Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 10/2022-34

Zmenené rozhodnutím 25 CO 274/2022-72
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ivany Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: [[osobní údaje žalobce]] zastoupený advokátem [[údaje o zástupci]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] o zaplacení 130 040,14 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever, č. j. 25 C 10/2022-34, ze dne 29. 7. 2022 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 126 276,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. potvrzuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů částku 6 503 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce."

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 130 040,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 763,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 763,54 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 12. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 126 276,6 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 126 276,6 Kč od 30. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu

Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 1 301 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 763,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 763,54 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 12. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 126 276,6 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 126 276,6 Kč od 30. 12. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 1 301 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 130 040,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena dohoda o uznání dluhu číslo dohoda o splátkovém kalendáři. Žalovaný tímto uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 130 040,14 Kč s tím, že se zavázal jej uhradit ve 33 měsíčních splátkách po 4 000 Kč spolu s poslední 34. splátkou ve výši 2 040,14 Kč sjednaných od datum vždy ke každému 25. dni v měsíci, když jednotlivé splátky byly sjednány pod ztrátou výhody splátek. Žalobce dále uvedl, že žalovaný na předmětné uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři uhradil celkem 4 000 Kč, a to dne datum. Po tomto datu již žalovaným nebylo uhrazeno ničeho. Protože žalovaný porušil uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři, nárokuje žalobce po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 130 040,14 Kč (134 040,14 Kč, jakožto částka uznaná žalovaným co do důvodu a výše, minus 4 000 Kč, jakožto celková úhrada dlužníka). Žalovaný shora uvedený dluh neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovaného i žalobce, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobce vyjádřil souhlas s tímto postupem svým přípisem ze dne datum (s výhradou zachovat si právo reagovat na případné podání žalovaného), zatímco žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne datum včetně příloh (dále též jen„ smlouva“) soud zjistil, že žalobce jako úvěrující, označený jako poskytovatel, se zavázal žalovanému jako spotřebiteli poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč s tím, že částka 20 310 Kč bude vyplacena ve prospěch věřitele spotřebitele právnická osoba za účelem úplné úhrady předchozího závazku spotřebitele (plynoucího ze smlouvy číslo ze dne datum), částka 11 690 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele č. bankovní účet a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele (žalobce) specifikované v bodě 4.8 smlouvy. Dle odst. 4.8 smlouvy byly potřebné náklady poskytovatele specifikovány takto: náklady na zaslání smlouvy (kurýrní služba, zabezpečené odeslání elektronicky) ve výši 360 Kč, náklady na lustrum v centrální evidenci exekucí ve výši 60 Kč, náklady na lustrum v insolvenčním rejstříku ve výši 30 Kč, náklady na lustrum v registru odcizených dokladů ve výši 70 Kč, náklady na lustrum v registrech spojených s AML ve výši 50 Kč, náklady na lustrum v nebankovním registru ve výši 80 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 7 350 Kč. Dle odst. 4.8 smlouvy bylo zároveň ujednáno, že spotřebitel souhlasí, aby tyto náklady byly odečteny od poskytnuté jistiny úvěru. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr s úrokem v celkové výši 34 083 Kč, celková dlužná částka spotřebitelského úvěru tak představovala výši 74 083 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců s tím, že splatnost byla sjednána ke dni datum (odst. 4.4). Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 23 % p.a. (odst. 4.5). Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr pak činila 38,71 % p.a. (odst. 4.6). Z čl. V odst. 5.1 smlouvy plyne, že žalovaný byl povinen hradit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek s výší každé splátky 1 029 Kč se splatností vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Pro případ prodlení s úhradou bylo v odst. 5.3 ujednáno, že poskytovateli vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Odst. 5.4 bylo účastníky ujednáno, že než se úvěr spotřebitele stane splatným, vyzve poskytovatel spotřebitele k úhradě dlužné splátky a poskytne mu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 5.5 nedojde-li k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách k úhradě (první z nich je zpoplatněna částkou 300 Kč a druhá je zpoplatněna částkou 500 Kč dle odst. 5.4 písm. a) a b)), je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru, přičemž smluvně ujednané úroky se v takovém případě stávají součástí jistiny. Zároveň je poskytovatel oprávněn zesplatnit rovněž smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a upomínky. Součástí smlouvy je příloha číslo představující tabulku umoření, z níž plyne, že celková výše měsíční splátky úvěru činila 1 730 Kč, z toho částka 1 029 Kč byla splátkou úvěru (z níž se část započítávala na úhradu jistiny a část na úhradu úroku), částka 164 Kč splátkou na úhradu inkasní služby, částka 537 Kč splátkou na úhradu služby PODPORA. Přílohu číslo smlouvy tvoří smlouva o inkasní službě mezi žalobcem a žalovaným, kterou bylo ujednáno poskytnutí doplňkové inkasní služby jako služby nepovinné poskytované na žádost spotřebitele a nezapočítávané do RPSN. Za dobu trvání úvěru se žalovaný zaváhal uhradit poskytovateli za výkon inkasní služby částku ve výši 11 808 Kč, a to v měsíčních splátkách po 164 Kč. Pro případ, že bude spotřebitel v prodlení se splácením spotřebitelského úvěru, a to třeba i kvůli tomu, že na účtu spotřebitele nebude disponibilní částka minimálně ve výši dvou celkových splátek spotřebitelského úvěru a úvěr se stane splatným, bylo ujednáno, že je spotřebitel povinen uhradit zbývající část inkasní služby (odst. číslo přílohy číslo) a pro případ takového postupu byla dále odst. číslo ujednána úhrada smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení. Přílohu číslo smlouvy tvoří smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, kterou bylo ujednáno poskytnutí doplňkové služby PODPORA jako služby nepovinné poskytované na žádost spotřebitele a nezapočítávané do RPSN. Cíl této služby byl v odst. 1.5 přílohy číslo specifikován tak, že jde o zajištění plnění závazků spotřebitele vůči poskytovateli s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele v případech nenadálých životních a finančních situací. Tato služba zahrnovala možnost odkladu splátek a přerušení splácení za ujednaných podmínek s tím, že jde o službu zpoplatněnou, přičemž za dobu trvání úvěru se žalovaný zaváhal uhradit poskytovateli za výkon této doplňkové služby celkem částku 38 664 Kč, v měsíčních splátkách po 537 Kč (odst. 2.2 přílohy číslo). Z žádostí o zřízení inkasní služby, doplňkové služby anonymizováno a poskytnutí spotřebitelského úvěru tak, aby jeho část byla použita na úhradu zůstatku předchozího závazku ve výši 20 310 Kč vůči poskytovateli, bylo zjištěno, že žalovaný o poskytnutí shora jmenovaných doplňkových služeb poskytovatele požádal.

5. Z dopisu označeného jako zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právní zástupce oznámil žalovanému, že poskytnutý úvěr číslo pro neuhrazení splátky splatné dne datum podle ustanovení V. 5.5. smlouvy zesplatnil. Žalovanému byla vyčíslena zesplatněná částka tak, že tato činila celkem 119 138,75 Kč. Tato výše sestávala ze zbývající části jistiny ve výši 35 833,98 Kč, zbývající části úroku ve výši 23 843,63 Kč, zbývající části inkasní služby ve výši 9 512 Kč, zbývající části doplňkové služby anonymizováno odklad 7 018 Kč, nemoc 12 064 Kč a práce 12 064 Kč, dále z nákladů na upomínkování ve výši 800 Kč, smluvních úroků za prodlení úvěru 79,14 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby 6,56 Kč a smluvní pokuty 17 916,99 Kč. Z parametrů úvěru, které žalobce v dopisu rovněž shrnul, bylo zjištěno, že žalovaný z celkového počtu 72 splátek uhradil toliko 14 splátek v celkové výši 24 220 Kč, z toho žalobce započetL na úhradu jistiny částku 4 166,02 Kč, na úroky částku 10 238,92 Kč, na inkasní službu 2 296 Kč, na doplňkovou službu anonymizováno odklad 1 694 Kč, nemoc 2 912 Kč a práce 2 912 Kč, a dále vznikl přeplatek ve výši 16,46 Kč. Žalovaný byl dopisem vyzván k úhradě dluhu včetně nákladů právního zastoupení do datum s upozorněním, že zahájení soudního řízení přinese navýšení dlužné částky o vyčíslenou smluvní pokutu k datu zahájení soudního řízení a v rámci soudního řízení bude uplatňován i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně a náhradu nákladů řízení zahrnující soudní poplatek a náklady právního zastoupení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dopis k zesplatnění úvěru byl předán k poštovní přepravě žalovanému dne datum.

6. Z uznání dluhu číslo dohody o splátkovém kalendáři ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný jako dlužník písemně prohlásil, že mu na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum uzavřené s žalobcem byl vyplacen spotřebitelský úvěr. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci z titulu smlouvy o úvěru v celkové výši 130 040,14 Kč a zavázal se jej uhradit v pravidelných splátkách dle splátkového kalendáře po 4 000 Kč měsíčně (poslední 34. splátka ve zbytku 2 040,14 Kč) nejpozději do datum.

7. Z předžalobní upomínky ze dne datum ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalovanému byla zaslána výzva s upozorněním, že neuhradí-li žalovaný dluh ve stanovené lhůtě 7 dnů od data vystavení výzvy, zahájí žalobce vymáhání pohledávky cestou soudního řízení a případně následně i exekučního řízení.

8. Podle , , (dále jen „“) každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

9. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

12. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

13. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že průměrnou úrokovou sazbou korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 5 let (kategorie UK5) v červenci 2019, kdy byla uzavřena smlouva číslo žalovanému poskytnut úvěr, byla sazba ve výši 8,56 % ročně.

14. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

15. Mezi žalovaným a žalobcem byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. , na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, resp. částku 20 310 Kč vyplatil na úplnou úhradu předchozího závazku žalovaného vůči věřiteli CFIG (plynoucího ze smlouvy číslo ze dne datum), částku 11 690 Kč vyplatil na účet spotřebitele a částku 8 000 Kč započetl na své náklady specifikované v bodě 4.8 smlouvy (náklady vynaložené na vyřizování úvěru), z čehož plyne, že lze co do fakticky poskytnuté jistiny uvažovat toliko částku 32 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB by bylo možné akceptovat úrok ve výši trojnásobku průměrné úrokové sazby srovnatelných úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, tj. úrok ve výši 25,68 % ročně. Přesto, že zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě stanovena ve výši 23 % p.a. a RPSN ve výši 38,71 %, je třeba v dané věci uvážit celkový kontext smlouvy, když žalovaný měl vrátit jistinu úvěru ve výši 40 000 Kč (v níž jsou však již zahrnuty náklady žalobce na poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, které si žalobce započetl) spolu s úrokem ve výši 34 083 Kč a dále spolu s částkou 11 808 jako úhradou za inkasní službu a částkou 38 664 Kč jako úhradou za službu anonymizováno. Struktura částky, která měla být vrácena je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, tak tento odpovídá 85,2 % jistiny ve výši 40 000 Kč, resp. 106,5 % skutečně poskytnuté jistiny 32 000 Kč, a ostatní položky, tedy doplňkové služby představují 126,18 % jistiny ve výši 40 000 Kč, resp. 157,73 % fakticky poskytnuté jistiny 32 000 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, tj. částka 84 555 Kč + 8 000 Kč coby již na počátku započtené náklady na poskytnutí úvěru představuje 289,23 % fakticky poskytnuté jistiny úvěru ve výši 32 000 Kč. Úhrada za doplňkové služby (inkasní služba a služba anonymizováno) měla být provedena bez ohledu na to, zda byla konkrétní služba poskytnuta. Shora vyčíslené výše poplatků se zcela vymykají obvykle sjednávaným poplatkům, které za tyto služby účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Soud musel současně přihlížet k dalším podmínkám smlouvy, které zatěžovaly nepřiměřeně žalovaného, zejména v případě prodlení s úhradou dluhu, a to jak pokud jde o sjednanou smluvní pokutu, tak pokud jde o poplatky za upomínky. Smlouvu je třeba považovat za nevyváženou, a to v takové míře, která způsobuje její absolutní neplatnost. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo).

16. Žalovaný sice s žalobcem dne datum uzavřel dohodu o uznání dluhu ve smyslu ustanovení a násl. , které upravuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Uznání dluhu je však právem akcesorickým, tzn. že dohoda o uznání dluhu je platná jen tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Z toho vyplývá závěr, že pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru ze dne datum, nemohlo dojít k uzavření platné dohody o uznání dluhu dne datum.

17. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaný se na úkor žalobce plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobci částku 3 763,54 Kč, když 8 000 Kč z úvěru 40 000 Kč tvořily náklady spojené s vyřízením úvěru, 28 236,46 Kč pak žalovaný uhradil (24 220 Kč před zesplatněním úvěru spolu s přeplatkem 16,46 Kč a 4 000 Kč po uznání dluhu a uzavření dohody splátkovém kalendáři). Podle má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle , 2 z částky 3 763,54 Kč od datum, jak požadoval žalobce v žalobě, do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.

18. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 5 202 Kč podle Položky 2 bod 1. písm. c) na částku 6 503 Kč podle Položky 1 bod 1. písm. b), zbývá tak uhradit 200 Kč.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl ve věci převážně neúspěšný (úspěšný byl pouze ve 2,89 % požadované jistiny), proto mu právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

20. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.