Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 159/2022-67

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 40 750,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 200 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 30 550,57 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 675,85 Kč od datum do zaplacení, co do úroku 29 % ročně z částky 14 875,85 Kč od datum do zaplacení a co do částky 933,24 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 200 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 30 550,57 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 675,85 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku 29 % ročně z částky 14 875,85 Kč od [datum] do zaplacení a co do částky 933,24 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou datum (viz čl. 15-22 spisu), se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 40 750,57 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 933,24 Kč a s 29 % úrokem a 11,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 14 875,85 Kč od datum do zaplacení. V žalobě skutkově tvrdila, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původní věřitelky společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“), na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum. Předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo s produktovým názvem ulice půjčka v hotovosti měsíční 02/ 2019 (dále jen„ smlouva“), na základě které poskytla žalovanému hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit, včetně poplatku ve výši 18 581 Kč, v celkové výši 38 581 Kč formou 18 měsíčních splátek po 2 144 Kč (poslední splátku ve výši 2 133 Kč). Žalovaný však uhradil pouze částku ve výši 9 800 Kč. Tato částka byla ve výši 5 124,15 Kč započtena na jistinu ve výši 20 000 Kč, která tak byla ponížena na 14 875,85 Kč, a další uhrazená platba ve výši 4 675,85 Kč, byla započtena na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 18 581 Kč, které tak byly poníženy na 13 905,15 Kč. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 14 875,85 Kč, poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 12 774,72 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, a ze sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „“).

3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o zápůjčce číslo (čl. 38a-38 spisu) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi předchůdkyní a žalovaným dne datum s tím, že na základě smlouvy předchůdkyně poskytla v hotovosti při uzavření smlouvy žalovanému jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil na smlouvě svým podpisem, a žalovaný se zavázal vrátit jistinu, včetně poplatku za půjčku ve výši 18 581 Kč (představující úrok 4 901 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč, částku za vedení zákaznického účtu 4 406 Kč a poplatek za pojištění 2 322 Kč) předchůdkyni formou 18 měsíčních splátek po 2 144 Kč (poslední ve výši 2 133 Kč) s tím, že 1. splátka byla splatná v den uplynutí měsíce od data uzavření smlouvy (datum) a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období.

4. Z tvrzení žalobkyně a z přehledu splátek (čl. 40-40 spisu) soud zjistil, že žalovaný uhradil v rámci úvěrového vztahu dne datum 2 200 Kč, datum 2 200 Kč, datum 2 200 Kč, datum 2 200 Kč a datum 1 000 Kč Celkem tak uhradil 9 800 Kč.

5. Na základě shora uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že předchůdkyně poskytla žalovanému v hotovosti na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce dne datum jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě, a žalovaný se zavázal formou dojednaných splátek předchůdkyni jistinu zápůjčky vrátit spolu s dojednanými úroky a poplatky v celkové výši 38 581 Kč. Žalovaný uhradil 9 800 Kč.

6. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

7. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně v žalobě (čl. 3v spisu) pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost zkoumala s odbornou péčí, vycházela z informací získaných z nebankovního registru (příjmení) a prověřila úvěruschopnost prostřednictvím registrů a databází, jako insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních úřadů, interních registrů atd. Komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, přičemž vycházela ze statistických, demografických a historických dat dle ekonomických modelů. V rámci doplnění žalobních tvrzení (čl. 15-22 spisu) žalobkyně dotvrdila, že v databázi úvěrových registrů (BRKI, NRKI a příjmení) nebyly zjištěny žádné negativní záznamy ohledně žalovaného. Žádný z uvedených výstupů z registrů však nebyl soudu předložen. Kromě toho žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci v interní databázi předchůdkyně, v insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí a v rámci Ministerstva vnitra ČR ověřovala platnost dokladů žalovaného. Vše opět s negativním záznamem. Soudu byl k důkazu doložen pouze výpis z Centrální evidence exekucí (čl. 28 spisu), ze kterého soudu zjistil, že tento byl pořízen dne datum (půjčka byla uzavřena datum). V doplnění žaloby a u jednání před soudem dne datum (-51 spisu) poté, co byl právní zástupce žalobkyně poučen v souladu s ustanovením až 3 o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti, tento doplnil s odkazem na písemné doplnění žaloby, že pokud jde o příjmy žalovaného, tyto byly zjišťovány tak, že žalovaný předložil pracovní smlouvu, z níž je patrné, že byl v období před uzavřením půjčky zaměstnán u právnická osoba s.r.o., jeho příjem ve výši 17 843 Kč byl ověřen z výplatních pásek za červen a červenec 2019. Vše bylo zaznamenáno zprostředkovatelem úvěru v zákaznické kartě. Navrhl, aby jako svědek byl slyšen zprostředkovatel úvěru jméno příjmení, který je schopen se přesně vyjádřit, jak příjmy a výdaje žalovaného před uzavřením smlouvy ověřoval.

8. Ze zákaznické karty (čl. 27-27 spisu) vyplynulo, že v době uzavírání smlouvy byl žalovaný zaměstnán jako skladník u právnická osoba s.r.o., IČO, s průměrným čistým měsíčním příjmem 17 843 Kč. Byl v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy uzavřené v březnu 2018 na dobu neurčitou a pro prokázání příjmů předložil výplatní pásky za červen a červenec 2019, byl svobodný a žil s rodiči. V kartě je uveden další čistý příjem domácnosti 20 000 Kč. Celkové příjmy domácnosti jsou tedy uvedeny částkou 37 843 Kč. Zdroj příjmů je uveden jeden. Výdaje jsou uvedeny v odhadované měsíční výši 6 000 Kč.

9. Svědek jméno příjmení uvedl, že pro předchůdkyni pracuje jako obchodní zástupce po dobu 8 let a uzavírá smlouvy. Ve vztahu k žalovanému, s ním uzavřené smlouvě, a k zákaznické kartě uvedl, že si vzpomíná, že smlouvu uzavíral se žalovaným v bytě, tehdy byl žalovaný zaměstnán, předložil pracovní smlouvu, což zanesl svědek do zákaznické karty a ověřil si jeho zaměstnavatele, a to, že smlouva byla uzavřena od března 2018 na dobu neurčitou. K ověření příjmu žalovaného tento předložil výplatní pásky za červen a červenec 2019, svědek sečetl čistý měsíční příjem za oba měsíce, vydělil je dvěma a tak dospěl k závěru, že čistý příjem žalovaného činil 17 843 Kč a tento údaj zapsal do zákaznické karty. Pokud jde o další zapsaný údaj ve výši 20 000 Kč jako další čisté příjmy domácnosti, jedná se o příjem rodičů žalovaného a tento údaj získal z informací žalovaného. Údaj o odhadovaných měsíčních výdajích ve výši 6 000 Kč získal svědek taktéž z informací žalovaného, které nikterak neověřil a nevěděl, zda se jedná o výdaje na nájem, inkaso, nebo jiné výdaje.

10. Na základě shora uvedeného soud dospěl ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy k závěru, že předchůdkyně zkoumala příjmovou stránku žalovaného, kterou ověřila předloženou pracovní smlouvou a výplatními lístky. Pokud jde o výdajovou stránku rodinného rozpočtu žalovaného, tuto vůbec neprověřovala, vycházela pouze z informací žalovaného, nezjišťovala vůbec strukturu výdajů, které navíc deklarovala jako odhadované ve výši 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně činila ohledně žalovaného dotaz na registry dlužníků a na Centrální evidenci exekucí v době před uzavřením předmětné smlouvy, když soudu byla předložena pouze jediná, a to výpis z Centrální evidence exekucí, která byla vyhotovena několik dní před jednáním v předmětné věci. Za takto zjištěné situace soud dospěl k závěru, že předchůdkyně řádně nezjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před uzavřením smlouvy a výslech navržené svědkyně, která jednala se žalovaným za předchůdkyni, by byl nadbytečným, a proto nebyl soudem proveden.

11. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

12. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro přiznání částky, a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně v průběhu trvání úvěrového vztahu obdržel částku ve výši 20 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti, což stvrdil svým podpisem, a uhradil 9 800 Kč.

13. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovení věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 9 800 Kč, a žalobkyně mu poskytla částku 20 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu, tj. částky 10 200 Kč (20 000 – 9 800). Splatnost uvedené částky nastala datum na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Výzva byla prokazatelně odeslána na korespondenční adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě dne datum, a vzhledem k tomu, že do datum žalovaný dlužnou částku neuhradil, je od datum v prodlení a žalobkyni náleží od tohoto data zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením o. z., přičemž výše úroků byla přiznána v souladu s , tj. 11,75 % ročně až do zaplacení.

14. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, a to včetně dalších uplatněných nároků, když žalobkyně neprokázala, že by jí na přiznání těchto nároků vzniklo právo.

15. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek z datum uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, účinnou od 1. 2. 2022, a přílohou ke smlouvě (v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z.).

16. Soud zamítl návrh na provedení důkazu rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022 sp. zn. a rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020 čj. 104 -63 pro nadbytečnost, když tato rozhodnutí se nevztahují k předmětné věci.

17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu. S ohledem na shora uvedené byl v řízení procesně úspěšný žalovaný, kterému by tak náležela náhrada nákladů řízení v souladu s ustanovením Žalovanému v daném případě žádné náklady v řízení nevznikly, a tomu odpovídá rovněž nákladový výrok.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.