Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 154/2022-45

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. xanon číslo ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 107 007 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 69 207 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 568,94 Kč, úrokem ve výši 14 % ročně z částky 48 853,03 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 153,03 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 1 070 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 69 207 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 568,94 Kč, úrokem ve výši 14 % ročně z částky 48 853,03 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 153,03 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 1 070 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 107 007 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 568,94 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 853,03 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 14 % ročně z částky 48 853,03 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela dne 14. 6. 2019 s žalovaným Smlouvu číslo s produktovým názvem anonymizována dvě slova na účet číslo, na základě které poskytla žalovanému bezhotovostní zápůjčka ve výši 60 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši 38 307 Kč. Celkovou částku 98 307 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 097 Kč, přičemž poslední splátka měla být ve výši 4 076 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem částku 22 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo věřiteli právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, s níž byl žalovaný v prodlení, zákonný úrok z prodlení z dlužných splátek a sankční poplatky ve výši 900 Kč za zahájení vymáhání dluhu a upomínky. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do 17. 3. 2022. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 109 575,94 Kč sestávající z dlužné jistiny 48 853 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 27 253,97 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 30 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 568,94 a sankčních poplatků 900 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 14 % ročně z dlužné jistiny od 18. 3. 2022. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému dne 20. 5. 2022 zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízeným jednáním se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný požádal společnost právnická osoba dne 14. 6. 2019 o poskytnutí zápůjčky ve výši 12 000 Kč. V žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí jako spolubydlící, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 34 327 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele byly ve výši 12 450 Kč, z čehož tvoří 1 000 Kč externí splátky zápůjček dle žadatele a 834 Kč interní splátky PF. K ověření měly být předloženy dokumenty: pracovní smlouva/ŽL (s doplněnou poznámkou„ neurč.“) a 2 výplatní pásky. Správnost a ověření všech vyplněných údajů potvrdil jméno příjmení, zástupce Providentu (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne 14. 6. 2019). jméno příjmení je registrována v živnostenském rejstříku se vznikem oprávnění 5. 8. 1992 doposud (zjištěno z Výpisu z živnostenského rejstříku obchodního zprostředkovatele). Čistá mzda žalovaného v dubnu 2019 činila 30 639 Kč a v květnu 2019 činila 39 735 Kč (zjištěno z Výplatní pásky za měsíc duben a květen 2019). Z výpisu z Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že tento výpis byl pořízen ke dni 5. 10. 2022 a k tomuto dni je u žalovaného evidována jedna exekuce zahájená dne 10. 2. 2022. Dne 14. 6. 2019 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o zápůjčce číslo. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 60 000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 38 307 Kč ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 097 Kč a poslední splátkou ve výši 4 076 Kč. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku do 3 dnů od uzavření smlouvy bezhotovostním převodem na číslo účtu uvedené v záhlaví smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Téhož dne byly žalovanému poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru obec na účet). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 22 200 (zjištěno z Tabulky výpočtu smluvní pokuty a Tabulky výpočtu zákonného úroku z prodlení). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne 1. 2. 2022 oznámil právnická osoba žalovanému postoupení pohledávky. Dopisem ze dne 10. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 109 575,94 Kč do 17. 3. 2022. Dopisy byly dodány žalovanému na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě dne 16. 2. 2022 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek a Výzvy ke splacení dluhu ve spojení s Potvrzením podání ze dne 11. 2. 2022 a Sledováním zásilky). Dne 4. 3. 2022 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu bydliště žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 111 781,69 Kč do 7 dnů od datace této výzvy (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu ve spojení s Potvrzením podání ze dne 24. 5. 2022 a Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl důkazní návrh žalobkyně na výslech vázaného zástupce přítomného při uzavírání smlouvy jméno příjmení. Tato osoba potvrdila svým podpisem v Zákaznické kartě, že provedla ověření v kartě zaznamenaných listin přeložených k ověření a správnost vyplněných údajů. Jelikož výdaje žalovaného nebyly nijak ověřovány a jejich výše byla pouze odhadována, což vyplývá přímo z karty, výslech této osoby by byl nadbytečný. Dalším důvodem pro neprovedení tohoto důkazu byla skutečnost, že žalovaný žádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 12 000 Kč, a tudíž byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného k poskytnutí zápůjčky v této výši, avšak smlouva byla téhož dne uzavřena na zápůjčku ve výši 60 000 Kč.

6. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

7. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o zápůjčce uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o zápůjčce, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

8. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

9. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

12. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

13. Soud nevzal za prokázáno, že poskytovatel úvěru při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť vůbec nezkoumal výdajovou stránku žalovaného, když v této oblasti se omezil na uvedení ničím nepodložených částek. Žalovanému byl žalobkyní poskytnut úvěr za situace, kdy žalobkyně bezpečně znala pouze příjem žalovaného, který se mohl jevit dostatečným. Žalobkyně pak vůbec neprováděla zjištění a ověření výdajové stránky žalovanému. Pokud žalobkyně tvrdila v doplnění žaloby ze dne 31. 10. 2022, že posuzovala sdělené a doložené výdaje také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícím ze statistických dat, pak tyto skutečnosti jí nezbavují povinnosti řádně zkoumat výdajovou stránku. Zákonem stanovená výše životního minima je pouze minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka následně slouží jako podklad pro výpočet případných dalších nároků. Rozhodně se nejedná o částku, za kterou průměrný člověk dlouhodobě žije a z níž uspokojí všechny své dlouhodobější potřeby. Tato částka nic nevypovídá o skutečných výdajích žadatele o úvěr. Nad rámec uvedeného z Žádosti o zápůjčku vyplývá, že žalovaný žádal toliko o zápůjčku ve výši 12 000 Kč, avšak na základě smlouvy uzavřené téhož dne byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 60 000 Kč, tj. zápůjčka pětkrát vyšší než požadoval. Úvěruschopnost žalovaného k poskytnutí takto vysoké částky však již zkoumána vůbec nebyla. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 60 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení výzvy k plnění. Žalovaný zaplatil celkem 22 200 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 37 800 Kč. Výzva k plnění, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 17. 3. 2022, byla žalovanému doručena dne 16. 2. 2022. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky od 18. 3. 2022, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván.

15. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

16. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

17. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 4 281 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 5 351 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 1 070 Kč.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.