Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 18/2023-22

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa, obec a číslo

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa, obec

o zaplacení 16 863 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 869 Kč do tří dnů od právní moci

rozsudku.

II. Do částky 7 994 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 921,62 Kč, do kapitalizovaného úroku ve výši 3 163,28 Kč, do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 869 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a do úroku ve výši 30 % ročně z částky 8 869 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 869 Kč do tří dnů od právní moci</b> <b>rozsudku.</b> <b>II. Do částky 7 994 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 921,62 Kč, do kapitalizovaného úroku ve výši 3 163,28 Kč, do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 869 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a do úroku ve výši 30 % ročně z částky 8 869 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou podanou dne 1. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem 16 863 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 921,62 Kč, s kapitalizovaným úrokem 3 163,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 869 Kč ve výši 10,00% ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem 30% ročně z částky 8 869 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen původní věřitel) uzavřela s žalovaným dne 28. 11. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou 52 týdenních splátek ve výši 377 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena 26. 11. 2020 ve výši 327 Kč Celkem žalovaný měl vrátit žalobkyni 19 554 Kč, když částka zahrnuje 10 000 Kč (jistina úvěru), poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky Providentu v případě úmrtí zákazníka ve výši 4 891 Kč, úrok ve výši 3 103 Kč a 1 560 Kč za sjednané doplňkové pojištění. Žalovaný zaplatil poslední splátku dne 3. 12. 2019 ve výši 1 131 Kč a ke dni 22. 7. 2020 činila dlužná jistina 8 869 Kč a dlužný poplatek 7 994 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 30. 1. 2022. Po tomto datu nebylo žalovaným uhrazeno již ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení 16 863 Kč, dále požadovala po žalovaném i kapitalizovaný úrok 30,00% ročně ve výši 3 163,28 Kč, počítaný z jistiny 8 869 Kč za období od 27. 11. 2020, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení, tedy do 28. 1. 2022 a dále úrok 30,00% ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení. Dále je požadován úrok z prodlení v zákonné výši 10,00% ročně ve výši 1 921,62 Kč kapitalizovaný z dlužné jistiny od 11. 12. 2019, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do 28. 1. 2022 a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaný ničeho nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy z 6. 6. 2022.

2. Zástupce žalobkyně se ze soudního jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí vhozením písemnosti do domovní schránky na adrese hlášeného trvalého bydliště. Soud pouze konstatuje, že na adresu adresa žalovaného, tedy po podání žaloby. K žalobě, která byla žalovanému doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Soud proto podle věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu.

3. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a její právní předchůdkyně, zákaznickou kartou- žádostí o spotřebitelský úvěr z 28. 11. 2019, Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo s tabulkou umoření dluhu, Smlouvou o postoupení pohledávek 28. 1. 2022 se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek s podacím lístkem z 30. 1. 2022, předžalobní výzvou s podacím lístkem z 6. 6. 2022.

4. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je firmou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze od 16. 5. 2005 pod sp. zn. B číslo, právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel) firma právnická osoba IČO je zapsána u Městského soudu v Praze pod sp.zn. C číslo. Mezi předmět podnikání patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru s údaji, tak jak jsou uvedeny v bodu 1 tohoto rozsudku, a to na základě sdělení o příjmech a výdajích žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, což bylo žalovanému řádně písemně oznámeno. Dne 6. 6. 2022 byla žalovanému odeslána zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k úhradě.

5. Po právní stránce je na místě věc posoudit podle v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však musí být tato věc posouzena i dle speciálního z. č. , o spotřebitelském úvěru.

6. Podle z.č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle z.č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle z.č. je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na z. č. , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava , jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy z. č.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V posuzovaném případě nelze mít za prokázané, že by úvěruschopnost žalovaného byla ze strany původního věřitele řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. K důkazu byla předložena pouze zákaznická karta, kterou vyplnil ručně pracovník původního věřitele a svým podpisem stvrdil, že„ všechny vyplněné údaje řádně zjistil, ověřil a zaznamenal na základě předložených dokladů nebo dokumentů a dalších informací sdělených žadatelem“. Žádné y prokazující úvěruschopnost žalovaného však soudu k důkazu doloženy nebyly. Lze tak mít za prokázané pouze, že pracovník původního věřitele si vyžádal relevantní údaje od žalovaného, nikoliv však, že by je jakýmkoliv způsobem verifikoval. Takovýto přístup k ověření úvěruschopností žalovaného tak lze označit za nevyhovující zákonnému požadavku ověření úvěruschopnosti na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

12. Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu z. č. až novelou provedenou s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13 EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C - číslo, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu ( z. č. ) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti, a to i u smluv uzavřených před 29. 5. 2022.

13. Tím, že žalovanému byla vyplacena částka 10 000 Kč na základě neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze uzavřít, že mu vzniklo na úkor původního věřitele bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný, dle tvrzení žalobkyně, uhradil částečně na dluh 1 131 Kč před podáním žaloby, zbývá k vrácení pouze zbytek dlužné jistiny ve výši 8 869 Kč. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, aniž by se podrobně zabýval hodnocením dalších provedených důkazů.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř, když obě strany měly ve sporu přibližně stejný úspěch.

15. Lhůta ke splnění povinnosti k úhradě jistiny úvěru je dána věta druhá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.