Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 44/2023-69
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se co do nároku na zaplacení částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši anonymizováno ročně a úrokem anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do nároku na zaplacení [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši [anonymizováno] ročně a úrokem [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smluv o zápůjčce číslo číslo uzavřených mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum, resp. dne datum. Na základě smlouvy o zápůjčce číslo byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši částka. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek ve výši částka sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka, poplatku za vedení účtu ve výši částka a odměny za zpracování a doručení ve výši částka. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl sjednán úrok ve výši anonymizováno ročně. Půjčku a poplatek se žalovaná zavázala uhradit v anonymizováno týdenních splátkách po částka Poslední splátka měla být uhrazena ke dni datum. Žalovaná poslední splátku zaplatila dne datum a celkem uhradila částka. Neuhrazená jistina tak činí částka a dlužný poplatek činí částka. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeně zaslaným dopisem. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k datum činila výše dlužné jistiny částka, výše dlužného poplatku částka, výše kapitalizovaného úroku částka a výše kapitalizovaného úroku z prodlení částka, dále žalobkyně požaduje uhradit smluvní i zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce číslo byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši částka. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek ve výši částka sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka, poplatku za vedení účtu ve výši částka a odměny za zpracování a doručení ve výši částka. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl sjednán úrok ve výši anonymizováno ročně. Půjčku a poplatek se žalovaná zavázala uhradit v anonymizováno týdenních splátkách po částka Poslední splátku žalovaná uhradila dne datum Poslední splátka měla být uhrazena ke dni datum. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeně zaslaným dopisem. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Ke dni postoupení pohledávky, tj. k datum činila výše dlužné jistiny částka, výše dlužného poplatku částka, výše kapitalizovaného úroku částka a výše kapitalizovaného úroku z prodlení částka, dále žalobkyně požaduje uhradit smluvní i zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaná se k nařízenému jednání dne datum bez omluvy nedostavila, soud projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “).
4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.
5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná dne datum požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši částka s měsíční splatností. Žalovaná v žádosti uvedla, že žije v nájmu, její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, je svobodná a výdaje domácnosti má běžné. Má dvě vyživovací povinnosti. Je v domácnosti. Její příjem činí částka měsíčně. Další příjmy domácnosti jsou ve výši částka měsíčně. Žalovaná odhadla měsíční výdaje na částku částka. Žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne datum.
6. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka v hotovosti, který se žalovaná zavázala splácet ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka měla být ve výši částka. Za poskytnutí úvěru se dále žalovaná zavázala právní předchůdkyni uhradit poplatek ve výši částka skládající se z úroku ve výši částka, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a z částky za vedení zákaznického účtu ve výši částka; celkem se tak žalovaná zavázala uhradit částka. V souladu se smlouvou činí úroková sazba anonymizováno ročně.
7. Z tabulky umoření k datu datum bylo zjištěno, že žalovaná ke smlouvě číslo uhradila celkem částka.
8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná dne datum požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši částka s měsíční splatností. Žalovaná v žádosti uvedla, že žije v nájmu, její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, je svobodná. Má dvě vyživovací povinnosti. Vlastní automobil. Je v domácnosti. Její příjem je ve výši částka měsíčně. Další příjmy domácnosti jsou ve výši částka měsíčně. Žalovaná odhadla měsíční výdaje na částku částka. Žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně poštovní poukázku s výplatou peněžité pomoci v mateřství.
9. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka v hotovosti, který se žalovaná zavázala splácet v anonymizováno měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka měla být ve výši částka. Za poskytnutí úvěru se dále žalovaná zavázala právní předchůdkyni uhradit poplatek ve výši částka skládající se z úroku ve výši částka, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a z částky za vedení zákaznického účtu ve výši částka; celkem se tak žalovaná zavázala uhradit částka. V souladu se smlouvou činí úroková sazba anonymizováno ročně.
10. Z tabulky umoření k datu datum bylo zjištěno, že žalovaná ke smlouvě číslo uhradila celkem částka.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum vč. podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení obou pohledávek a byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši částka.
13. Z výzvy ze dne datum vč. podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.
14. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).
15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
19. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětné smlouvy byly uzavřeny dne datum a dne datum.
22. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 5/2020 , rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 53/2020 , rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 sp. zn. 27 Co 143/2019 ) plyne, že pouze jazykový výklad právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1 ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07 ). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s právní předchůdkyní žalobkyně uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. K výkladu právních norem Ústavní soud již v usnesení svého pléna ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06 , zdůraznil, že„ Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad“ (srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ). Jinými slovy, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového. I rozsudek SDEU ve věci C -679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené Okresním soudem v Ostravě právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, a shodné stanovisko v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. V ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ustanovení § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2021, č. j. 22 Co 92/2021 -52).
23. Z listin označených žalobkyní k důkazu a založených ve spise nelze považovat za prokázané, že příjmy a výdaje žalované jako klienta její právní předchůdkyně byly náležitým způsobem zkoumány, a její úvěruschopnost tak byla řádně prověřena. Nebylo zjištěno, že by právní předchůdkyně žalobkyně blíže zkoumala výdaje žalované, tedy, kde žalovaná bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Právní předchůdkyní žalobkyně nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalované jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení, atd. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ). Pouhé vyplnění formuláře právní předchůdkyně žalobkyně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít.
24. Neprokázala-li žalobkyně, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dlužníka, je třeba nahlížet na předmětné smlouvy jako na absolutně neplatné (§ 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.). Za stavu, kdy mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalované pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny.
25. Žalobkyně vzala při jednání, které se konalo dne datum, žalobu částečně zpět, a to co do nároku na zaplacení částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení. V této části tak bylo řízení zastaveno v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I.).
26. Předmětem sporu pak zůstal nárok na zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná na čerpanou jistinu ve výši částka (částka + částka) uhradila celkem částku částka (částka + částka). Na jistině tak zbývá doplatit částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má pouze nárok na úhradu poskytnuté jistiny, uložil soud žalované, aby žalobkyni uhradila částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok II.) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítnul (výrok III.).
27. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 , část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.
28. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož zaviní-li některý z účastníků, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady, resp. podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaná byla úspěšná co do anonymizováno a žalobkyně co do anonymizováno. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.