Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
22 C 314/2022-63
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bodnárikovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené Mgr. jméno příjmení jméno,
advokátem se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 107 842,78 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 107 842,78 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 103 704,40 Kč od 25.2.2022 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 104 765,82 kč od 26.2.2022 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 34 420,76 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18.4.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 107 842,78 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 103 704,40 Kč od 25.2.2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 104 765,82 Kč od 26.2.2022 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, anonymizováno a žalovanou byla dne 14.6.2021 prostřednictvím elektronických komunikací na dálku uzavřena smlouva o hotovostním úvěru číslo jejíž nedílnou součástí se staly i Úvěrové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 105 000 Kč na číslo účtu, který žalovaná uvedla ve smlouvě. Za poskytnutý úvěr byl v souladu se smlouvou účtován poplatek ve výši 2 100 Kč, který byl započten na první splátky úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 1 388 Kč měsíčně, přičemž ve splátce byly zahrnuty i úroky ve výši 9,49% ročně. První splátka byla splatná dne 21.7.2021, další splátky byly splatné vždy k 21. dni daného měsíce. Žalovaná uhradila za trvání vztahu pouze částku 8 044 kč. Jednotlivé úhrady byly započteny na jistinu ve výši 1 295,60 Kč, na úrok ve výši 4 348,82 Kč a na pojistné ve výši 604 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 295,58 Kč. První den prodlení se splátkami bylo dne 21.11.2021. S ohledem na prodlení žalované se splácením poskytnutého úvěru jí byla ve dnech 21.10.2021 a 21.11.2021 účtována smluvní pokuta po 500 Kč, tj. 1 000 Kč, na kterou byla částečně započtena uskutečněna platba ve výši 500 Kč. Dne 22.1.2022 věřitel zaslal žalované výzvu před zesplatněním úvěru, kde byla upozorněna na prodlení se splacením úvěru a zároveň jí byla poskytnuta lhůta 30 dní k uhrazení aktuálně dlužné částky. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila a byla v prodlení s více než dvěma splátkami, věřitel přistoupil k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 25.2.2022 a vyzval žalovanou k jeho úhradě do 30 dnů. Žalovaná částka tak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 103 704,40 Kč, neuhrazené splatné úroku ke dni zesplatnění ve výši 2 576,96 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, neuhrazené pojistné ve výši 257 Kč (jedná se o dlužné pojistné za měsíce 11/ 2021 ve výši 11 Kč a 2x 123 Kč za měsíce 12/ 2021, 1/2022), neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 804,42 Kč a dále plynoucí úroku snížené dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a zákonné úroky z prodlení. Před uzavřením smlouvy věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, a to dle informací které žalovaná sama uvedla v žádosti o úvěr, přičemž žalobkyně tyto údaje ověřila bankovními i nebankovními registry klientských informací. Žalovaná předložila doklady totožnosti, výpis z bankovního účtu za rozhodné období, čímž deklarovala výši čistého měsíčního příjmu ve výši 20 000 Kč a výdajů 11000 Kč. Žalovaná byla bezdětná, žijící v družstevním bytě. Věřitel též provedl lustraci v bankovním i nebankovním registru klientským informací a ověřil si celkové úvěrové zatížení a platební morálku žalované, včetně dotazu do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Na základě provedeného posouzení, věřitel neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou pak přešla z původního věřitele právnická osoba na žalobkyni na základě fúze sloučením ze dne 4.5.2021.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, proto soud věc projednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že na základě projektu fúze ze dne 4.5.2021 došlo k fúzi sloučením právnická osoba anonymizováno, jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba, anonymizováno, jakožto zanikající společnost s tím, že jmění zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost.
5. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně disponuje údaji z občanského průkazu žalované.
6. Z podacího archu soud zjistil, že dne 1.3.2022 byla žalované zasílána zásilka.
7. Z potvrzení o zaslání potvrzovací sms a následném podpisu smlouvy číslo soud zjistil, že dne 28.2.2022 že došlo k potvrzení podepsání smlouvy elektronickým způsobem.
8. Z potvrzení o vyplacení úvěru číslo soud zjistil, že dne 14.6.2021 byla zaslána na účet číslo bankovní účet částka 105 000 Kč, pod variabilní symbol pro celé jméno žalované.
9. Z podacího archu soud zjistil, že dne 4.4.2022 zástupce žalobkyně zasílal žalované zásilku.
10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne 31.3.2022 vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 109 834,73 Kč s tím, že pohledávka přešla z původního věřitele právnická osoba, anonymizováno na žalobkyni fúzí sloučením.
11. Z výpisu z interní databáze věřitele soud zjistil, že žalovaná uvedla, že výše jejího příjmu činí 20 000 Kč s tím, že je zaměstnána v právnická osoba, výše výdajů činí celkem 11 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení pak činí 9 000 Kč.
12. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že společnost právnická osoba, - poskytovatel služby anonymizováno a žalovaná dne 14.6.2021 podepsali smlouvu, v níž se společnost – věřitel zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 105 000 Kč s tím, že cena za služby – za poskytnutí úvěru činí 2 100 Kč. Žalovaná se pak zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 9,49% ročně. Dále si strany ujednaly pojištění ve výši 123 Kč měsíčně. Výše měsíční splátky i s pojištěním měla činit 1 511 Kč. Dle čl. 4 podepsáním smlouvy žalovaná potvrdila, že přistupuje k Rámcové smlouvě pojistné smlouvě. Dle čl. 5 si strany sjednaly, že pokud se klient opozdí s platbou splátky nebo jiné platby podle úvěrové smlouvy, je věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V případě, že klient nezaplatí 2 měsíční splátky po sobě nebo 2 splátku déle než tři měsíce, bude věřitel nucen po ní chtít vrátit celou dosud nesplacenou jistinu včetně dlužného úroku a případných jiných plateb (např. smluvních pokut), který měla klientka uhradit.
13. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná uhradila pouze částku 8 044 Kč, přičemž částka byla započtena částečně na poplatek za úvěr ve výši 1 295,58 Kč dále na jistinu ve výši 1 295,60 Kč, na úroky ve výši 4 348,82 Kč, na smluvní pokutu ve výši 500 kč a pojistné ve výši 604 kč. Přičemž se splátkami splatnými 22.7.2021, 24.8.2021, 10.11.2021 byla po splatnosti.
14. Z oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 25.2.2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že celý úvěr se tímto dnem zesplatňuje.
15. Z historie pohybů na účtu žalované za dobu od března do května 2021 (za tři měsíce) soud zjistil, že žalovaná měla v březnu příjem ze zaměstnání 30 334 Kč, přičemž k tomuto příjmu pak měla další příjem ve výši 5 000 Kč od jméno příjmení, a dále od společnosti právnická osoba 9 938,16 Kč, po odečtení všech plateb, pak rozdíl činil 3081 Kč, v měsíci dubnu tak příjem ze zaměstnání činil 31 841 Kč a k tomuto příjmu měla další příjem a to od právnická osoba ve výši 3 050 Kč, od jméno příjmení ve výši 13 272 Kč a po odečtení všech plateb ji zbylo 2091 Kč, v měsíci květnu pak výše jejího příjmu ze zaměstnání činila 25 189 Kč a další příjmy činily 1 200 Kč od právnická osoba, 1890 Kč od anonymizována dvě slova, 3 500 Kč od jméno příjmení. V měsíci květnu pak výše jejich výdajů přesáhla výše příjmu, kdy rozdíl činil 2 250 Kč. Tuto skutečnost potvrzoval i výpis z účtu žalované, přičemž za uvedené období byl disponibilní zůstatek na účtu 433 Kč.
16. Z úvěrových podmínek – Přílohy ke smlouvě o hotovostním úvěru soud zjistil, že dle čl. 5 § 3 v případě, že se klient dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, musí klient celý čerpaný úvěr zaplatit na požádání. Dle § 5 v případě tohoto důvodu přirůstá neuhrazený úrok a případně další platby k poskytnuté jistině.
17. Z otisku obrazovky interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uvedla výše příjmu 20 000 kč a výdaje domácnosti ve výši 11 000 Kč, přičemž ověřením přijmu z výpisu vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z nižší částky uvedené žalovanou 20 000 Kč. Žalovaná neprocházela SOLUSem a ani proti ní nebylo vedeno exekuční či insolvenční řízení. Dle úvěrových registrů pak měla 5 úvěru s celkovým měsíčním zatížením 5 733 Kč měsíčně.
18. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
19. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 14.6.2021 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 105 000 Kč s pojištěním ve výši 123 Kč měsíčně za poplatek ve výši 2 100 Kč s tím, že žalovaná s poskytnutého úvěru uhradila pouze částku 8 044 Kč a dostala se do prodlení se zaplacením splátky splatné 22.7.2021, 24.8.2021, 10.11.2021, za což jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč (z toho uhrazeno 500 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 25.2.2022 zesplatnila a požadovala jeho zaplacení, přičemž pohledávka za žalovanou přešla na základě fúze ze právnická osoba, anonymizováno, na žalobkyni.
20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná Jelikož se jednalo o úvěr, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalované úvěr splácet, přičemž z těchto údajů bylo zjištěno, že žalovaná i při přičtení výše splátky toho úvěru by splátkové zatížení činilo 7 244 Kč, při zohlednění nejnižšího příjmu ve výši 25 189 Kč a započtení výdajů na bydlení ve výši 9 000 Kč, tak žalované zbývalo dostatek finančních prostředků pro své osobní a životní potřeby, přičemž výše příjmu za uvedené období byla mnohem vyšší. Z těchto důvodů nebyly důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná nebyla schopna svůj úvěr splácet a lze uzavřít, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě byla žalovaná povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky. Jelikož žalovaná v rozporu se smlouvu finanční prostředky řádně nesplácela, došlo dle ustanovení smlouvy k zesplatnění celého úvěru a žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni, na kterou přešla pohledávka za žalovanou, nejen dlužnou jistinu ve výši 103 704,40 Kč, ale též kapitalizované úroky ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 576,96 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, kterou si strany pro případě prodlení se splátkou smluvně ujednaly v článku 5 smlouvy (500 kč za každou splátku v prodlení) dále pak i neuhrazené pojistné ve výši 257 Kč, ke kterému žalovaná smluvně přistoupila, stejně tak jako neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 804,42 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 107 842,78 Kč, včetně úroku, který žalobkyně od 25.2.2022 (od zesplatnění) úvěru v souladu s § 122 odst.5 zákona o spotřebitelském úvěru požadovala v nižší výši než stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,5% ročně od 25.2.2022 a dále též úrok z prodlení z dlužné jistiny a dlužného pojistného a neuhrazeného poplatku od 26.2.2022 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se nezaplacením dluhu ve lhůtě splatnosti dostala do prodlení a dle §1970 občanského zákoníku žalobkyni náleží též úrok z prodlení.
26. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 420,76 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 314 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 842,78 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 3. 2023 náhrada 2 001,62 Kč za 200 ujetých km v částce 1 401,62 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 881,62 Kč ve výši 5 225,14 Kč. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 107 842,78 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 103 704,40 Kč od 25.2.2022 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 104 765,82 kč od 26.2.2022 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 34 420,76 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18.4.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 107 842,78 Kč spolu s úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 103 704,40 Kč od 25.2.2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 104 765,82 Kč od 26.2.2022 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [anonymizováno] a žalovanou byla dne 14.6.2021 prostřednictvím elektronických komunikací na dálku uzavřena smlouva o hotovostním úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí se staly i Úvěrové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 105 000 Kč na číslo účtu, který žalovaná uvedla ve smlouvě. Za poskytnutý úvěr byl v souladu se smlouvou účtován poplatek ve výši 2 100 Kč, který byl započten na první splátky úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 1 388 Kč měsíčně, přičemž ve splátce byly zahrnuty i úroky ve výši 9,49% ročně. První splátka byla splatná dne 21.7.2021, další splátky byly splatné vždy k 21. dni daného měsíce. Žalovaná uhradila za trvání vztahu pouze částku 8 044 kč. Jednotlivé úhrady byly započteny na jistinu ve výši 1 295,60 Kč, na úrok ve výši 4 348,82 Kč a na pojistné ve výši 604 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 295,58 Kč. První den prodlení se splátkami bylo dne 21.11.2021. S ohledem na prodlení žalované se splácením poskytnutého úvěru jí byla ve dnech 21.10.2021 a 21.11.2021 účtována smluvní pokuta po 500 Kč, tj. 1 000 Kč, na kterou byla částečně započtena uskutečněna platba ve výši 500 Kč. Dne 22.1.2022 věřitel zaslal žalované výzvu před zesplatněním úvěru, kde byla upozorněna na prodlení se splacením úvěru a zároveň jí byla poskytnuta lhůta 30 dní k uhrazení aktuálně dlužné částky. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila a byla v prodlení s více než dvěma splátkami, věřitel přistoupil k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 25.2.2022 a vyzval žalovanou k jeho úhradě do 30 dnů. Žalovaná částka tak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 103 704,40 Kč, neuhrazené splatné úroku ke dni zesplatnění ve výši 2 576,96 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, neuhrazené pojistné ve výši 257 Kč (jedná se o dlužné pojistné za měsíce 11/ 2021 ve výši 11 Kč a 2x 123 Kč za měsíce 12/ 2021, 1/2022), neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 804,42 Kč a dále plynoucí úroku snížené dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a zákonné úroky z prodlení. Před uzavřením smlouvy věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, a to dle informací které žalovaná sama uvedla v žádosti o úvěr, přičemž žalobkyně tyto údaje ověřila bankovními i nebankovními registry klientských informací. Žalovaná předložila doklady totožnosti, výpis z bankovního účtu za rozhodné období, čímž deklarovala výši čistého měsíčního příjmu ve výši 20 000 Kč a výdajů 11000 Kč. Žalovaná byla bezdětná, žijící v družstevním bytě. Věřitel též provedl lustraci v bankovním i nebankovním registru klientským informací a ověřil si celkové úvěrové zatížení a platební morálku žalované, včetně dotazu do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Na základě provedeného posouzení, věřitel neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou pak přešla z původního věřitele [právnická osoba] na žalobkyni na základě fúze sloučením ze dne 4.5.2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, proto soud věc projednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že na základě projektu fúze ze dne 4.5.2021 došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] [anonymizováno], jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba], [anonymizováno], jakožto zanikající společnost s tím, že jmění zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost. 5. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně disponuje údaji z občanského průkazu žalované. 6. Z podacího archu soud zjistil, že dne 1.3.2022 byla žalované zasílána zásilka. 7. Z potvrzení o zaslání potvrzovací sms a následném podpisu smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne 28.2.2022 že došlo k potvrzení podepsání smlouvy elektronickým způsobem. 8. Z potvrzení o vyplacení úvěru [číslo] soud zjistil, že dne 14.6.2021 byla zaslána na účet [číslo] [bankovní účet] částka 105 000 Kč, pod [variabilní symbol] pro [celé jméno žalované]. 9. Z podacího archu soud zjistil, že dne 4.4.2022 zástupce žalobkyně zasílal žalované zásilku. 10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne 31.3.2022 vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 109 834,73 Kč s tím, že pohledávka přešla z původního věřitele [právnická osoba], [anonymizováno] na žalobkyni fúzí sloučením. 11. Z výpisu z interní databáze věřitele soud zjistil, že žalovaná uvedla, že výše jejího příjmu činí 20 000 Kč s tím, že je zaměstnána v [právnická osoba], výše výdajů činí celkem 11 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení pak činí 9 000 Kč. 12. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba], - poskytovatel služby [anonymizováno] a žalovaná dne 14.6.2021 podepsali smlouvu, v níž se společnost – věřitel zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 105 000 Kč s tím, že cena za služby – za poskytnutí úvěru činí 2 100 Kč. Žalovaná se pak zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 9,49% ročně. Dále si strany ujednaly pojištění ve výši 123 Kč měsíčně. Výše měsíční splátky i s pojištěním měla činit 1 511 Kč. Dle čl. 4 podepsáním smlouvy žalovaná potvrdila, že přistupuje k Rámcové smlouvě pojistné smlouvě. Dle čl. 5 si strany sjednaly, že pokud se klient opozdí s platbou splátky nebo jiné platby podle úvěrové smlouvy, je věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V případě, že klient nezaplatí 2 měsíční splátky po sobě nebo 2 splátku déle než tři měsíce, bude věřitel nucen po ní chtít vrátit celou dosud nesplacenou jistinu včetně dlužného úroku a případných jiných plateb (např. smluvních pokut), který měla klientka uhradit. 13. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná uhradila pouze částku 8 044 Kč, přičemž částka byla započtena částečně na poplatek za úvěr ve výši 1 295,58 Kč dále na jistinu ve výši 1 295,60 Kč, na úroky ve výši 4 348,82 Kč, na smluvní pokutu ve výši 500 kč a pojistné ve výši 604 kč. Přičemž se splátkami splatnými 22.7.2021, 24.8.2021, 10.11.2021 byla po splatnosti. 14. Z oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 25.2.2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že celý úvěr se tímto dnem zesplatňuje. 15. Z historie pohybů na účtu žalované za dobu od března do května 2021 (za tři měsíce) soud zjistil, že žalovaná měla v březnu příjem ze zaměstnání 30 334 Kč, přičemž k tomuto příjmu pak měla další příjem ve výši 5 000 Kč od [jméno] [příjmení], a dále od společnosti [právnická osoba] 9 938,16 Kč, po odečtení všech plateb, pak rozdíl činil 3081 Kč, v měsíci dubnu tak příjem ze zaměstnání činil 31 841 Kč a k tomuto příjmu měla další příjem a to od [právnická osoba] ve výši 3 050 Kč, od [jméno] [příjmení] ve výši 13 272 Kč a po odečtení všech plateb ji zbylo 2091 Kč, v měsíci květnu pak výše jejího příjmu ze zaměstnání činila 25 189 Kč a další příjmy činily 1 200 Kč od [právnická osoba], 1890 Kč od [anonymizována dvě slova], 3 500 Kč od [jméno] [příjmení]. V měsíci květnu pak výše jejich výdajů přesáhla výše příjmu, kdy rozdíl činil 2 250 Kč. Tuto skutečnost potvrzoval i výpis z účtu žalované, přičemž za uvedené období byl disponibilní zůstatek na účtu 433 Kč. 16. Z úvěrových podmínek – Přílohy ke smlouvě o hotovostním úvěru soud zjistil, že dle čl. 5 § 3 v případě, že se klient dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, musí klient celý čerpaný úvěr zaplatit na požádání. Dle § 5 v případě tohoto důvodu přirůstá neuhrazený úrok a případně další platby k poskytnuté jistině. 17. Z otisku obrazovky interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uvedla výše příjmu 20 000 kč a výdaje domácnosti ve výši 11 000 Kč, přičemž ověřením přijmu z výpisu vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z nižší částky uvedené žalovanou 20 000 Kč. Žalovaná neprocházela SOLUSem a ani proti ní nebylo vedeno exekuční či insolvenční řízení. Dle úvěrových registrů pak měla 5 úvěru s celkovým měsíčním zatížením 5 733 Kč měsíčně. 18. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 19. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 14.6.2021 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 105 000 Kč s pojištěním ve výši 123 Kč měsíčně za poplatek ve výši 2 100 Kč s tím, že žalovaná s poskytnutého úvěru uhradila pouze částku 8 044 Kč a dostala se do prodlení se zaplacením splátky splatné 22.7.2021, 24.8.2021, 10.11.2021, za což jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč (z toho uhrazeno 500 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 25.2.2022 zesplatnila a požadovala jeho zaplacení, přičemž pohledávka za žalovanou přešla na základě fúze ze [právnická osoba], [anonymizováno], na žalobkyni. 20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 22. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná Jelikož se jednalo o úvěr, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalované úvěr splácet, přičemž z těchto údajů bylo zjištěno, že žalovaná i při přičtení výše splátky toho úvěru by splátkové zatížení činilo 7 244 Kč, při zohlednění nejnižšího příjmu ve výši 25 189 Kč a započtení výdajů na bydlení ve výši 9 000 Kč, tak žalované zbývalo dostatek finančních prostředků pro své osobní a životní potřeby, přičemž výše příjmu za uvedené období byla mnohem vyšší. Z těchto důvodů nebyly důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná nebyla schopna svůj úvěr splácet a lze uzavřít, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě byla žalovaná povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky. Jelikož žalovaná v rozporu se smlouvu finanční prostředky řádně nesplácela, došlo dle ustanovení smlouvy k zesplatnění celého úvěru a žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni, na kterou přešla pohledávka za žalovanou, nejen dlužnou jistinu ve výši 103 704,40 Kč, ale též kapitalizované úroky ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 576,96 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, kterou si strany pro případě prodlení se splátkou smluvně ujednaly v článku 5 smlouvy (500 kč za každou splátku v prodlení) dále pak i neuhrazené pojistné ve výši 257 Kč, ke kterému žalovaná smluvně přistoupila, stejně tak jako neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 804,42 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 107 842,78 Kč, včetně úroku, který žalobkyně od 25.2.2022 (od zesplatnění) úvěru v souladu s § 122 odst.5 zákona o spotřebitelském úvěru požadovala v nižší výši než stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,5% ročně od 25.2.2022 a dále též úrok z prodlení z dlužné jistiny a dlužného pojistného a neuhrazeného poplatku od 26.2.2022 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se nezaplacením dluhu ve lhůtě splatnosti dostala do prodlení a dle §1970 občanského zákoníku žalobkyni náleží též úrok z prodlení. 26. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 420,76 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 314 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 842,78 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 3. 2023 náhrada 2 001,62 Kč za 200 ujetých km v částce 1 401,62 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 881,62 Kč ve výši 5 225,14 Kč. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.