Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 33/2023-21

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku

a) částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky

částka od datum do zaplacení,

b) částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky

částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky

a) ve výši částka kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka

a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum

a z částky částka od datum do zaplacení,

b) ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum

a z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku a) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá ohledně částky a) ve výši [částka] kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a žádala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni též náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa číslo a číslo. Na základě každé jednotlivě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem příslušné smlouvy. Žalovaná se v každé smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny ve výši částka i částku částka, jež představuje souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky. Žalovaná se zavázala každou celkovou částku splatit v 52 týdenních splátkách po částka, kdy poslední splátka u smlouvy o půjčce číslo připadala na den datum a u smlouvy o půjčce číslo na den datum. Žalovaná však zaplatila celkem na každou ze smluv pouze částku částka. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti právnická osoba postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby rovněž předžalobní výzvu. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy, ač řádně předvolána, nedostavila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o půjčce číslo ze dne datum a smlouvu o půjčce číslo ze dne datum, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované vždy téhož dne zápůjčku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v 52 týdenních splátkách po částka (ze smluv o půjčce se smluvními podmínkami – číslo číslo). Tvrzením žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaná na každou jednotlivou zápůjčku zaplatila celkem částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly postoupeny zmíněné pohledávky za žalovanou, o čemž žalobkyně žalovanou informovala oznámením ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek, z příloh smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení celkové dlužné částky, žalovaná však svůj dluh nezaplatila (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

4. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smluv) soud v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen „o. z.“) a ustanovením , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve spojení s čl. II bodu 1 , posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení , , ve znění do datum (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalované , ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 a ustanovení ).

11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly samostatně uzavřeny dvě písemné smlouvy o půjčce ve smyslu obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ), přičemž na základě každé z nich přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smluv o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či M. příjmení v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti, a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku 66,4 % jistiny, faktickou výši úroku, vzhledem k postupnému splácení jistiny (původně půjčené peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), tedy že procentní roční úrok byl daleko vyšší, odráží výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly od prosince 2004 do března 2005 v rozmezí od 13 % do 14,7 % ročně.

12. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek smlouvy o půjčce číslo podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdce smlouvu o půjčce vůbec s žalovaným neuzavřel a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince, sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.

13. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované ve výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu jednotlivých půjček ve výši částka, a žalovaná tak z každé půjčky dluží žalobkyni již pouze částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby, kterou lze považovat za výzvu k vrácení plnění z neplatné smlouvy. Žaloba byla žalované doručena dnem datum, ode dne následujícího, tedy ode dne datum, je tak v prodlení s vrácením zbylé části skutečně poskytnutých peněz. Od tohoto dne je tak povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši stanovené – dle znění účinného k prvnímu dni prodlení. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjček ve výši částka a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z těchto částek za dobu prodlení žalované – od datum do zaplacení.

14. V části, v níž se žalobkyně dále domáhala další částky částka (dvakrát částka) se zákonným úrokem z prodlení již od datum soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. zamítl, jelikož smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o které žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 ve spojení s § 39 obč. zák. S ohledem na výše uvedené proto soud v odpovídajícím rozsahu, včetně odpovídajícího rozsahu příslušenství, žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , (dále jen „ “) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch žalobkyně a žalované byl v řízení obdobný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák.

č. (exekučního řádu).