Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 295/2022-82

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

s doruč. adresou adresa žalobkyně

zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

státní příslušník Ukrajiny

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 35 818 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 31 579 Kč s 8,5% úrokem z prodlení jdoucím od 21. 12. 2021 do zaplacení,

částku 4 239,62 Kč,

úrok ve výši 1 145,86 Kč a úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 22 979,04 Kč jdoucí od 13.1.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21.12.2021 dosáhne částky 97 329 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 31 579 Kč s 8,5% úrokem z prodlení jdoucím od 21. 12. 2021 do zaplacení, částku 4 239,62 Kč, úrok ve výši 1 145,86 Kč a úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 22 979,04 Kč jdoucí od 13.1.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21.12.2021 dosáhne částky 97 329 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 24. 5. 2022, zaplacení žalované částky z titulu nezaplacení úvěru, který žalobce žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru č. 9102289299, kterou žalovaný podepsal 16. 3. 2020, a žalobce mu poskytl 30 000 Kč. Tento úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 81,71% ročně se žalovaný zavázal žalobci splatit ve 36 měsíčních splátkách po 2 479 Kč, kdy v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění ve výši 226 Kč. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil řádně a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalobci uhradil celkem 44 622 Kč a před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 600 Kč. Následně došlo ke zesplatnění úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy, a to k 19. 12. 2021 a dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 27 529,10 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. V případě, že po zesplatnění úvěru novou jistinu nezaplatí v den jeho zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě tedy ode dne 21. 12. 2021 do zaplacení.

Schopnost žalovaného úvěr splácet žalobce prověřil na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti (SOLUS a NRKI) jakož i z jiných zdrojů jako je doklad o příjmech a prohlášení žalovaného. Žalobce vycházel u žalovaného z toho, že je ženatý, zaměstnán ve společnosti právnická osoba, obec, pracovní poměr má uzavřen na dobu určitou od 19.11.2019 do 30. 11. 2020, jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 18 000 Kč a jeho výdaje činí 5 410 Kč měsíčně (viz karta o hodnocení klienta na čl. 36, pracovní smlouva, výpis z účtu na čl. 43 pouze s výplatami).

Protože se žalovaný k nařízenému jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

Ze smlouvy o úvěru č. 9102289299 uzavřené mezi účastníky řízení dne 16. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobci 81 108 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 479 Kč

Soud projednávanou věc posoudil podle o. z. a , o spotřebitelském úvěru. Podle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i

z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 věta druhá).

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z tohoto ustanovení vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v  d. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnost dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

Soud po zhodnocení shora uvedeného dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, která je předmětem řízení, když právní předchůdce žalobce při jejím uzavření řádně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce vycházel totiž pouze z příjmů žalovaného, které se ověřil výpisem z účtu, ale už si neověřil jeho skutečné výdaje, když vycházel toliko z prohlášení žalovaného, že jeho měsíční výdaje činí toliko 5 410 Kč, což se jeví jako velice nepravděpodobné. Tato částku rozhodně nemůže zahrnovat náklady za bydlení, náklady na stravování a v neposlední řadě i případné další závazky. Žalobce se dále nezajímal o to, jak žalovaný hodlá svůj závazek plnit po ukončení pracovního poměru. Soud má za to, že žalobce nesplnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a úvěr mu poskytl v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.

Protože žalobcem bylo plněno na tuto neplatnou smlouvu finanční částkou ve výši 30 000 Kč a žalovaný mu uhradil 44 622 Kč a žalobce má tak právo pouze na to, co plnil na neplatnou smlouvu, co už mu žalovaný zaplatil, soud žalobu jako neoprávněnou zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , a přestože v řízení byl plně úspěšný žalovaný, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal, protože žalovanému v projednávané věci prozatím žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.