Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 64/2022-38
Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 14 185 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 968 Kč z titulu smluvní pokuty a úroku ve výši 150 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 000 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 390,58 Kč.
III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 54,24 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.
IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 1 621 Kč.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 968 Kč z titulu smluvní pokuty a úroku ve výši 150 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 000 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 390,58 Kč. III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 54,24 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 1 621 Kč.
1. Předmětem řízení byl peněžitý nárok žalobkyně, a to původně na zaplacení celkem 14 185 Kč (12 000 Kč jako jistina úvěru, 1 968 Kč jako smluvní pokuta a 217 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky), kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 150 Kč, dále též kapitalizovaného úroku z prodlení 444,82 Kč odvozeného z výše„ zákonné sazby“ za období od 19. 1. do 2. 7. 2021 z dlužné jistiny 12 000 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby, ke kterému žalobkyně přistoupila s tím, že není schopna prokázat řádné posouzení úvěry schopnosti žalovaného ze strany úvěrujícího (předchůdkyně žalobkyně – společnosti právnická osoba, IČO), bylo řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastaveno v rozsahu částky kapitalizovaného úroku 150 Kč a smluvní pokuty 1 968 Kč. Žalobkyně tvrdila, že výše uvedená její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou 18. 11. 2020 smlouvu o úvěru číslo poskytla žalované úvěr 12 000 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu s příslušenstvím do 18. 1. 2021. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou z titulu rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, následně individuálně dle Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení byl procesně nečinná.
3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 11. 10. 2022, č. j. 5 C 64/2022 -15. Jím byla totiž žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byla upozorněna, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Při absenci tvrzení (důkazů) žalobkyně, že její právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, soustředil soud pozornost na prokázání okolnosti, zda žalovaná od předchůdkyně žalobkyně obdržela finanční plnění, a to de facto bez právního důvodu, jelikož žalovaná sama žádné tvrzení o důvodu přijetí peněžité částky neuvedla. V tomto směru ze zpráv anonymizována dvě slova, organizační složka (IČO) a z výpisů z účtu předchůdkyně žalobkyně (číslo) má soud za prokázané, že z uvedeného účtu byla poukázána a na účet majitelky a jediného disponenta – žalované (č. účtu bankovní účet) obdržela žalovaná 18. 11. 2020 celkem 12 000 Kč. Žalovaná netvrdila a neprokazovala, že z této částky předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni něčeho vrátil, přičemž žalobkyně nemůže prokazovat negativní tvrzení, že se tak nestalo.
5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, následně z individuálně určeného Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru číslo.
6. Výzvou ze dne 1. 2. 2021 bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně v uvedeném dni vyzvala žalovanou k úhradě celého závazku z titulu smlouvy o úvěru číslo přičemž zdůrazňovala, že závazek žalované je dávno po splatnosti. Zásilka byla žalované zaslána na adresu jejího oficiálního trvalého bydliště – viz záhlaví rozsudku.
7. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy, poté učinil dále popsané skutkové a právní závěry.
8. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla (na adresu v státě odeslání) třetí pracovní den po odeslání.
10. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celkovou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 o. z.).
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Po skutkové a právní stránce soudu učinil následující závěry. Žalobkyně v řízení prokázala (viz důkaz v odst. 5) svoji aktivní legitimaci pro podání žaloby, neboť prokázala postoupení pohledávky z titulu tvrzené smlouvy o úvěru číslo z předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující na žalobkyni. Dále prokázala, že žalovaná 18. 11. 2020 obdržela od předchůdkyně žalobkyně celkem 12 000 Kč na svůj individuální účet, jehož byla jediným disponentem. Právní jednání, na základě kterého se žalobkyně domáhala proti žalované peněžitého plnění, tj. jí tvrzenou smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo však soud považuje za neplatnou dle § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 odst. 1, 2 ZSÚ s ohledem na neprokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Proto žalobkyni může příslušet jen nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., kterého se ostatně žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby také fakticky domáhala. Bezdůvodné obohacení žalované činilo 12 000 Kč. K tomu pak soud přisoudil i kapitalizovaný úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala ve výši 444,82 Kč za dobu od 19. 1. do 2. 7. 2021. Soud však tento požadavek žalobkyně v kapitalizované výši musel korigovat, neboť o prodlení žalované s úhradou částky 12 000 Kč lze uvažovat opodstatněně jen po část této doby. Připomínáno je zjištění z odstavce 6 odůvodnění tohoto rozsudku, že žalovaná byla předchůdkyní žalobkyně k vrácení celého plnění, tj. i de facto k návratu bezdůvodného obohacení 12 000 Kč, vyzvána písemnou korespondencí z 1. 2. 2021. Ve smyslu § 573 o. z. je možné dovodit, že zásilka byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. ve čtvrtek 4. 2. 2021. Podle § 1958 odst. 1 o. z. pak žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu, v posuzovaném případě lze podle názoru soudu tuto lhůtu spojovat s dalšími 3 dny, tj. plnit měla do pondělí 8. 2. 2021. Úrok z prodlení je tak přisuzován ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., dále dle § 1968 a 1970 o. z., ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu (nikoli dle žalobkyně od 19. 1. 2021) až od 9. 2. 2021, přičemž pokud jej žalobkyně chtěla kapitalizovat do 2. 7. 2021, pak opodstatněně činí jen 390,58 Kč (při roční sazbě 8,25%). V rozdílu mezi žalobkyní kapitalizovanou částkou 444,82 Kč a 390,58 Kč – tj. v částce 54,24 Kč – byla žaloba ve výroku III. částečně zamítnuta. Nicméně dále žalobkyni přísluší i úrok z prodlení při trvajícím prodlení žalované, žalobkyně jej v sazbě 8,25% požadovala z jistiny 12 000 Kč až od data 8. 7. 2021, přičemž ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. jí soud nemůže přisoudit více (míněno úrok z prodlení též za dobu od 3. do 7. 7. 2021).
18. Soud ve výroku III. zamítl žalobu také v části, ve které se žalobkyně domáhala částky 217 Kč jako nákladů na vymáhání pohledávky, neboť tyto náklady specifikovala jako výdaje na cestu jejího terénního pracovníka k individuální návštěvě žalované. Takové náklady za situace, kdy žalovaná vůbec neplnila ani po písemné výzvě z 1. 2. 2021 považuje soud za neúčelně vynaložené.
19. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí.
20. Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud v potaz prioritní zákonnou zásadu, tj. pravidlo úspěchu ve věci. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. totiž platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Zásada úspěchu ve věci je doplněna – pro případy, kdy není soudem rozhodnuto o meritu věci – mj. pravidlem o zavinění zastavení řízení dle § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Podle něj jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Z původně požadovaného plnění 14 185 Kč (jistina tvrzeného úvěru 12 000 Kč, náklady na vymáhání 217 Kč a smluvní pokuta 1 968 Kč) bylo žalobkyni přisouzeno jen 12 000 Kč, ke zpětvzetí žaloby došlo ze strany žalobkyně na základě jejího procesního zavinění, tudíž celkovou úspěšnost žalobkyně je třeba posoudit v rozsahu 86%, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 14%, proto více úspěšná žalobkyně má v rozdílu těchto hodnot – 72% - právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému.
21. Náklady řízení žalobkyně tvoří jednak soudní poplatek 800 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 1 452 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 300 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 2 252 Kč pak 72% činí 1 621 Kč.
22. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 , část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaná ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.