Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 36/2023-46

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 84 818 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 924 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 42 894 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 561,25 Kč

a 2 937,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 599,80 Kč a 3 744,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 13 753,66 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroku ve výši

25,26 % ročně z částky 30 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a ve výši 29 % ročně z částky 13 753,66 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 924 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 42 894 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 561,25 Kč a 2 937,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 599,80 Kč a 3 744,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 13 753,66 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 30 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a ve výši 29 % ročně z částky 13 753,66 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 1. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 84 818 Kč s příslušenstvím, tj.

s úrokem a úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku shora. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 13. 11. 2019 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 283762792. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Pokud by soud shledal, že žalobce neprokázal splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal vedle jistiny uhradit částku 29 514 Kč, které představuje kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 17 626 Kč při úrokové sazbě 25,26 % ročně a poplatek za zpracování půjčky a další péči o zákazníka a pojistné ve výši 11 888 Kč. Celkovou částku 59 514 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 24 měsíčních splátek po 2 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 11. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na dluh neuhradil žádnou částku. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 25,26 % ročně sjednaným ve smlouvě. Žalovaný dluží jistinu ve výši 30 000 Kč a poplatek ve výši 29 514 Kč.

Mezi stejnými účastníky byla již 24. 8. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 544626856. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Pokud by soud shledal, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 17 000 Kč, které převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 4 166 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 844 Kč

a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 370 Kč. Celkovou částku 30 380 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti formou 18 měsíčních splátek po

1 688 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 2. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný zaplatil celkem částku 5 076 Kč, z toho na jistinu 3 246,34 Kč a na úrok a poplatky 1 829,66. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku v termínu splatnosti, neuhrazená jistina se úročí úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným ve smlouvě. Žalovaný dluží jistinu ve výši 13 753,66 Kč a poplatky ve výši 11 550,34 Kč. Pohledávka vyplývající z obou výše uvedených smluv byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 30. 1. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 59 514 Kč a 25 304 Kč, tj. celkem 84 818 Kč. Její příslušenství tvoří úroky ve výši 25,26 %, resp. 29 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány do dne postoupení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. K jednání konanému dne 5. 4. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, k žalobě se nevyjádřil.

3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala přípisem ze dne 17. 2. 2023, ve kterém zopakovala, že má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena s tím, že právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivost tvrzení žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník, jeho měsíční příjem činí 18 259 Kč resp. 38 000 Kč, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, přičemž tyto údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalobkyně rovněž zopakovala právní názor, že neprokázání splnění této povinnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Žalobkyně nemá k dispozici doklady od žalovaného. Žalobce nenavrhl další důkazy k prokázání tvrzené skutečnosti a odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, čj. -97.

4. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami a to zákaznickou kartou – žádostí

o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 8. 2019, smlouvou o zápůjčce – příjmení anonymizována dvě slova

č. 544626856 ze dne 24. 8. 2019, tabulkou umoření smlouvy č. 544626856, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 11. 2019, smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 13. 11. 2019, smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, tabulkou umoření smlouvy č. 283762792, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 a výzvou k plnění ze dne 6. 6. 2022.

5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 24. 8. 2019 byla mezi věřitelem právnická osoba, IČO a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem. Dle bodu l.2 smluvních podmínek se zápůjčka považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. V zákaznické kartě – žádosti

o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 8. 2019 je uvedeno, že žalovaný je vlastníkem bydlení, má středoškolské vzdělání, je rozvedený, má 1 vyživovací povinnost, pracuje jako dělník na plný pracovní úvazek, což bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky. Jako čistý příjem žalovaného je uvedena částka 12 800 Kč, další čisté příjmy domácnosti jsou uvedeny ve výši 25 200 Kč. Jako běžné měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny interní splátky 2 512 Kč

a odhadované měsíční výdaje 4 300 Kč. Žádné doklady, kterými by byly ověřeny příjmy

a výdaje žalovaného soudu předloženy nebyly. Na základě výše uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 380 Kč, který sestával z úroku 4 166 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7 844 Kč

a za poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 370 Kč. Celkovou částku 30 380 Kč se žalovaný zavázal vrátit formou 18 měsíčních splátek po 1 684 Kč. Dle žalobkyně žalovaný na předmětnou půjčku uhradil celkem 5 076 Kč.

Následně byla dne 13. 11. 2019 mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč za účelem refinancování – splacení zůstatku dlužné částky zákazníka z dříve uzavřené smlouvy č. 542854985, který činil celkem 14 854 Kč. Žalovanému tak byla v hotovosti vyplacena pouze částka 15 146. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 30 000 Kč vrátit i poplatek ve výši 29 514 Kč, celkem tedy 59 514 Kč. Poplatek dle smlouvy sestával

z úroku ve výši 17 626 Kč, a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, péče o zákazníka, atd. ve výši 11 888 Kč. Celková částka měla být zaplacena ve 24 měsíčních splátkách po 2 480 Kč. Dle zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr je žalovaný uveden jako vlastník bydlení, s učňovským vzděláním, rozvedený, bez vyživovací povinnosti, zaměstnaný na plný úvazek jako dělník s čistým příjmem 18 259 Kč, bez dalších příjmů domácnosti. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny interní splátky 1 688 Kč a odhadované měsíční výdaje 4 700 Kč. V kartě nebyly označeny žádné dokumenty, z nichž by byly údaje ověřeny. Dle žalobce žalovaný na uvedenou smlouvu nesplatil žádnou částku.

Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smluv byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 30. 1. 2022. Dne 6. 6. 2022 zaslal zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu.

6. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným v období od 24. 8. 2019 do 13. 11. 2019 (tj. během necelých 3 měsíců) dvě smlouvy o zápůjčce resp. spotřebitelském úvěru, přičemž z obsahu smlouvy ze dne

13. 11. 2019 vyplývá, že v době, kdy účastníci uzavírali smlouvu o zápůjčce ze dne 24. 8. 2019, měl žalovaný vůči právnímu předchůdci žalobkyně nesplněný závazek z další smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2019 částku 17 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a na základě smlouvy ze dne 13. 11. 2019 dalších 30 000 Kč, z nichž 14 854 Kč bylo použito na úhradu předchozího dluhu; zbývajících 15 146 Kč převzal žalovaný v hotovosti. Žalovaný je ve smlouvách označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelské smlouvy, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěrů její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než karty zákazníka, a to ani poté, kdy byla soudem vyzvána k jejich předložení a byla poučena o následcích, pokud se tak nestane.

10. Soud poté dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. V zákaznické kartě ze dne 24. 8. 2019 je sice uvedeno, že údaje byly ověřeny dle pracovní smlouvy

a výplatní pásky, není však patrno, za jaké období; soudu předloženy nebyly. Pokud jde

o příjmy žalovaného, je kromě jeho čistého příjmu uváděn i další čistý příjem domácnosti, aniž by bylo uvedeno, o jaký příjem se jedná. Rovněž výdaje žalovaného jsou uvedeny bez jakékoliv specifikace, přičemž je zřejmé, že jsou podhodnoceny a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je uváděn jako vlastník bydlení (bez bližšího určení, zda se jedná o byt nebo např. rodinný dům), je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost a musí tedy vynakládat prostředky výživné, na bydlení, obživu, ošacení apod., nemohou tyto výdaje odpovídat realitě. V zákaznické kartě ze dne 13. 11. 2019 se pak objevují zcela odlišné údaje ohledně vzdělání žalovaného, počtu vyživovacích povinností i příjmu žalovaného. Přestože je v tomto případě vykazován čistý příjem žalovaného pouze ve výši 18 259 Kč bez dalších příjmů domácnosti, uzavřel s ním právní předchůdce žalobkyně další smlouvu o úvěru a to ještě před doplacením předchozích závazků. S ohledem na uvedené skutečnosti nelze mít za to, že úvěry byly žalovanému poskytnuty v rozsahu přiměřeném jeho skutečným majetkovým poměrům. Skutková situace ve věci je tak odlišná od věci, kterou posuzoval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku čj. -97, na který žalobce odkazuje.

11. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobkyně neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, jsou smlouvy ze dne 24. 8. 2019

a 13. 11. 2019 dle § 87 ZSÚ neplatné a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částky

17 000 Kč a 30 000 Kč na základě neplatných smluv, došlo k plnění bez právního důvodu

a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobkyně se stala ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne

28. 1. 2022, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

12. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 17 000 Kč nebylo dosud vráceno 11 924 Kč (17 000 – 5 076 Kč) a z částky 30 000 Kč nebylo vráceno ničeho, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že na smlouvy zaplatil více, než uvádí žalobkyně, přičemž všechny platby žalovaného soud započítal na jistinu. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud nedostal do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.

13. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatných smlouvách, proto co do částky 42 894 Kč, požadovaného úroku a úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta.

14. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o Žalobkyně měla ve věci větší neúspěch než úspěch, proto jí požadovaná náhrada nákladů řízení nebyla přiznána ani částečně. Ve věci více úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.