Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 56/2023-37

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 16 336 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 096 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 096 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a to ve splátkách ve výši

2 500 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do 20. dne v měsíci počínaje měsícem po právní́ moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku

8 240 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 266,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 548,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 904 Kč ode dne

8. 1. 2022 do zaplacení a úrok 24,48 % ročně z částky 10 000 Kč ode dne 8. 1. 2022

do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 096 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 096 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a to ve splátkách ve výši 2 500 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do 20. dne v měsíci počínaje měsícem po právní́ moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 240 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 266,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 548,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 904 Kč ode dne 8. 1. 2022 do zaplacení a úrok 24,48 % ročně z částky 10 000 Kč ode dne 8. 1. 2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky

16 336 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále též jen„ právní předchůdce žalobce“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 2 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění ve výši 240 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, počínaje dnem 27. 8. 2018, poslední splátka byla stanovena na 14. 10. 2019. Neuhradil však splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, a to od 15. 10. 2019, včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši

24,48 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Žalobkyně přitom požaduje nižší sazbu, než byla ve smlouvě sjednána. Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný na pohledávku uhradil toliko 1 904 Kč. Žalovanou částku tvoří dluh na jistině ve výši 10 000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 6 336 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti

a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka.

Žalovaný u jednání soudu dne 19. 4. 2023 uvedl, že si není vědom, o jakou půjčku by se mělo jednat, avšak připouští, že s předchůdcem žalobkyně nějakou smlouvu uzavřel. Pokud žalobkyně uvádí, že na dluh uhradil pouze 1 904 Kč tak je to možné, sám si to nepamatuje a v poslední době žalobkyni určitě žádnou částku neposílal. V roce 2018 asi pracoval v právnická osoba, kde mohl mít příjem přes 20 000 Kč, ale jestli to tak bylo neví, v té době měl určitě i jiné půjčky, dlužil za elektřinu a vodu. Bydlel u matky, které přispíval na domácnost 3 500 Kč měsíčně, neměl žádnou vyživovací povinnost. Jestli něco předkládal žalobkyni k prokázání svých příjmů a nákladů neví, ale je možné, že ano. V současné době je na ÚP bez podpory v nezaměstnanosti, vystřelil si pravé oko, takže na něj nevidí. Občas si přivydělá, ale stálý příjem nemá, manželka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a pak je jim vyplácen příspěvek na bydlení. Požádal soud

o možnost splácet dluh v měsíčních splátkách.

Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovaným jako spotřebitelem formulářová smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaný podepsal smlouvu o úvěru. Předloženouu bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které původní věřitel žalovanému půjčil částku 10 000 Kč, úvěr byl žalovanému vyplacen v hotovosti, žalovaný se zavázal úvěr vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 18 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, první splátka byla splatná dne

27. 8. 2018, z obsahu smlouvy a článku 4 obchodních podmínek bylo prokázáno, že úroková sazba činila 32,15 % ročně. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno, že obchodním zástupcem původního věřitele byla zkoumána a vyhodnocena úvěruschopnost žalované.

Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení

o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni 7. 1. 2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2390 a následujících o. z.

a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci

C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové

a majetkové poměry žalovaného, jeho pravidelné měsíční výdaje, plnění vyživovacích povinností

a zákonných povinností, nebylo osvědčeno, jaké byly v roce 2018 příjmy žalovaného a za jakým účelem byl úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, z toho důvodu byl žalovaný povinen uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr 10 000 Kč, dle žalobkyně žalovaný zaplatil celkem 1 904 Kč, proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 096 Kč

(10 000 Kč – 1 904 Kč) s úrokem z prodlení v zákonné výši za období od účinnosti postoupení pohledávky žalobkyni a to ve splátkách ve výši 2 500 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do

20. dne v měsíci počínaje měsícem po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

Ohledně zaplacení zbývající částky 8 240 Kč s úrokem z prodlení, kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši a smluvního úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , (dále jen „“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.