Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 291/2022-41

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 37 774,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení

a) částky 31 774,09 Kč,

b) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 247,75 Kč od datum do zaplacení,

c) úroku 29 % ročně z částky 12 247,75 Kč od datum do zaplacení,

d) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 867,02 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 31 774,09 Kč, b) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 247,75 Kč od [datum] do zaplacení, c) úroku 29 % ročně z částky 12 247,75 Kč od [datum] do zaplacení, d) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 867,02 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 37 774,09 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný dne datum uzavřel se společností právnická osoba smlouvu na základě které společnost právnická osoba poskytla žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 714 Kč spolu s poplatkem ve výši 20 817 Kč, který tvoří úrok ve výši 29 % p. a.; částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení; částka za administrativní činnost a komfortní splácení. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr. právnická osoba postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Dokazování

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal je splatit v 60 týdenních splátkách po 714 Kč spolu s úrokem ve výši 3 935 Kč; částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč; částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit pojistné ve výši 1 800 Kč za volitelné doplňkové pojištění, přičemž tato částka je zahrnuta ve splátkách (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce).

5. Žalovaný dne datum sdělil společnosti právnická osoba, že žije s rodiči; je svobodný; účelem zápůjčky je kauce na byt; jeho čistý měsíční příjem činí 12 182 Kč; další čisté příjmy domácnosti činí 10 000 Kč; počet vyživovaných osob 0; odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč; externí splátky činí 0 Kč; interní splátky činí 0 Kč. Žalovaný neuvedl zdroj příjmů, když v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr není zaškrtnuto žádné relevantní pole. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole ohledně ověření zaměstnání: pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu (zjištěno ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum).

6. právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy).

7. právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne datum (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky včetně potvrzení o podání).

8. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného v dopise ze dne datum k zaplacení dlužné částky do ve lhůtě 7 dnů (zjištěno z dopisu ze dne datum včetně potvrzení podání).

9. Žalovaný uhradil společnosti právnická osoba celkem částku 16 000 Kč (zjištěno z tabulky).

10. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

11. Dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal je splatit v 60 týdenních splátkách po 714 Kč spolu s úrokem ve výši 3 935 Kč; částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč; částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit pojistné ve výši 1 800 Kč za volitelné doplňkové pojištění, přičemž tato částka je zahrnuta ve splátkách. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný uvedl, že žije s rodiči; je svobodný; účelem zápůjčky je kauce na byt; jeho čistý měsíční příjem činí 12 182 Kč; další čisté příjmy domácnosti činí 10 000 Kč; počet vyživovaných osob 0; odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč; externí splátky činí 0 Kč; interní splátky činí 0 Kč. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole: pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu. Soud konstatuje, že tyto y ani žádné jiné dokumenty týkající se příjmů či výdajů žalované nebyly soudu předloženy. Soud nemá za prokázané, že žalobkyně jakkoli zkoumala výdaje žalovaného. Žalovaný uhradil společnosti právnická osoba finanční prostředky ve výši 16 000 Kč.

12. Soud ve věci neprovedl navržený výslech paní jméno příjmení a výpis ze živnostenského rejstříku obchodního zprostředkovatele, neboť žalobkyně neuvedla, které konkrétní skutečnosti mají být výslechem prokázány co do úvěruschopnosti žalovaného. Soud podotýká, že pokud by výslech prokázal, že žalovaný předložil 2 výpisy z bankovních účtů, ni by to nezměnilo na rozhodnutí, neboť by stále nebyl objasněn obsah těchto výpisů. Soud v této souvislosti dodává, že břemeno tvrzení předchází břemenu důkaznímu. Žalobkyně netvrdí, jak mělo probíhat zkoumání výdajů žalovaného, kolik tyto výdaje činili, z čeho se skládaly ani nic bližšího ohledně výdajů žalovaného. Svědecká výpověď nemůže nahrazovat povinnost tvrzení.

Právní posouzení

13. Soud věc po právní stránce posoudil následovně.

14. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Mezi společností právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost právnická osoba přenechala žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem včetně úroku (viz věta první ).

18. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti společnosti právnická osoba jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

23. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Podle přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle přihlédne i bez návrhu.

26. Otázkou, zda zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j.  – 71, ve kterém dospěl k závěru,„ že v  stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“

27. K podrobnějšímu odůvodnění co do závěru o absolutní neplatnosti soud odkazuje na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze.

28. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda společnost právnická osoba dostála své povinnosti a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.

29. právnická osoba byla § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Dále soud zdůrazňuje, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j.  - 39).

31. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.

32. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně své povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. Je pak otázkou, proč nebyly soudu dokumenty či jiné záznamy co do skutečných příjmů a výdajů žalovaného vztahující se k posouzení úvěruschopnosti předloženy, přestože má poskytovatel spotřebitelského úvěru zákonnou povinnost je uchovávat. Pokud tyto dokumenty či jiné záznamy nejsou soudu předloženy, nemůže mít soud za prokázané, že poskytovatel skutečně řádně přistoupil k posouzení úvěruschopnosti.

33. Soud zde dále dodává, že právě na základě předložení těchto dokumentů a záznamů, může soud ověřit tvrzené údaje co do příjmů a výdajů spotřebitele, tedy i zda byl úvěruschopný. Pokud by bylo v řízení však pouze prokázáno, že tyto dokumenty a záznamy byly poskytovateli předloženy, avšak soud je nebude mít k dispozici, nelze přezkoumat, zda byl spotřebitel úvěruschopný, a tedy ani nelze dojít k závěru, že mohl být spotřebitelský úvěr poskytnut. Nepředložení těchto dokumentů a záznamů, tak jde k tíži žalobkyně. Na výše uvedeném, by tedy nic nezměnil ani navržený výslech svědkyně.

34. Soud tedy nemá za prokázané, že by si společnost právnická osoba před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila příjmy a výdaje žalovaného.

35. Dále soud podotýká, že dle zákaznické karty byla účelem spotřebitelského úvěru kauce na byt, tedy žalovaný musel plánovat platit nájemné a další související služby spojené s nájmem a tyto platby by musely být vztahy v potaz při posouzení úvěruschopnosti. O tomto však žalobkyně ničeho neuvádí.

36. K zákaznické kartě soud konstatuje, že z této není zřejmé, co tvoří odhadované měsíčně výdeje ve výši 3 000 Kč, přičemž za účelem prokázání výdajů dle zákaznické karty nebyly předloženy ani žádné y. Z předložených důkazů tedy neplyne, jaké skutečné příjmy a jaké skutečné výdaje žalovaný měl, zejména však neprokazují, že společnosti právnická osoba byly před poskytnutím spotřebitelského úvěru skutečně známy příjmy a výdaje žalovaného a že by tvrzení žalovaného jakkoli ověřila.

37. Ve věci nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba nahlédla do jakékoli databáze za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

38. Dle výše uvedeného, soud dospěl k závěru, společnost právnická osoba nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k posuzování úvěruschopnosti žalované přistoupila toliko formálně, avšak reálně úvěruschopnost žalovaného neposuzovala, a proto soud shledal předmětnou smlouvu dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

39. Soud k neunesení důkazního břemene žalobkyní, co do prokázání skutečnosti, že společnost právnická osoba, dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, konstatuje, že žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů co do splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

40. S ohledem na neplatnost smlouvy uložil soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalovanému pouze povinnost zaplatit částku ve výši 6 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, a v ostatním rozsahu žalobu zamítl a to i co do požadovaného příslušenství spočívajícímu v zákonném úroku z prodlení a úroku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

41. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

42. Podle dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

43. právnická osoba dle postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaný byl o postoupení pohledávky společností právnická osoba vyrozuměn (viz ).

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

44. Soud shledal, že společnost právnická osoba nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a proto soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalovanému pouze povinnost zaplatit částky ve výši 6 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

45. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle , neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady řízení žalovanému nevznikly.

46. Lhůta ke splnění povinnosti soud stanovil v obecné délce tří dnů ( ), neboť s ohledem na pasivitu žalovaného soud nezná jeho možnosti k vrácení nesplacené jistiny (viz zákona o spotřebitelském úvěru).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.