Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 384/2022-81
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 299 482,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 279 496,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 279 496,37 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 19 985,65 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 24 933,54 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 15 825,92 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 299 482,02 Kč od 23. 4. 2022 do 18. 8. 2022,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 19 985,65 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení,
-) úrok ve výši 15,2 % ročně z částky 296 874,02 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 53 670 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph. D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 279 496,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 279 496,37 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 19 985,65 Kč spolu s :</b> <b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 24 933,54 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaným úrokem ve výši 15 825,92 Kč,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 299 482,02 Kč od 23. 4. 2022 do 18. 8. 2022,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 19 985,65 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení,</b> <b>-) úrok ve výši 15,2 % ročně z částky 296 874,02 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 53 670 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobou, jež byla soud doručena dne 14. 10. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 299 482,02 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, (dále jen banka) a žalovaným byla dne
2. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru – s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Žalovaný výslovně prohlásil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Na základě smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet. Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část úvěru banka poskytla žalovanému neúčelově, převodem na běžný účet. Žalovaný se současně zavázal hradit bance úroky ve výši sjednané úrokové sazby 15,20 % ročně. Žalovaný si v rámci smlouvy sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za který se zavázal hradit bance poplatek za pojištění. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr, sjednané úroky pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný porušil své platební povinnosti, proto banka dopisem ze dne 1. 3. 2021 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 1. 3. 2021. Dlužná částka včetně poplatků a smluvní pokuty představuje 315 574,16 Kč. Pohledávka za žalovaným byla bankou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2022 s účinností ke dni 20. 4. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 5. 2022, pohledávka ke dni postoupení činila 340 241,48 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 296 874,02 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 608 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 15 825,92 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 24 933,54 Kč, dále se žalobkyně domáhá zaplacení příslušenství. Před podáním žaloby, byl žalovaný písemně vyzván k plnění výzvou ze dne 4. 8. 2022, ovšem bezvýsledně.
Písemným podáním doručeným soudu dne 12. 12. 2022 žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela banka z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 2. 7. 2020, když žalovaný žádal banku o konsolidaci úvěru ve výši
300 000 Kč. Žádost o úvěr hodnotila banka individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi. příjmení kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 26 729 Kč a v žádosti dále uvedl, že od
12. 4. 2014 je zaměstnán jako dělník u zaměstnavatele právnická osoba, celkový měsíční příjem domácnosti činí 50 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti banka vycházela z informací od žalovaného, dále z interních zdrojů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr vůči bance závazky s celkovou výši měsíčních splátek 727,67 Kč a z externích zdrojů banka zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. příjmení žádosti žalovaného vyhověla a žalovanému konsolidovala jeho dosavadní závazky úvěrem ve výši 300 000 Kč s novou výši splátky 5 822,74 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal splácet úvěr v 84 měsíčních splátkách po 5 822,74 Kč, kromě splátky jistiny a úroků se zavázal hradit poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 577 Kč měsíčně. Splátky byl žalovaný povinen z běžného účtu
č. bankovní účet ve prospěch úvěrového účtu č. bankovní účet. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši 20 533,63 Kč.
Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.
U jednání, jež se ve věci konalo dne 2. 3. 2023, žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu, žalovaný uvedl, že s obsahem žaloby souhlasí, když je pravdou, že čerpal úvěr, část peněz byla použita na konsolidaci předchozích závazků a další část na domácnost. Na úvěr něco uhradil, pak již byl propuštěn ze zaměstnání a nemohl splácet dál. Příjem, který žalobkyně uváděla, odpovídá skutečnosti, mohl mít příjem ve výši 26 000 Kč.
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, uzavřené mezi právnická osoba, a žalovaným dne
2. 7. 2020, že na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši
300 000 Kč, s měsíční splátkou 5 822,74 Kč a úhradou pojištění ve výši 577 Kč, celková splátka a úhrada pojištění činí 6 399,74 Kč. Splátky jsou splatné k 25. dni v měsíci počínaje 25. 8. 2020. Účastníci si dohodli pevnou úrokovou sazbu ve výši 15,20 %. Peněžní prostředky banka poskytne účelově na úplnou úhradu dluhů, sjednaných mezi žalovaným a bankou evidovaných na úvěrovém účtu č. bankovní účet ve výši 225 145,51 Kč. Zbývající část jistiny úvěru bude poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného č. bankovní účet. Dále si účastníci sjednali práva a povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu. Smlouva byla datována a podepsána.
Ze všeobecných produktových podmínek vzal soud za prokázáno, že tyto jsou účinné od
1. 10. 2017.
Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 3. 3. 2021, vzal soud za prokázáno, že jméno příjmení příjmení sděluje žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. bankovní účet na částku 300 000 Kč za splatný ke dni 1. 3. 2021. Celková dlužná částka činí k 1. 3. 2021 315 574,16 Kč a žalovaný je vyzýván k úhradě nejpozději do 17. 3. 2021.
Z dohody uzavřené dne 13. 4. 2022 mezi právnická osoba (postupitel) a žalobkyní (postupník), vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník shodně konstatují, že uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek a dle smlouvy dojde k postoupení pohledávek postupovaných na základě smlouvy okamžikem zaplacení úplaty za postoupení pohledávek.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 13. 4. 2022, vzal soud za prokázáno, že na základě smlouvy postupitel a postupník se dohodli o postoupení pohledávek, specifikovaných v příloze číslo smlouvy.
Z přílohy číslo – seznam postupovaných pohledávek ze dne 13. 4. 2022, vzal soud za prokázáno, že byla postoupena pohledávka za žalovaného z úvěru číslo.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2022, vzal soud za prokázáno, že jméno příjmení příjmení oznamuje, žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo kdy novým věřitelem pohledávky je právnická osoba
Z podacího listu ze dne 6. 5. 2022 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne byla žalovanému odesílána zásilka odesílatelem právnická osoba
Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 8. 2022, vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky, vyplývající z úvěrové smlouvy, uzavřené mezi právnická osoba, a žalovaným dne 2. 7. 2020, kdy byl žalovanému poskytnutý úvěr ve výši 300 000 Kč, žalovaný je vyzýván k plnění nejpozději ve lhůtě do
18. 8. 2022.
Z poštovního podacího lístku ze dne 4. 8. 2022, vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému poštovní zásilku.
Z platební historie ke smlouvě číslo vzal soud za prokázáno, že dne 2. 8. 2020, byla vyčerpána částka 225 145,51 Kč a další čerpání nastalo dne 2. 7. 2020 ve výši 74 854,49 Kč. Úvěr činil celkem 300 000 Kč, splátka činila 5 822,74 Kč. Na úvěr bylo celkem uhrazeno 20 503,63 Kč.
Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti právnická osoba, ze dne
2. 12. 2022, vzal soud za prokázáno, že banka hodnotila úvěruschopnost individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi, bylo vycházeno z deklarovaného čistého měsíčního příjmu 26 729 Kč, který byl ověřen z běžného účtu, dále žalovaný uváděl, že je zaměstnán na dobu určitou, zjištěný čistý měsíční příjem klienta činil 21 485 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti činil 50 000 Kč, rodinný stav klienta – ženatý, vyživovací povinnosti 2, požadovaná výše úvěru 300 000 Kč, schválena výše úvěru 300 000 Kč, výsledná měsíční splátka 5 822,74 Kč.
Z žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne 2. 7. 2022, vzal soud za prokázáno, že žalovaný v žádosti o úvěru uvádí své jméno, příjmení, číslo OP, dokládá rodný list, dále uvádí, že má pracovní poměr na dobu určitou, průměrný měsíční příjem za 3 měsíce činí 26 729 Kč, celkový čistý příjem domácnosti činí 50 000 Kč, počet zdrojů příjmů 1, počet vyživovací povinnosti
2. právnická osoba, na pozici dělník/řemeslník, výše úvěru 300 000 Kč, splátky splatné k 25. dni v měsíci, klient má závazek u banky ve výši 225 145,51 Kč s měsíční splátkou 3 217,69 Kč.
Z výpisu z úvěrového účtu číslo vzal soud za prokázáno, že dne 2. 7. 2020 došlo k čerpání úvěru ve výši 225 145,51 Kč a dne 2. 8. 2020 čerpání ve výši 74 854,49 Kč převodem na účet žalovaného.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 2. 7. 2020 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček. Na základě smlouvy banka poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 300 000 Kč, z něhož část ve výši 225 145,51 Kč byla použita na úhradu dosavadních závazků žalovaného vůči bance a zbývající část ve výši 74 854,49 Kč byla poskytnuta ve prospěch účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr 84 měsíčními splátkami po 5 822,74 Kč. Současně si žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy měsíční splátka činila 577 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 20 503,64 Kč. Ke dni 1. 3. 2021 banka ukončila úvěr a tento zesplatnila a vyzvala žalovaného k plnění. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi bankou a žalobkyní dne
13. 4. 2022 byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 8. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazeného dluhu z titulu úvěrové smlouvy. Žalovaný v žádosti o úvěr ze dne 2. 7. 2020 uvedl, že je zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba, s průměrným měsíčním čistým příjem ve výši 26 729 Kč. Celkový čistý příjem domácnosti činil 50 000 Kč, počet zdrojů příjmů 1, počet vyživovacích povinností 2. příjmení provedla hodnocení úvěruschopnosti klienta, schválila žádost o úvěr. Žalovanému byl poskytnut úvěr s měsíční splátkou 5 822,74 Kč, kterým byly konsolidovány dosavadní závazky žalovaného.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 2. 7. 2020 smlouva ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2021 Sb., smlouva o úvěru číslo. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel řádně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. příjmení žádost žalovaného úvěr hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi, vycházela z informací od žalovaného, který uvedl výši příjmu 27 729 Kč, dále čistý příjem domácnosti 50 000 Kč, uvedl zaměstnavatele a 2 vyživovací povinnosti. příjmení žádosti žalovaného vyhověla a žalovanému konsolidovala jeho dosavadní úvazky, úvěrem ve výši 300 000 Kč, se splátkou ve výši 5 822,74 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně doložila soudu jednak žádost o úvěr, dále výpis z úvěrového účtu, dále byla doložena samotná smlouva o úvěru. Z těchto listin ovšem nevyplývá, že by byla řádně splněna povinnost právního předchůdce žalobkyně ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Žádným způsobem nejsou ověřeny veškeré příjmy tvrzené žalovaným a to jednak jeho příjem ze zaměstnání a ani celkový příjem domácnosti, nejsou ověřeny výdaje. Nebylo provedeno zejména posouzení schopnosti spotřebitele splácet pravidelné splátky, na základě porovnání příjmů, výdajů, když nebyly řádným způsobem zhodnoceny veškeré majetkové poměry žalovaného.
Žalobkyni bylo dáno u jednání dne 2. 3. 2023 poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., o tom, že z dosavadního dokazování nemá soud za prokázáno řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně byla vyzvána k označení a doložení důkazů, zejména týkající se výdajové stránky žalovaného, s poučením o následcích. Žalovaný se k věci ohledně posuzování jeho úvěruschopnosti vyjadřoval tak, že se nedokáže vyjádřit, proč je v žádosti o úvěr uváděn celkový měsíční příjem domácnosti 50 000 Kč, žalobkyni dokládal svůj příjem, nepamatoval si, zda jeho manželka byla zaměstnána. Výše příjmu žalovaného odpovídá částce 26 000 Kč.
Žalobkyně i přes poučení ze strany soudu žádné další důkazy nedoložila.
Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí a komplexně. S odkazem na ust. § 86 odst. 1 a odst. 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., soud hodnotí danou smlouvu o úvěru ze dne 2. 7. 2020 jako neplatnou, pro rozpor se zákonem (§580 odst. 1 o. z.). Podle ust. § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou i neplatná veškerá vedlejší ujednání.
V případě neplatné smlouvy o úvěr, je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v době přiměřené jeho možnostem (§87 odst. 1 věta 3 zákona
č. 257/2016 Sb.) Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení toho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, tedy nárok na vrácení jistiny, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti již poskytl. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný celkem vyčerpal 300 000 Kč a naopak poskytl plnění ve výši 20 503,63 Kč. Žalobkyni tak náleží plnění ve výši rozdílu těchto částek, tedy částka 279 496,37 Kč. Soud zavázal žalovaného k zaplacení této částky tak, jak je to uvedeno ve výroku I. Současně byl žalovaný zavázán k příslušenství, když splatnost pohledávky je dána výzvou k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnutá lhůta k plnění do 18. 8. 2022 ode dne následujícího tj. 19. 8. 2022, je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 o. z.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 ve spojení ust. § 142a odst. 1
o. s. ř., tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 53 670 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 14 975 Kč, dále náklady právního zastoupení přiznané dle vyhlášky 177/96 Sb., dle ust. § 7 bod 6 ve výši jednoho úkonu právní služby 9 500 Kč Celkem byly přiznány 4 úkony právní služby a to za přípravu, převzetí, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy a účast u soudního jednání po
9 500 Kč, 4x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně odsvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž ji vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná co do částky 279 496,37 Kč, neúspěšná co do částky 19 985,65 Kč, představuje její procesní úspěch 93 % a procesní neúspěch 7 %. Žalobkyni tak vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu 86 %, čemuž odpovídá částka 53 670 Kč. Pokud se žalobkyně domáhala ještě přiznání úkonů za doplnění podání ve věci samé ze dne 9. 12. 2022, pak soud má za to, že nárok na tento úkon žalobkyni nenáleží s ohledem na skutečnosti, že se jednalo o doplnění základních tvrzení, jenž měly být součástí žalobního nároku. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.