Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 317/2022-98

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 25 012 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 668,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 668,00 Kč ve výši 11,75% ročně od datum do datum ve výši 273,75 Kč, zákonný úrok prodlení z částky 23 668,00 Kč ve výši 11,75% ročně od datum do datum ve výši 262,65 Kč, a zákonný úrok prodlení z částky 22 668,00 Kč ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, částku ve výši 2 344,44 Kč, úrok ve výši 75,95 % p.a z částky 13 672,46 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 76 953,00 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 668,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 668,00 Kč ve výši 11,75% ročně od [datum] do [datum] ve výši 273,75 Kč, zákonný úrok prodlení z částky 23 668,00 Kč ve výši 11,75% ročně od [datum] do [datum] ve výši 262,65 Kč, a zákonný úrok prodlení z částky 22 668,00 Kč ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši 2 344,44 Kč, úrok ve výši 75,95 % p.a z částky 13 672,46 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 76 953,00 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 22 668 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 668 Kč od datum do datum ve výši 273,75 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 668 Kč od datum do datum ve výši 262,65 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 668 Kč od datum do zaplacení, částky ve výši 2 344,44 Kč s úrokem ve výši 75,95 % ročně z částky 13 672,46 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 76 953 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované dne datum poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 108,84 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 336 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména z dokladů o příjmech, výpisech z bankovního účtu a prohlášení žalované. Z těchto údajů bylo zjištěno, že žalovaná měla dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Žalobkyně rovněž ověřila úvěrovou historii žalované v databázích příjmení a v nebankovním registru klientských informací. Žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná řádně neplnila své závazky ze smlouvy, na svůj dluh do data zesplatnění celého úvěru uhradila pouze částku v celkové výši 41 416 Kč, po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná částku ve výši 2 000 Kč (celkem tedy žalovaná uhradila 43 416 Kč). Před zesplatněním úvěru vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů, tj. v celkové výši 4 491 Kč za devět splátek. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení, ve výši 200 Kč), tj. v celkové výši 4 000 Kč. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, čímž se součástí jistiny stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. ulice jistina tak odpovídala částce 16 177,13 Kč. příjmení jistinu byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru, tj. dne datum. Jelikož žalovaná novou jistinu v den zesplatnění neuhradila, měla žalobkyně dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum do zaplacení, když žalobou je požadována smluvní pokuta ke dni vyhotovení této žaloby ve výši 2 344,44 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, jednala s pánem z vymáhací společnosti, ale dluh přestala splácet poté, kdy zjistila, že i přes její úhrady dluh stále narůstá.

3. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná a žalobkyně, prostřednictvím zprostředkovatele paní jméno příjmení, podepsaly dne datum Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne datum na účet uvedený ve smlouvě, bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit dle sjednaného splátkového kalendáře v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 336 Kč splatných vždy nejpozději 18. dne každého kalendářního měsíce, počínaje dnem kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, tj. dnem datum. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 64 128 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou, vyjádřenou jako nominální úrokovou míru 108,84 % ročně. Bod 2.. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit, tj. maximálně 76 953,60 Kč. Návrh na uzavření smlouvy byl žalobkyní akceptován dne datum, přičemž dne datum byla žalované na její bankovní účet zaslána částka 20 000 Kč. Oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně splátkového kalendáře bylo žalované doručeno dne datum /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. l. 8 - 11 spisu, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 34 - 35 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 12 spisu včetně splátkového kalendáře na č. l. 13 spisu a vč. dodejky na č. l. 16 spisu, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 33 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 26 - 28 spisu, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 42 spisu, prohlášení klientů na č. l. 24 – 25 spisu, vyjádření znalce na č. l. 37 - 41 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 89 – 90 spisu/. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru kontrolována v registru příjmení, který byl bez záznamu /viz výpis záznamů z registru příjmení na č. l. 45 spisu/. Žalovaná dne datum podepsala hodnocení klienta, v němž je elektronicky vyplněno, že má příjmy ze zaměstnání, její měsíční příjem tak činí 17 000 Kč, její životní výdaje činí 3 410 Kč, výdaje s bydlením 1 300 Kč, má výdaje s další osobou v domácnosti ve výši 2 000 Kč, nespoří, nesplácí žádné další půjčky či úvěry, nemá výdaje na dopravu. Její celkové výdaje tedy činí 6 710 Kč. Dále je v hodnocení klienta uvedeno, že je rozvedená, forma bydlení uvedena jiná /viz hodnocení klienta na č. l. 24 - 25 spisu/. Skóre žalované při sjednávání úvěru bylo stanoveno příznakem 16 (klientova smlouva je hodnocena jako špatná – negativní) /viz výpis z nebankovního registru klientských informací na č. l. 92 spisu/. Žalovaná předložila žalobkyni před podpisem smlouva výplatní pásku za červenec 2019, dle níž činil její čistý měsíční příjem za dané období 17 261 Kč. Dále předložila potvrzení zaměstnavatele, z něhož vyplývá, že se její čistá mzda pohybovala v období od května do července 2019 v rozmezí od 17 163 Kč do 17 261 Kč. Dle výpisu z účtu z datum činily dostupné prostředky žalované na účtu částku 1 294,63 Kč/viz výplatní páska na č. l. 91 spisu, potvrzení zaměstnavatele na č. l. 36 spisu, výpis z účtu na č. l. 93 spisu/. Žalovaná dle sjednaného splátkového kalendáře uhradila postupně v nepravidelných splátkách částku v celkové výši 43 416 Kč /viz karta klienta na č. l. 14 spisu/. Žalované byla opakovaně odeslána výzva k zaplacení dlužných splátek včetně oznámení o zesplatnění úvěru a dne datum jí byla odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu /viz výzvy k zaplacení na č. l. 17 – 23, 29 - 32 spisu, oznámení na č. l. 15 spisu, předžalobní výzva na č. l. 43 spisu, podací arch na č. l. 44 spisu/.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne datum částku ve výši 20 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit dle sjednaného splátkového kalendáře v 18 měsíčních splátkách po 1 336 Kč. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná kontrolována v registru příjmení, zároveň žalovaná doložila své měsíční příjmy a podepsala dokumenty Hodnocení klienta. Žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila částku 43 416 Kč.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

7. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Dle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované dne datum částku ve výši 20 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalované, avšak její výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se ani podrobněji nezajímala o výdaje žalované na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Žalobkyně si vystačila s žalovanou uvedenou formou bydlení„ jiná“ s částkou 1 300 Kč měsíčně, aniž by bylo zřejmé, o jakou formu bydlení se skutečně jedná a zda uvedená částka odpovídá reálným výdajům na bydlení (což lze s ohledem na uvedenou nízkou výši bez dalšího zkoumání obtížně akceptovat). Žalovaná tvrdila, že při uzavření smlouvy předkládala pouze výplatní pásky a občanský průkaz, náklady na bydlení nikdo prokazovat nechtěl, navíc částku 1 310 Kč jako výdaj na bydlení neuvedla, neboť již v té době platila částku 12 288 Kč a 580 Kč za elektřinu. Žalobkyni náklady na bydlení podrobněji nezajímaly, přičemž o to pečlivěji měla žalobkyně postupovat, vyživovala-li žalovaná v rozhodné době další osobu a její smlouva byla dle výpisu NRKI vyhodnocena jako negativní. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. V porušení této povinnosti je pak třeba ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ (p) ovinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat.

18. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaná povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalované celkovou platbu ve výši 43 416 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit rozdíl mezi vyplacenými a vrácenými finanční prostředky, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Vzhledem k tomu, že poskytnutá jistina ve výši 20 000 Kč byla žalovanou zcela uhrazena, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení za použití ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.