Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 26/2023-11
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 16 987,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 15.10.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 9 487,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 263, 57 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 423,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 671,42 Kč od 7.6.2022 do 14.10.2022 a od 15.10.2022 do zaplacení z částky 8 171,42 Kč ¨
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České Republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 15.10.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 9 487,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 263, 57 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 423,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 671,42 Kč od 7.6.2022 do 14.10.2022 a od 15.10.2022 do zaplacení z částky 8 171,42 Kč ¨ III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České Republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 671,42 Kč, úroku v kapitalizované výši 13 263,57 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 671,42 Kč od 7.6.2022 do zaplacení a za dobu do 6.6.2022 v kapitalizované výši 423,77 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 316,40. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem v obec, dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku ve výši 18 894 Kč. Celkovou částku 40 894 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.1.2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze 12 500 Kč a dluží částku 28 934,99Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 15 671,42 Kč a dlužné částky poplatků. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány v žádosti o úvěr. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil,, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o úvěru ze dne datum včetně formuláře pro standardní informace a předpisu splátek, žádostí o úvěr ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě ze dne 3.10.2022 včetně podacího lístku, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, dle které právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu, navýšenou o poplatky v celkové výši
18 894 Kč, v 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný byl v roce 2020 zaměstnancem a jeho příjem činil 14 433 Kč měsíčně, což bylo ověřováno výplatními paskami. Celkové měsíční výdaje měly činit v roce 2020 celkem 5 720 Kč, z čehož výdaje na bydlení, které nebyly ničím ověřeny činily 1 000 Kč, splátky půjček 860 Kč a zbývajících 3 860 Kč byly výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady. Tyto další výdaje nebyly ověřovány ničím. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni a výzvou ze dne 3.10.2022 byl vyzván k úhradě dluhu do 14.10.2022.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 22 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , se uplatní i právní úprava zákona
č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a
§ 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dotazem na jeho příjmy a výdaje, což bylo zaznamenáno v žádosti o úvěr. Dle této listin y byly ověřovány pouze jeho příjmy. Z toho je patrno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o zápůjčce uzavřená s žalovaným neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany (případně jejich právní nástupci) musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný dosud vrátil částku 12 500 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 7 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky do
14.10.2022, proto se dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 11,75 % ročně od 15.10.2022 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
10. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a na soudním poplatku bylo uhrazeno pouze 800 Kč, byla žalobkyně vyzvána k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.