Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 311/2022-30
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
anonymizováno adresa žalobkyně
anonymizována tři slova jméno příjmení
anonymizováno adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
anonymizováno adresa žalovaného
o 10 251 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 251 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 951 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 251 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 951 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 5. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 251 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník a provozovatel automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad anonymizována dvě slova cm3, registrační značka, příjmení: anonymizováno, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále též jen„ vozidlo“), neměl v období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně požadovala k úhradě rovněž částku ve výši 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu dluhu písemně vyzýván.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značka, příjmení: anonymizováno, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (osobní automobil s objemem válců nad číslo cm3), (zprávou stát. instituce – odboru anonymizována dvě slova, kupní smlouvou z 29. 1. 2018). V době od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020 (celkem 107 dní) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení) (výzvou k úhradě příspěvku do anonymizována dvě slova anonymizováno). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky odpovídající příspěvku za výše uvedené období (výzvou s informací o zásilce), avšak ten na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky (předžalobní upomínkou ze dne 2. 3. 2022 s podacím archem).
Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb. , občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).
Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, v období od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020 neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do anonymizována dvě slova ve výši zákonné denní sazby (65 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. , vynásobené počtem dní (107 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do anonymizována dvě slova žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatil, čímž se dostal dne 30. 3. 2021 dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 590 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízením exekuce.