Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 2/2023-36

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupený anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem

se sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9 174,89 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 28. 2. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 7 174,89 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 4 663,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1 351,77 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 174,89 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 174,89 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 7 174,89 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 28. 2. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 7 174,89 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 4 663,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1 351,77 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 174,89 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 174,89 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 7 174,89 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29.4.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 174,89 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení, kdy tyto úroky zčásti kapitalizoval a zčásti se jich domáhal ode dne 21.1.2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne 5.3.2017 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo kdy její nedílnou součástí byly i smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Ještě před uzavřením smlouvy uvedená společnost posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet, kdy takto učinila zejména zhodnocením informací od žalovaného zaznamenaných do zákaznické karty. Na základě této smlouvy poskytla uvedená společnost žalovanému zápůjčku v částce 16 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s částkou (poplatkem) 13 967 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 862 Kč, tedy s úrokovou sazbou 29 % ročně, dále odměny za zpracování a doručení ve výši 7 053 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 4 052 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 500 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 29.4.2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 22.3.2018, dne 29.4.2018 tak již byl v prodlení se všemi sjednanými splátkami. Celkem žalovaný uhradil od uzavření smlouvy částku 14 000 Kč. Ke dni 29.4.2018 tak činila dlužná jistina částku 9 174,89 Kč a dlužný poplatek částku 6 792,11 Kč. Neuhrazená jistina se tak ode dne 30.4.2018 nadále úročí sjednaným úrokem ve výši 29 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupena na žalobce s účinností k témuž dni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Následně již žalobci ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalobce se rozhodl nepožadovat po žalovaném zbývající dluh na poplatku. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny v částce 9 174,89 Kč a zaplacení úroku ve výši 29 % z jistiny, který jednak za období od 30.4.2018 do 20.1.2020 kapitalizoval na částku 4 663,65 Kč a jednak se jej domáhá od 21.1.2020 do zaplacení. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se pak žalobce domáhá i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, který jednak za období od 7.5.2018 do 20.1.2020 kapitalizoval na částku 1 351,77 Kč a jednak se jej domáhá z jistiny od 21.1.2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil. K jednání nařízenému na den 27.3.2023 se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti u jednání omluvili, souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ust. jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo bylo prokázáno, že dne 5.3.2017 společnost právnická osoba a žalovaný podepsali u označenou jako smlouva o zápůjčce, která měla být sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou se uvedená společnost zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 16 000 Kč, žalovaný jej měl vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 967 Kč, který byl tvořen úrokem v částce 2 862 Kč, částkou za zpracování a flexibilní splácení ve výši 4 052 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 053 Kč, a to formou týdenních splátek po 500 Kč, kdy první splátku měl uhradit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil převzetí hotovosti ve výši sjednané zápůjčky. Zadní stranu smlouvy tvořily smluvní podmínky, které již nejsou žádnou ze smluvních stran podepsány. S ohledem na právní hodnocení věci tyto soud blíže nerozebírá. K tvrzení žalobce o prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy zjištěné údaje o poměrech žalovaného měly být zaznamenány do zákaznické karty, žalobce žádný důkaz nepředložil. Soud tak nemá tvrzení žalobce o prověření úvěruschopnosti žalovaného za prokázané. Z tabulky umoření má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobce celkem částku 14 000 Kč, kdy poslední splátku uhradil dne 22.3.2018, splátky byly hrazeny nepravidelně, nikoliv ve smlouvou určené částce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 spolu s přílohou, má soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena oznámením ze dne 20.1.2020, když z podacího lístku je prokázáno, že zásilka byla odeslána žalovanému dne 14.2.2020. Z předžalobní výzvy ze dne 11.5.2020 spolu s podacím lístkem z 12.5.2020 je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby písemně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, když ho opětovně seznámil se skutečnostmi ohledně postoupení pohledávky.

4. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle ustanovení , , smlouvou o zápůjčce přenechá zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Dle při peněžité zápůjče lze sjednat úroky.

5. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Dle ustanovení je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Dle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Dle ustanovení , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dokazováním v tomto řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli se žalovaným uzavřít smlouvu o zápůjčce, která byla ve smyslu spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citovaná ustanovení a tohoto zákona nejprve zabýval tím, zda smlouva o spotřebitelském úvěru byla platně uzavřena, tedy zda právní předchůdce žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud přitom konstatuje, že žalobce v tomto směru neunesl břemeno důkazní, když ke svým tvrzením o prověření poměrů žalovaného před uzavřením smlouvy, jejich zaznamenání do zákaznické karty a vyhodnocení o schopnosti žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr nepředložil žádný důkaz. Vzhledem k tomu, že se žalobce k nařízenému jednání nedostavil, z jednání se omluvil i jeho právní zástupce, nemohl být soudem v tomto směru poučen, když poučení dle a 3 se účastníkům dostává pouze při nařízeném jednání. Soud tak uzavírá, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku (spotřebitelský úvěr) splácet. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , přitom spotřebiteli může být úvěr poskytnut jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytovatel úvěru posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. S ohledem na pochybnosti o tom, zda je soud povinen splnění dané povinnosti úvěrujícím posuzovat z úřední povinnosti či pouze k námitce spotřebitele, soud odkazuje na nález Ústavního soudu , ve kterém byla taková povinnost soudu shledána s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18, kterým bylo rozhodnuto, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanované v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Právo Evropské unie má přitom aplikační přednost před právem jejích členů, tedy i České republiky (k tomu srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Z uvedeného je tak zřejmé, že ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že při nesplnění povinnosti úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, je uzavřená smlouva absolutně neplatná, kdy k této neplatnosti přihlíží soud z úřední povinnosti.

11. Soud tedy uzavírá, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce splnil svou povinnost danou mu v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve sjednaných splátkách dle předložené smlouvy o zápůjčce podepsané dne 5.3.2017. Za této situace, tak jde z důvodu porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru o neplatnou smlouvu a žalovaný je tak povinen v přiměřené lhůtě odpovídající jeho poměrům vrátit úvěrujícímu poskytnutou jistinu úvěru ( zákona o spotřebitelském úvěru). S ohledem na uvedené je žalobcem tvrzená spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení od počátku neplatná, když soud k této neplatnosti přihlédl dle ustanovení i bez návrhu. Soud přitom konstatuje, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez předchozího dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného je jednáním jak v rozporu se zákonem, tak v rozporu s dobrými mravy, když negativní dopady takového jednání poskytovatelů úvěrů jsou celospolečenské. V tomto směru se opakovaně vyjádřil i Ústavní soud, např. v nálezu sp. zn. , kdy s odkazem na předchozí nález (sp. zn. 4084/12) uvedl, že je neakceptovatelné, aby byla poskytována soudní ochrana subjektům, které poškozují zájmy svých klientů.

12. Pokud právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku 16 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno, jde o plnění bez právního důvodu ( ) a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci jako právnímu nástupci (právní nástupnictví bylo prokázáno předloženou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou v souladu s  a násl. ) ochuzeného vydat ( ). Vzhledem k tomu, že sám žalobce tvrdil, že žalovaný již dle zákona o spotřebitelském úvěru žalobci (jeho právnímu předchůdci) na poskytnutou jistinu vrátil částku 14 000 Kč, je tak povinen mu doplatit již pouze částku 2 000 Kč.

13. S ohledem na uvedené soud ve výroku I. tohoto usnesení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč jako zbývající část jistiny vyplacené dle absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy jde o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne 28.2.2020 do zaplacení, a to ve výši dle ve znění Při stanovení data, od kterého je žalovaný povinen hradit úrok z prodlení soud vycházel z toho, že bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen žalobci vydat na výzvu, a to ve lhůtě přiměřené jeho poměrům. Soud tak vyšel z přípisu, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, byl vyzýván k úhradě ve lhůtě do 10 dnů od doručení. Ohledně doručení tohoto oznámení pak platí domněnka dojití daná v ust. , tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka odeslána dne 14.2.2020, platí tak domněnka dojití dne 17.2.2020. Následně byla žalovanému stanovena 10 denní lhůta k úhradě, která uplynula dne 27.2.2020. Ode dne 28.2.2020 tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (vrácením jistiny), kdy vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, má soud stanovenou desetidenní lhůtu za přiměřenou jeho poměrům k vrácení zbytku poskytnuté jistiny.

14. Ve výroku II. pak soud žalobu ve zbývající části zamítl, když šlo o nároky jdoucí nad rámec nároku na vydání bezdůvodného obohacení, nároky vycházející z neplatné smlouvy, případně nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení.

15. Ve výroku III. pak o náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s  tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci většinově úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč ( ). V souladu s  proto obsahuje zkrácené odůvodnění.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.