Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 41/2022-180

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Křížem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou JUDr. Jaroslavou Moravcovou

sídlem Semtín 81, 533 53 Pardubice - Semtín

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. Veronikou Musilovou

sídlem Úherce 48, 294 41 Dobrovice

o uložení povinnosti strpět právo užívání nemovitých věcí

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované povinnosti strpět užívání nemovitých věcí, pozemkové parcely číslo anonymizováno, jejíž součástí je stavba adresa, vše v obci obec, katastrální uzemí, zapsané na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, žalobcem do konce jeho života, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 38 773 Kč.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované povinnosti strpět užívání nemovitých věcí, pozemkové parcely [číslo] [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [adresa], vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], žalobcem do konce jeho života, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 38 773 Kč.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost strpět užívání nemovitých věcí, pozemkové parcely číslo anonymizováno, jejíž součástí je stavba adresa, vše v obci obec, katastrální uzemí, zapsané na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ předmětné nemovitosti“), žalobcem do konce jeho života, a to z následujících důvodů a skutečností: Žalovaná uzavřela s žalobcem před svědky ústní smlouvu, ve které se zavázala, že žalobce bude moci do konce života užívat předmětné nemovitosti a že existenci této smlouvy před svědky potvrdila opakovaně. Žalovaná ví o tom, že žalobce nemá zajištěno náhradní bydlení a že se z něj tedy stane bezdomovec. Žalobce se o nemovité věci dlouhé roky staral, jakož i svoji nemocnou matku, která je zároveň matkou žalované. Žalobce dle svých tvrzení zjistil, že při dědickém řízení byl padělán jeho podpis, že švagr a manžel žalované u notáře tvrdil, že po matce účastníků zůstaly další nemovité věci, ale jen nepatrné hodnoty, což dle žalobce není pravda a dále, že náklady s pohřbem hradil manžel žalované, což rovněž dle žalobce není pravda.

2. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že žaloba je podána čistě účelově a neobsahuje žádná pravdivá tvrzení. Dále uvedla, že již sama finančně nemůže obstarávat předmětné nemovitosti, kdy žalobce jí sice přispívá 3 000 Kč měsíčně, nicméně to je jen zlomek částky na údržbu a chod předmětných nemovitostí. Uvedla, že žádná dohoda o doživotním užívání nemovitosti mezi účastníky neexistovala. Žalobce se nepodílel prací ani finančně na obhospodařování domu. Matka žalobce se starala o něj, nikoliv naopak, vařila mu, nakupovala, prala etc. Dále, že není pravda, že náklady s pohřbem nehradil manžel žalované a že podpis žalobce v dědickém řízení nepadělali. Žalobce připustil, že se žalovanou není uzavřena žádná smlouva ve svém vyjádření ze 7. 10. 2021 k věci sp. zn. spisová značka vedené rovněž Okresním soudem v Kutné Hoře. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Soud provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro vydání tohoto rozhodnutí a shledal, že žaloba není důvodná. Z tvrzení žalované, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný užíval předmětné nemovitosti, jež jsou ve vlastnictví žalované a že žalobce převzal dne 29. 6. 2021 výzvu k vyklizení předmětných nemovitostí.

4. V protokolu ze dne 10. 5. 2022 zástupkyně žalobce uvedla, že účastníky ústně uzavřeného závazkového vztahu, jehož předmětem bylo doživotní užívání předmětných nemovitostí žalobcem, že tato ústní dohoda byla uzavřena na Velikonoce v roce 2010 v předmětných nemovitostech za přítomnosti žalobce, žalované a jejího manžela, jméno příjmení (matky žalobce a žalované), jméno celé jméno žalobce (syna žalobce) a jméno příjmení datum narození (dále jen„ předmětná ústní smlouva“). Původně bylo, dle tvrzení zástupkyně žalobkyně téma vzneseno matkou žalobce příjmení, zda jsou dohodnuti na užívání předmětných nemovitostí. Na to se, dle tvrzení zástupkyně žalobce v tom smyslu dotázal žalobce žalobkyně, přičemž tato prohlásila, že se zavazuje umožnit žalobci bezplatné doživotní užívání předmětných nemovitostí s tím, že žalobce nabídl, že bude za spotřebované služby žalované hradit částku nejprve 2 000 Kč (posléze byla tato částka zvýšena na 2 500 Kč, a po té na 3 000 Kč). Nato žalobce tuto nabídku žalované ústně přijal. Žalobce v předmětných nemovitostech v této době již bydlel a měl zde své věci.

5. V protokolu ze dne 10. 5. 2022 žalovaná zejména v reakci na tvrzení zástupce žalobkyně uvedla, že uzavření předmětné ústní smlouvy mezi ní a žalobcem je nesmysl. Uvedla, že žalobce pil alkohol a žil nezřízený život, pročež ani jejich společná matka mu nechtěla zřídit v domě věcné břemeno ani na něj předmětné nemovitosti převést.

6. Svědek jméno příjmení, datum narození vypověděl, že předmětná ústní smlouva byla uzavřena za přítomnosti žalobce, žalované a jejího manžela, jméno příjmení (matky žalobce a žalované, jméno celé jméno žalobce (syna žalobce) a jméno příjmení, a to na Velikonoce v roce 2010 (v pondělí v 10 až 11 hodin) v rok, co měla matka žalobce příjmení 75. narozeniny. Matka žalobce a žalovaného žádala žalovanou, aby mohl žalobce doživotně užívat předmětné nemovitosti. Na to, dle tvrzení svědka žalovaná odvětila:„ Ano bude.“ Po dotazu soudce, která konkrétní slova žalovaná použila, svědek sdělil, že řekla:„ Budeš tady moci bydlet.“ Nic Jiného podle svědka neřekla. Po dotazu soudce, zda se žalovaná vyjádřila ve smyslu, jak dlouho bude moci žalobce v předmětných nemovitostech bydlet, svědek sdělil, že se vyjádřila v tom smyslu, že do konce života. Na dotaz soudce stran nastíněného rozporu ve výpovědi svědek sdělil, že žalovaná řekla:„ Pan celé jméno žalobce tu bude moci bydlet do konce života.“ V tomto smyslu se žalovaná dle svědka vyjádřila při vícerých příležitostech, doslovně 100x, ne-li 1000x. Žalobce se dle tvrzení svědka vyjádřil v tom smyslu, že bude rád, kdy bude moci v předmětných nemovitostech dožít. Svědek uvedl, že poslední 2 roky se s žalobcem stýká i v předmětných nemovitostech a stará se o něj, jako by to byl jeho otec. Dále uvedl, že v minulosti měl zájem odkoupit předmětné nemovitosti. Dále uvedl, že podle něj žalobce nemá problém s nadmírným užíváním alkoholu.

7. Svědek příjmení celé jméno žalobce, datum narození, syna žalobce, vypověděl, že žalobce původně v bytě bydlel se svolením své matky. Dále, že předmětná ústní smlouva byla uzavřena za přítomnosti žalobce, žalované a jejího manžela, jméno příjmení (matky žalobce a žalované, jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení, a to na Velikonoce v roce 2010. Dle tvrzení svědka se žalobce ptal žalované, jak to bude, načež mu žalovaná odvětila, že tam může zůstat na doživotí, na konkrétní formulaci si však svědek již nepamatuje.

8. Z výslechu jméno příjmení, datum narození, švagrové žalované, soud zjistil, že žalobce předmětné nemovitosti užíval ale, že nikde nepadlo, že je může užívat do konce života. Dle svědkyně měl žalobce problém s alkoholem. Žalobce se o svou matku nestaral. Svědkyně uvedla, že na Velikonoční pondělí 2010 byli svědkyně, žalovaná s manželem a matkou žalované v obec, tudíž nemohla být v předmětných nemovitostech, k tomuto svědkyně dohledala a soudu předložila fotografie.

9. Z výslechu jméno příjmení, datum narození, syna žalované, soud zjistil, že matka žalobce a žalovaného o pobytu žalobce v předmětných nemovitostech hovořila vždy jako o dočasném, jako o návštěvě. Dle svědka měl žalobce problém s alkoholem, docházeli i k vulgárním excesům a např. k výhružkám násilí vůči manželu žalované. Matka žalobce se o žalobce starala, nikoliv naopak. O skutečnosti, že by žalovaná s žalobce kdy uzavřela předmětnou ústní smlouvu, svědek nikdy neslyšel, domnívá se, že by to nedávalo smysl, když žalobce v domě nechtěla. Podle svědka platil žalobce po smrti jeho matky žalované měsíčně částku ve výši 3 500 Kč.

10. Přestože byl proveden důkaz všemi listinami ve spise založenými, stěžejními listinami byly tyto:

11. Z emailové komunikace založené ve spisu na č. l. 99-108 mezi jméno příjmení, žalovanou, a jméno příjmení (synem žalované) má soud za prokázaný obsah těchto emailů, zejména tedy počínající vulgární rétoriku stran, např. jméno příjmení v emailu z 15. 6. 2021:„ Tím je vše jasné a prostě jste si našlápli na meč.“ Dále např. jméno příjmení v emailu ze 7. 6. 2021:„ Tvou nehoráznou drzost si do své nevymáchané huby brát něco, jako…“ Tato emailová komunikace nenaznačuje osobní nezainteresovanost svědků ve věci a nepodporuje jejich nestrannost.

12. Z fotografií na č. l. 117-120 spisu měl soud za prokázanou pouze samotnou existenci těchto fotografií dle tvrzení svědkyně jméno příjmení, soud nicméně nemůže jednoznačně vycházet z toho, jestli byli skutečně pořízeny v tvrzený čas, či nikoliv, neboť fotografie a popisky k nim mohli vzniknout prakticky kdykoliv, nicméně v tomto smyslu k soud k fotografiím přistupuje a přihlíží.

13. Fotografie na č. l. 144-146 nejsou pro rozhodnutí ve věci nikterak významné. Pro rozhodnutí ve věci nejsou významné ani žádné další důkazy neuvedené výše.

14. Z provedených důkazů, zejména tedy z nesporných výpovědí svědků, má soud za prokázaný pouze souhlas matky žalobce a žalované s pobytem žalobce v předmětných nemovitostech, a to za jejího života. Soud má rovněž za prokázané, že určitou dobu po smrti matky žalobce a žalované měl žalovaný souhlas s pobytem v předmětných nemovitostech i od žalované, nicméně tento souhlas mu byl posléze žalovanou odňat. Právní titul žalobce k užívání předmětných nemovitostí tudíž není dán.

15. Soud uvádí zejména následující důvody, na základě kterých neměl za prokázanou existenci předmětné ústní smlouvy: V prvé řadě soudu nebyl ohledně této skutečnosti předložen hmatatelný důkaz, tedy například audio nahrávka smluvního jednání, fotografie nebo videozáznam zúčastněných v rozhodný čas etc. Soud tedy musel, jako z jediného typu důkazních prostředků, vycházet pouze ze svědeckých výpovědí. To za situace, kdy dva z žalobcem tvrzených svědků jsou již po smrti. Od zesnulé matky žalobce a žalované by se dala očekávat neutralita ve vztahu k účastníkům, proto by se bylo jednalo o významného svědka. U zesnulého manžela žalované by bylo možné očekávat jeho bližší vztah k žalované a tedy spíše příklon na stranu žalované. Tím má soud na mysli to, že pokud dva mluví o téže věci, není to totéž, co jeden může vnímat jako závaznou nabídku smlouvy dle právního řádu České republiky, může druhý vnímat pouze jako odňatelný souhlas, nebo dokonce jako pouhý žert, už jen proto je podstatné, aby soud slyšel pohled na věc širokého spektra svědků, které soud ovšem nemá v daném případě k dispozici. Vypovídat u soudu tedy mohli pouze dva tvrzení a událostem přítomní svědci, u kterých lze naopak s přihlédnutím ke všem okolnostem případu očekávat bližší vztah k žalobci, neboť vypovídal syn žalobce s dobrým vztahem k otci a pan jméno příjmení, u kterého lze bližší vztah k žalobci a spíše negativní vztah k žalované dovozovat například z emailové komunikace mezi ním, žalovanou a synem žalované, například z emailu z 15. 6. 2022, kde vůči těmto dvěma pronáší například:„ Našlápli jste si na meč.“„ Podávám na Vás oba trestní oznámení.“ Ostatně i ze svědecké výpovědi jméno příjmení, kde uvádí:„ V podstatě se o něj starám (míněn žalobce), jakoby to byl můj otec.“ Soud tedy neměl za to, že bylo dostatečně pokryto spektrum svědků, kdy výpověď matky žalovaného by pro soud s nejvyšší pravděpodobností byla mimořádně významná a výpověď manžela žalované by pro soud byla s nejvyšší pravděpodobností obdobně významná jako výpověď syna žalobce a jméno příjmení. Existenci předmětné ústní smlouvy nesvědčí ani svědecká výpověď jméno příjmení, kterou podporují, dle tvrzení svědkyně, fotografie z doby, kdy měla být předmětná ústní smlouva uzavřena. Syn žalované vypověděl, že neslyšel o existenci předmětné ústní smlouvy a nedávala by mu smysl, když žalovaná žalobce v domě nechtěla, viz výpověď svědka syna žalované. Žalovaná existenci předmětné ústní smlouvy kategoricky popřela. Obsah předmětné ústní smlouvy lze, jak už bylo řečeno, dovozovat pouze z výpovědí svědků, přitom jméno příjmení, několikrát při výslechu reformuloval, co žalovaná přesně řekla (toto mu přirozeně s přihlédnutím k časovému odstupu nelze vyčítat, když doba mezi tvrzeným rozhodným dnem uzavření předmětné ústní smlouvy a výpovědí svědků je delší než 12 let) a syn žalobce soudu sdělil, že si přesnou formulaci nepamatuje. K tomu soud uvádí, že právě přesná formulace smluv a jejich přesné znění a obsah jsou při přezkumu nároků z těchto smluv naprosto klíčové.

16. Dalšími argumenty žalobce byly tyto: Argument, že žalovaná věděla o tom, že žalobce nemá zajištěno náhradní bydlení a že se z něj tedy stane bezdomovec. Žalobce se o nemovité věci dlouhé roky staral, jakož i svoji nemocnou matku. Žalobce dle svých tvrzení zjistil, že při dědickém řízení byl padělán jeho podpis, že švagr a manžel žalované u notáře tvrdil, že po matce účastníků zůstaly další nemovité věci, ale jen nepatrné hodnoty, což dle žalobce není pravda a dále, že náklady s pohřbem hradil manžel žalované, což rovněž dle žalobce není pravda. Soud tyto nepokládá za relevantní, neboť pro věc je zásadní, zda byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena předmětná ústní smlouva, načež výše nastíněné skutečnosti a argumenty nemohou mít jakýkoliv vliv a neměli by na věc vliv ani v případě, že by byla prokázaná existence předmětné ústní smlouvy.

17. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:

18. Podle zákona hodnotí soud důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

19. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 1. 2007, sp. zn. ).

20. Na základě provedených důkazů a skutečnosti, že soud měl za prokázaný pouze souhlas žalované s užíváním nemovitosti, který byl později odňat, je zřejmé, že žalovaná je vlastníci předmětných nemovitostí, a že na straně žalobce absentuje právní titul k užívání předmětných nemovitostí. Důvod k uložení povinnosti žalované strpět právo užívání předmětných nemovitostí tedy není dán a soud nemohl o žalobě rozhodnout jinak, než jejím zamítnutím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 773 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle , ., , písm. a) , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), (z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč) ve výši 27 500 Kč za jedenáct úkonů právní služby po 2 500 Kč, včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. (příprava a převzetí věci, vyjádření žalované, porada s klientem, jednání soudu celkem 7 úkonů, vyjádření k doplnění žaloby); dále náklady tvoří cestovní náklady ve výši 4 973 Kč; dále náklady tvoří náhrada za promeškaný čas ve výši 3 000 Kč.

22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.