Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 311/2022-76
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 95 947,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 94 883,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 883,13 Kč od 22. 3. 2022 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do částky 1 064,37 Kč spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 94 883,13 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 883,13 Kč od 15. 3. 2022 do 21. 3. 2022 a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 538,04 Kč od 4. 2. 2022 do 14. 3. 2022.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 23 222 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.
IV. Opatrovníku žalované příjmení jméno příjmení se za zastupování žalované přiznává odměna za zastupování ve výši 15 720 Kč, která mu bude po právní moci rozsudku zaplacena Českou republikou - Obvodním soudem pro Prahu 4.
V. Států právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 94 883,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 883,13 Kč od 22. 3. 2022 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 1 064,37 Kč spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 94 883,13 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 883,13 Kč od 15. 3. 2022 do 21. 3. 2022 a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 538,04 Kč od 4. 2. 2022 do 14. 3. 2022.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 23 222 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> <b>IV. Opatrovníku žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] se za zastupování žalované přiznává odměna za zastupování ve výši 15 720 Kč, která mu bude po právní moci rozsudku zaplacena Českou republikou - Obvodním soudem pro Prahu 4.</b> <b>V. Států právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 4. 2022 na ni byla žalovaná pohledávka postoupena právnická osoba a.s., na kterou byla žalovaná pohledávka postoupena společností právnická osoba dne 23. 3. 2022 (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 11. 7. 2019 s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle Smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 13,99 % ročně a s dalšími poplatky dle této Smlouvy a ceníku. Žalovaná však v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácela, jelikož nehradila splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění dluhu ke dni 3. 2. 2022. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná.
3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalované, ustanovil soud žalované opatrovníka advokáta Mgr. jméno příjmení. Opatrovník žalované navrhl žalobu v plném rozsahu, neboť nebyla zkoumána úvěruschopnost žalované.
4. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je slovenské státní příslušnosti, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. příjmení, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. V dané věci je tak pravomoc rozhodovat dána českým soudům.
5. Soud z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu:
6. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen společností právnická osoba, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Uvedené postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018, 2x vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 4. 2022 zaslané na adresu adresa, 2x oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2022 zaslané na adresu adresa adresu adresa, seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I-Xon na žalobkyni ze dne 27. 5. 2022, potvrzení úplaty ze dne 7. 4. 2022, 2x přehled podacích čísel ze dne 20. 4. 2022).
7. Z listin y označené jako Návrh na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo (dále také„ Smlouva“) bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované dne 11. 7. 2019 částku ve výši 100 000 Kč to bezhotovostně převodem na účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala částku splácet celkem 72 měsíčními splátkami ve výši 2 209 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,99 % ročně. Splatnost byla sjednána vždy k 20. dne kalendářního měsíce. Výše první splátky činila 1 702,44 Kč Celkem měla žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku 149 838 Kč (viz návrh na uzavření smlouvy o rychlé půjčce číslo ze dne 11. 7. 2019 a její akceptace z téhož dne, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Součástí Smlouvy byly rovněž Produktové podmínky pro osobní úvěry právnická osoba (dále jen„ Produktové podmínky“), Všeobecné obchodní podmínky, a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Dle čl. 12 písm. b) Produktových podmínek byla právní předchůdce žalobkyně oprávněna již vyčerpané částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné v případě prodlení se splátkami (viz Produktové podmínky pro osoby úvěry právnická osoba, Všeobecné obchodní podmínky, a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, Všeobecné obchodní podmínky Raiffeisenbank). Před uzavřením Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, zkoumala její bonitu jakožto klienta prostřednictvím svého počítačového systému a dále nahlížela do registrů dlužníků (viz CBL ze dne 6. 5. 2022, protokol o ověření uvěruschopnosti žalované). Žalovaná dle Smlouvy uvedla, že je zaměstnána u právní předchůdkyně žalobkyně – společnosti právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem 23 000 Kč ulice splátky jiných úvěru žalovaná uvedla ve výši 4 000 Kč. Žalovaná do Smlouvy rovněž uvedla, že bydlí u rodičů (viz návrh na uzavření Smlouvy). Žalované byla dne 11. 7. 2019 poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč na účet žalované (viz souhrnný výpis pohybů na účtu). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, kdy poslední splátku uhradila dne 7. 7. 2022 ve výši 5 848,65 Kč, která byla započtena na dlužný kapitalizovaný smluvní úrok (4 062,57 Kč) a část dlužných poplatků ve výši 1 786,08 Kč (viz mimořádný výpis z účtu žalované). Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupila ke zesplatnění dluhu ke dni 3. 2. 2022 (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 3. 2. 2022). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva ze dne 27. 5. 2022 zaslána jednak na adresu adresa, a na adresu Topoľčianky, seznam odeslaných předžalobních výzev spol. právnická osoba ze dne 27. 5. 2022).
8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
9. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) – tj. podle volby práva účastníky.
10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobce postoupena.
11. Mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), přičemž žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele dle § 420 o. z., neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Ze strany žalobkyně nebylo dostatečně prokázáno, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování je zřejmé pouze to, že žalobkyně se při posuzování výdajů žalované evidentně plně spolehla na údaje tvrzené žalovanou a nijak je dále nezjišťovala. V tomto ohledu neobstojí tvrzení žalobkyně, že žalovaná bydlela u rodičů a měla v tomto ohledu menší výdaje. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, s měsíční splátkou ve výši 2 209 Kč. S ohledem na další informace, které žalovaná ve Smlouvě uvedla, a to zejména s ohledem na její příjem ve výši 23 000 Kč, má soud za to, že takto nízký příjem byl ke splácení takto vysokého úvěru nedostatečný. Rovněž žalovaná uvedla, že má další úvěrový závazek, kdy splácí měsíčně další 4 000 Kč. Ohledně dalších výdajových a příjmových stránek žalované nebylo ze strany právního předchůdce žalobkyně učiněno ničeho. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené individuálně a řádně majetkový stav žalované nezkoumala. Její prohlášení pak soud nepovažuje za dostatečné, neboť je pouze v rovině tvrzení, které nebylo k výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), doloženo. V tomto rozsahu tak soud vycházel ve smyslu cit. ust. při zjišťování skutkového stavu pouze z provedených důkazů předložených žalobkyní. S ohledem na výše uvedené žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně prověřování úvěruschopnosti a Smlouvu je nutné považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, a poplatcích. Soud má však za prokázané, že žalovaná čerpala peněžní prostředky bez právního důvodu, a bezdůvodně se tak obohatila. Po započtení poplatku v souhrnné výši 1 063,92 Kč, se ve zbývajícím rozsahu jedná o částku 94 883,13 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované na úkor žalobkyně, které má žalovaná povinnost žalobkyni vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná na dlužnou částku ničeho nezaplatila, dostala se dnem poté, co byla o dluhu vyrozuměna do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a zbývající částku představující uhrazenou částku ve výši 1 064,37 Kč (poplatek) a v rozsahu příslušenství, tj. úroků z úvěru žalobu zamítl (výrok II.).
12. O nákladech řízení účastníků (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla úspěšná co do jistiny 94 883,13 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně (kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku částkou 9 957,52 Kč), žalovaná pak byla úspěšná co do částky 1 064,37 Kč včetně příslušenství (ke dni vyhlášení rozsudku činí výše smluvního kapitalizovaného úroku částkou 12 110,38 Kč, smluvního kapitalizovaného úroku z prodlení částkou 538,04 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 213,81 Kč). Ke dni vyhlášení rozsudku tak činila zamítnutá část žaloby 13 926,6 Kč a vyhověno bylo co do části 104 840,65 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 88 %, úspěch žalované činí 11 %, a žalobkyně má tak právo na náhradu 77 % nákladů řízení. K povinnosti při zvažování míry úspěšnosti v řízení je nutné přihlédnout též k příslušenství pohledávky (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1332/07 ze dne 23.02.2011). Náklady žalobkyně 30 158 Kč tvoří: zaplacený soudní poplatek 4 797 Kč a odměna advokáta za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 , 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 95 947,05 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, účast na jednání dne 10. 2. 2023) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 960 Kč ve výši 4 401 Kč. Poměrná část nákladů tak činí 23 222 Kč (tj. 77 % z 30 158 Kč).
13. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
14. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
15. Vzhledem k tomu, že soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 10. 2. 2023), náleží mu dle § 7 téže vyhlášky odměna za zastupování žalovaného ve výši 4 940 Kč za jeden úkon, tj. celkem odměna činí 14 820 Kč. Opatrovníku dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč). Opatrovník žalované není plátcem DPH. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a opatrovníku žalované přiznal částku 15 720 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalované a náhrady hotových výdajů. Tato částka bude opatrovníku vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.
16. V dané věci sice státu vznikly náklady řízení v podobě odměny opatrovníka, ale tyto není možné mu přiznat, neboť se jedná o náklady řízení vzniklé v souvislosti s vedením soudního řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.