktuálního příjmu žalovaného. Přihlédl i k možnostem matky žalobkyně, která plní vyživovací povinnost i jinak. Žalobkyně i s nezl dcerou bydlí u ní zdarma a matka žalobkyně se stará o její nezl. dítě po dobu její docházky do školy. Platí zásada, že oba rodiče mají vyživovací povinnost k žalobkyni a porovnáním možností a schopností obou rodičů soud dospěl k závěru, že nelze výživné vyšší než 1.500 Kč, které odpovídá výši výživného ostatních dětí, ke kterým má žalovaný vyživovací povinnost, stanovit. Z výpovědí účastníků je zřejmé, že mezi žalobkyní a žalovaným není ten správný rodičovský vztah, že tento vztah mezi nimi byl rozchodem rodičů narušen a obnoven nebyl. K tomu ani nepomohlo narození dítěte žalobkyni, což je pro žalovaného důvod, aby na ni výživné neplatil, což jak bylo shora již soudem vysvětleno, není z právního hlediska správné. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně si je vědoma ekonomické situace žalovaného, proto nepožaduje výživné tři roky zpětně, ale pouze od datum, tj. v souvislosti s nástupem do 2. ročníku střední odborné školy. Soud, pokud vzal v úvahu všechny tyto významné skutečnosti, mohl uzavřít, že žalobkyně může požadovat po žalovaném placení výživného v částce 1.500 Kč měsíčně, neboť výše výživného zcela odpovídá citované právní úpravě a zjištěnému skutkovému stavu v projednávané věci.
Soud zvažoval žalobní požadavek na stanovení výživného zpětně a to, jak již bylo shora uvedeno, od datum, tj. od nástupu do 2. ročníku střední školy. Požadavek žalobkyně se opírá o platnou právní úpravu, která umožňuje u výživného pro děti (bez ohledu na to, zda jsou zletilé, či nezletilé), přiznat výživné na dobu nejdéle 3 let zpět, ode dne zahájení soudního řízení (§ 922 odst. 1 o.s.ř. ). Soud zastává stanovisko, že u zletilých dětí lze zvýšit výživné zpětně ve zcela výjimečných případech, když má být zejména na žalobkyni, jako svéprávné osobě, která má (alespoň) rozum průměrného člověka (§ 4 odst. 1 o. z.), aby posoudila, zda jí vznikla potřeba požadovat po rodičích (nejen po žalovaném), vyšší, než soudem stanovené výživné a rodiči plněné výživné. Žalobkyně si musela být vědoma svých potřeb s nástupem na střední odbornou školu. Soud však nepovažuje v tomto konkrétním případě za spravedlivé, aby rozhodl vůči žalobkyni jinak, než vůči její ještě nezletilé sestře jméno celé jméno žalobkyně, na kterou se její rodiče, tj. žalovaný s matkou žalobkyně, dohodli na placení výživného 1.500 Kč, a to rovněž zpětně. Z těchto důvodů soud návrhu na stanovení zvýšeného výživného vyhověl v celém rozsahu (odst. I. výroku).
Soud považuje za vhodné zdůraznit, že přihlédl též k tomu, že platná právní úprava nestanoví striktní způsob výpočtu výživného a stanovení data vzniku povinnosti platit výživné, zvážil v konkrétním případě veškerá zákonem uvedená kritéria a výživné určil ve výši odpovídající, jakož i smyslu a účelu výživného, jak je popsáno výše (nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. I ÚS 4239/12 , ze dne datum).
Soud současně musel při stanovení vyššího výživného zpětně, rozhodnout o povinnosti žalovaného zaplatit dluh na výživném, který vznikl za dobu od datum do datum, ve výši 8.800 Kč Žalovaného zavázal uhradit tento dluh nejpozději do datum, když shledal právě, s ohledem na shora uvedené okolnosti případu, důvod pro stanovení jiné, než zákonné lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
13. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , když podle procesního výsledku tohoto řízení byla žalobkyně procesně úspěšná, ta však náklady řízení nepožadovala a proto soud o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. III. výroku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím zdejšího soudu, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).