Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 284/2022-39

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 34 120 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit částku 23 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 27 955,13 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 10 920 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13 769,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 398,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 341 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit částku 23 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 27 955,13 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 23 200 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 10 920 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13 769,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 10 920 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 398,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 341 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 120 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 41 724,31 Kč z částky 34 120 Kč za dobu od 25. 1. 2006 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 34 120 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, sídlem adresa. Na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 19 920 Kč v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 1. 2006. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Žalovaný na dluh zaplatil pouze 15 800 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Po tomto postoupení již žalovaný žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobou požadovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 20 504,81 Kč z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 13 615,19 Kč a příslušenství, které tvoří kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 41 724,31 Kč a běžící úrok z prodlení jak je uvedeno shora.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 12. 1. 2005 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku 19 920 Kč právnímu předchůdci uhradit, to vše v 52 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 960 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, jakož i z přílohy č. 1 k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o půjčce včetně příslušenství byla s účinností k datu 5. 1. 2021 postoupena žalobkyni.

6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, které bylo dle přiloženého poštovního podacího lístku dne 1. 2. 2021 odesláno žalovanému, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalovanému skutečnost, že došlo k postoupení žalované pohledávky, a vyzval ho, aby ode dne doručení oznámení plnil na svůj dluh již pouze výhradně ve prospěch žalobkyně.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku dne 12. 11. 2021 odeslána žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 78 129,87 Kč vzniklé z titulu předmětné smlouvy o půjčce ve lhůtě do 26. 11. 2021 a upozornila jej na skutečnost, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

8. S ohledem na přechodné ustanovení věty prvé , , ve znění pozdějších předpisů, posoudil soud věc po právní stránce jako spor ze smlouvy o půjčce uzavřené dle a násl. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť posuzovaná smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti citovaného předpisu. Smlouva současně vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 citovaného ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

12. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o půjčce, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. stala věřitelem žalobou uplatněné pohledávky včetně příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě smluv o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. závazkový právní vztah. Zatímco právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z těchto závazků splnil, když žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši, žalovaný porušil sjednané smluvní podmínky, neboť půjčky nesplácel řádně a včas.

14. Právnímu předchůdci žalobkyně podle § 657 obč. zák. v souvislosti s uzavřenou smlouvou o půjčce nepochybně svědčilo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč a ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. rovněž na zaplacení smluvního úroku. Smlouva sice přímo úrok nestanoví, stanoví však povinnost zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč. Tento poplatek sice dle smlouvy představuje jinak pojmenovanou platbu, v podstatě je však třeba jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde o plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí půjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť, stejně jako sjednaný úrok, i souhrnný poplatek sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný souhrnný poplatek hodnotil jako úplatu za poskytnutí půjčky a posuzoval jeho výši. Dospěl přitom k závěru, že částku 19 920 Kč nelze považovat za přiměřenou úplatu ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a době půjčky, a že právnímu předchůdci žalobkyně proto na základě předmětné smlouvy vznikl sice nárok i na úhradu úroků, či poplatku, ale pouze do výše, která je jednotlivým půjčkám přiměřená.

15. Soud považuje za přiměřený úrok ještě ve výši 30 % p. a. z jistiny, což je 9 000 Kč, Nad tuto částku považuje soud sjednaný souhrnný poplatek za nepřiměřeně vysoký, tedy dle názoru soudu nepřiměřeně vysoký poplatek činí 10 920 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatku ve výši 10 920 Kč se zjevně příčí dobrým mravům a je neplatné ve smyslu § 39 obč. zák.

16. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovanému dle smlouvy o půjčce vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotnou jistinu půjček ve výši 30 000 Kč a úrok či poplatek ve výši 9 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tj. více než 15 800 Kč. Soud proto vycházel z toho, že k žádným dalším úhradám nedošlo. Zmíněné úhrady žalovaného započetl na shora uvedený (přiznaný) souhrnný poplatek a na jistinu pohledávky a dospěl k závěru, že žalovanému aktuálně zbývá k úhradě částka 23 200 Kč, a v tomto rozsahu proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení plynoucího z této částky (kapitalizovaného i běžícího). Nárok na jeho úhradu se opírá o obč. zák., výše úroku z prodlení se pak řídí , za jehož účinnosti prodlení žalované s úhradou jejího dluhu nastalo.

17. Ve zbývající části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 10 920 Kč a souvisejícího příslušenství (opět kapitalizovaný a běžící úrok z prodlení z této částky), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 34 120 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 23 200 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 10 920 Kč byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 68 % ku 32 % ve prospěch žalobkyně, která proto má podle právo na náhradu poměrné části nákladů řízení – 36 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 706 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení . , které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč po 500 Kč a z odst. 5 citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

19. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 706 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby ( . ) za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu ve věci samé po 500 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21 % DPH činí částku 3 884 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 36 %, tj. částka 1 398,24 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce ( ).

20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 365 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2 bodu 1. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 1 706 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 341 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 341 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( , v účinném znění).

21. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. tohoto rozsudku soud stanovil dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.