Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 9/2023-22

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 22 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, částku 2 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 100 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 200 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 917,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 866,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 25,77 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, co do částky 5 600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 715,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 150,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 888,97 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 5 988,97 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, částku 2 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 100 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 200 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 917,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 866,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 25,77 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, co do částky 5 600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 715,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 150,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 888,97 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 5 988,97 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 15 200 Kč s příslušenstvím a částky 7 700 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdí následující:

2. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřely dne

26. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 16 200 Kč (9 000 Kč a 7 200 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 270 Kč. příjmení 7 200 Kč představuje odměnu za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč, úrok z úvěru ve výši 1 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, za celou dobu smluvního vztahu uhradila celkem částku 1 000 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částka 760 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka 240 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni a žalovaná o tom byla informována dopisem ze dne 3. 2. 2022. Žalovanou částku 15 200 Kč tvoří jistina zápůjčky 9 000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 6 200 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalované zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022.

3. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřely dále dne 11. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 12 600 Kč (7 000 Kč a 5 600 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč. příjmení 5 600 Kč představuje odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, úrok z úvěru ve výši 1 400 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, za celou dobu smluvního vztahu uhradila celkem částku 4 900 Kč, z toho na jistinu byla započítána částka 1 011,03 Kč, na úrok byla započtena částka 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 400 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 088,97 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni a žalovaná o tom byla informována dopisem ze dne 3. 2. 2022. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalovanou částku 7 700 Kč tvoří jistina zápůjčky 5 988,97 Kč a dlužné úhrady za služby 1 711,03 Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalované zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.

5. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101

odst. 4 , , dále jen„ “). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

6. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení ( ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

7. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

8. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba a žalovaná jako zákazník podepsaly dne 26. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaná hotovost v uvedené výši převzala, což potvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 9 000 Kč a dále poplatek 7 200 Kč, který se skládá z úroku 1 800 Kč, z„ administrativní činnosti“ 1 800 Kč a z„ hotovostního inkasa splátek“ 3 600 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 16 200 Kč. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru„ Fajn půjčka“ je dále uvedeno, že její součástí jsou doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 60 týdenních splátkách po 270 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka ze dne 26. 8. 2019). V čl. 5 doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (prokázáno doplňujícími ustanoveními). V čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 32,15 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalovaná uhradila celkem pouze částku 1 000 Kč (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně). Žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalované (soudu známo z úřední činnosti).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaná jako zákazník podepsaly dále dne 11. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka číslo na základě které žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaná hotovost v uvedené výši převzala, což potvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu 7 000 Kč a dále poplatek 5 600 Kč, který se skládá z úroku ve výši 1 400 Kč, z„ administrativní činnosti“ 1 400 Kč a z„ hotovostního inkasa splátek“ 2 800 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 12 600 Kč. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru„ Fajn půjčka“ je dále uvedeno, že její součástí jsou doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 60 týdenních splátkách po 210 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka ze dne 11. 6. 2019). V čl. 5 doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (prokázáno doplňujícími ustanoveními). V čl. 1 smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 32,15 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Žalovaná uhradila celkem pouze částku 4 900 Kč (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně). Žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalované (soudu známo z úřední činnosti).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou dne 7. 1. 2022 na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022). Dopisem ze dne 3. 2. 2022 byla žalovaná informována o tom, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 a podacím lístkem ze dne 4. 2. 2022). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužných částek (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 14. 4. 2022 a podacím lístkem ze dne 19. 4. 2022). Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila

11. Sjednání úvěru je třeba posoudit podle , (dále jen „o. z.“), a také podle zákona číslo Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZsÚ“), neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 ZsÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Zakotvením § 86 ZsÚ do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (čl. 8).

14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . Jak pregnantně rozvedl Krajský soud v Praze v rozhodnutí ze dne 5. 1. 2021, č. j. - 156, v němž vystupovala žalobkyně také na straně žalující:„ Vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Pro naznačené nerovné postavení smluvních stran je tedy na místě tuto nerovnováhu účinně v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje, ba naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Bez toho, aniž by soud sám ex offo mohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky jejího porušení v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je ochrana spotřebitele touto úpravou zamýšlená pouze iluzorní (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 č. j.  - 113).“ Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

18. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.). Tyto celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti byly zmiňovány mj. i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

19. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje řádně) byly nedávno připomenuty i v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Rovněž aktuální judikatura Ústavního soudu tak stojí na tom, že by obecné soudy„ měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“

20. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy i výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudil úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

21. Jak již bylo výše konstatováno dotčené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou s ohledem

na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatné. Právní předchůdce žalobkyně však poskytl žalované peněžní prostředky, které žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 10 100 Kč (16 000 Kč – 5 900 Kč = 10 100 Kč, zaplacené žalovanou), žalobkyni také vrátit, co do této částky bylo žalobě vyhověno. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení podle a o. z. ve spojení s , a to a to od 8. 1. 2022 do zaplacení. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle , když žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.