Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 347/2022-28

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 35.200 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 10.500 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 8,25 % jdoucími z částky 5.500 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 23.339,15 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 12.000 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a dále jen z částky 1.500 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 8,25 % jdoucími z částky 11.744,44 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a dále jen z částky 6.244,44 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, a s úrokem ve výši 22,62 % jdoucím z částky 12.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % jdoucím z částky 11.744,44 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 10.500 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 8,25 % jdoucími z částky 5.500 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 23.339,15 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 12.000 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a dále jen z částky 1.500 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 8,25 % jdoucími z částky 11.744,44 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a dále jen z částky 6.244,44 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, a s úrokem ve výši 22,62 % jdoucím z částky 12.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % jdoucím z částky 11.744,44 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti právnická osoba se sídlem adresa, IČO (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení částky 35.200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byla uzavřena smlouvu nazvaná„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo ze dne datum (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 2.400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách počínaje dnem datum, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11.744,44 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 22,68 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy o úvěru (resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve smlouvě sjednána). Na uvedený dluh žalovaná zaplatila za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 6.500 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky vzniklé z titulu úvěrové smlouvy číslo bez příslušenství za žalovanou částku 18.500 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu celkové dlužné částky ve výši 15.100 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 11.744,44 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3.355,56 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.894,14 Kč (tj. úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 11.744,44 Kč od datum do data postoupení datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 689,01 Kč (tj. zákonný úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 11.744,44 Kč od datum do data postoupení datum), úroků ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.744,44 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.744,44 Kč od datum do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo ze dne datum (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 2.400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách počínaje dnem datum, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.000 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 22,62 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy o úvěru (resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve smlouvě sjednána). Na uvedený dluh žalovaná zaplatil za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 1.500 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky vzniklé z titulu úvěrové smlouvy číslo bez příslušenství částku 22.100 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu celkové dlužné částky ve výši 20.100 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 8.100 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.131 Kč (tj. úrok ve výši 22,62 % ročně z částky 12.000 Kč od datum do data postoupení datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 425 Kč (tj. zákonný úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 12.000 Kč od datum do data postoupení datum), úroků ve výši 22,62 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly ověřeny zejména výplatními páskami, pracovní a nájemní smlouvou. Žalovaná dále prohlásila, že poskytla právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné k posouzení její schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaná nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Dle právního názoru žalobkyně případné neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť ta byla uzavřena za účinnosti , o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla o zaplacení upomínána před podáním žaloby, avšak tato neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se pak žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila, a to podáním doručeným soudu dne datum. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Zy označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako věřitelkou a žalovanou jako zákazníkem byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované při jejím podpisu peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku v celkové výši 21.600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. příjmení 21.600 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12.000 Kč zahrnovala též sjednaný úrok ve výši 2.400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 32,15 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 206,15 %. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.

4. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu platného do dne datum. V kartě není zaškrtnut jediný druh dokumentu, který by byl ověřen pro účely posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že žije společně s rodiči od února 2020, přičemž se jedná o její druhé bydliště za poslední tři roky. Žalovaná uvedla, že jako OSVČ má příjem 10.000 Kč měsíčně. Jako své výdaje žalovaná uvedla výdaje na bydlení ve výši 2.000 Kč měsíčně a osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4.000 Kč. Žalované tedy zbývá k dispozici částka 4.000 Kč měsíčně na splátky úvěru. Dále bylo zaškrtnuto, že žalovaná nemá u právnická osoba anonymizována dvě slova, ani mimo ni žádné další úvěry. Žalovaná dále prohlásila, že proti ní není vedena exekuce.

5. Zy označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba se sídlem adresa, IČO, jako věřitelkou a žalovanou jako zákazníkem byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované při jeho podpisu peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala v hotovosti vrátit částku v celkové výši 21.600 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. příjmení 21.600 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12.000 Kč zahrnovala též sjednaný úrok ve výši 2.400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 32,15 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 206,15 %. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne datum na adresu adresa, zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně byla vyrozuměn o postoupení pohledávek.

8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne datum na adresu adresa, zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do datum.

9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

10. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, byly uzavřeny 2 smlouvy o úvěru, a to ze dne datum a ze dne datum. Současně se však jedná o spotřebitelské úvěry (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j.  - 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací pak shodně věřiteli ukládá i zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016.

17. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že„ články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.

18. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté úvěry v celkové výši 24.000 Kč (12.000 Kč + 12.000 Kč) zaplatit celkem 43.200 Kč. Z předložené zákaznické karty ze dne datum je zřejmé, že společnost právnická osoba, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznické kartě stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. Především je třeba předeslat, že v době uzavírání předmětného právního jednání bylo žalované pouhých 19 let (!) a měla být držitelkou podnikatelského oprávnění. V zákaznické kartě ze dne datum pak není zaškrtnut jediný doklad, kterým by byly ověřeny příjmy či výdaje žalované. Příjmy žalované byly vykazovány ve výši 10.000 Kč s tím, že její veškeré měsíční výdaje, včetně výdajů domácnosti, měly být ve výši jen 5.500 Kč. Už z toho je zřejmé, že takové údaje jsou zcela mimo realitu a nesmyslné. Taková výše nákladů rozhodně nemohla zahrnovat veškeré povinné odvody (zálohy na sociální a zdravotní pojištění), náklady na bydlení, včetně výdajů na domácnost, spotřebu, splácení dluhu atd. Věřitelka tyto údaje ostatně, jak shora uvedeno, ani neověřovala, byť tomu nic nebránilo. V případě smlouvy o úvěru ze dne datum nebyla zákaznická karta předložena vůbec. Není tak zřejmé, na základě čeho a jakým konkrétním způsobem v tomto případě byla úvěruschopnost žalované vůbec zkoumána. Protože se však žalobkyně tohoto jednání nezúčastnila, nemohl ji soud k předložení důkazů k prokázání výše uvedené skutečnosti ani při jednání vyzvat a poučit ji podle Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání.

19. Soud tedy dospěl k závěru, že majetkové poměry žalované nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednané úvěry splácet. S ohledem na shora uvedené proto soud shledal smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum a ze dne datum neplatné, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., když společnost právnická osoba, poskytla žalované úvěry, přestože ve smyslu § 86 cit. zákona nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání jeho skutečných příjmů a výdajů. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba, a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

20. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).

21. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalované celkem částku 24.000 Kč plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na svůj dluh z úvěrové smlouvy číslo ve výši 12.000 Kč uhradila částku 1.500 Kč, zbývá jí tak k úhradě částka 10.500 Kč. Na svůj dluh z úvěrové smlouvy číslo pak uhradila žalovaná částku 6.500 Kč a zbývá ji tak doplatit 5.500 Kč Celkem žalované zbývá uhradit částku 16.000 Kč (10.500 Kč + 5.500 Kč).

25. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení v celkové výši 16.000 Kč se pak stal splatným dnem datum, neboť žalovaná byla v předžalobní výzvě vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do tohoto data. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. V souladu s  část věty před středníkem byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

26. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků včetně kapitalizovaného a dalšího odpovídajícího příslušenství zamítnout (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak měla převážný úspěch žalovaná, které však žádné náklady v rámci řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, tak jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.