Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 431/2022-85
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 541 691,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 511 982 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 042,6 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 511 982 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 29 709,87 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 662,9 Kč, s úrokem 9,63 % ročně z částky 540 135,87 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 979,01 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 709,87 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 65 216 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, LL.M., do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 511 982 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 042,6 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 511 982 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 29 709,87 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 662,9 Kč, s úrokem 9,63 % ročně z částky 540 135,87 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 979,01 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 709,87 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 65 216 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 541 691,87 Kč se zákonným a smluveným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 563 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 8 503 Kč počínaje dnem datum spolu s úrokovou sazbou 9,63 % ročně. Smlouva byla sjednána poté, co žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace, např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a taktéž nahlížejí do externích úvěrových registrů. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 51 018 Kč. Protože však porušil svůj závazek úvěr hradit řádně a včas, žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru. Žalovaný po zesplatnění neuhradil ničeho a nadále dluží částku 541 691,84 Kč, z toho neuhrazená jistina činí 540 135,87 Kč, poplatky za možnost odložení splátek činí 156 Kč (4 x 39 Kč), náklady na vymáhání činí 400 Kč a smluvní pokuta činí 1 000 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení sjednaný ve smlouvě ve výši 9,63 % ročně, který za dobu od datum do sepsání žaloby datum činí 30 662,90 Kč, a dále požaduje smluvní úrok ve výši 9,63 % ročně z částky 540 135,87 Kč od datum do zaplacení. Z důvodu prodlení žalovaného má žalobkyně nárok také na zákonné úroky z prodlení v kapitalizované výši 18 021,61 Kč od 15. dne po zesplatnění jistiny, poplatků a smluvní pokuty do dne sepsání žaloby, tj. od datum do datum a od datum do zaplacení v zákonné výši. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
2. Podáním ze dne datum pak žalobkyně doplnila tvrzení týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného tak, že uvedla, že využívala statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Jeho výsledkem je pak limit nejvyšší měsíční splátky (příjmení). příjmení je vypočítán vždy jak na žadatele, tak i na domácnost. Tyto dva výpočty se porovnají a využívá se ten příjmení, který je nižší. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného i v potřebných registrech NRKI, příjmení a ISIR, v registru NRKI byl nalezen pozitivní výsledek, v ostatních registrech nikoli. Žalobkyně si vyžádala výpisu z účtu žalovaného za měsíce duben až červen 2021 a zjistila jeho příjmy ve výši 28 488 Kč, tedy vyšší, než žalovaný původně uváděl. Dále bylo prověřeno, že pravidelný čistý měsíční nájem domácnosti žalovaného činí 8 000 Kč. V důsledku konsolidace úvěru došlo k razantnímu snížení splátkového zatížení žalovaného, když výše splátek konsolidovaných úvěru činila 12 612 Kč a po konsolidaci činila tato splátka 8 503 Kč. Z tohoto důvodu dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k soudním jednáním se opakovaně nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému účelový úvěr ve výši 563 000 Kč za účelem úhradu jeho dluhů uvedených v příloze 1 a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 9,63 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 8 503 Kč, celkem mělo být uhrazeno 812 544 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účty uvedené v příloze číslo ke smlouvě, z níž soud zjistil, že úvěr je čerpán za účelem předčasného splacení dluhů žalovaného u právnická osoba ze smlouvy číslo ve výši 439 710 Kč a uvedená částka bude uhrazena na účet č. bankovní účet a ze smlouvy číslo ve výši 10 151 Kč s tím, že tato částka bude uhrazena na účet bankovní účet, dále měl být z úvěru splacen dluh ze smlouvy číslo uzavřené se samotnou žalobkyní ve výši 53 026 Kč, a to na účet č. bankovní účet, dluh u společnosti právnická osoba ze smlouvy číslo ve výši 59 244 Kč na účet č. bankovní účet a zbývající část úvěru ve výši 869 Kč bude poskytnuta neúčelově ve prospěch účtu č. bankovní účet.
5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy číslo bylo zjištěno, že všechny částky uvedené v příloze číslo ke smlouvě týkající se splacení úvěrů z jiných smluv, byly dne datum převedeny na bankovní účty specifikované v příloze číslo přičemž ze sdělení právnická osoba, právnická osoba, jakož i právnická osoba bylo zjištěno, že uvedené částky byly na tyto účty připsány.
6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad smlouvy číslo bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 563 000 Kč dne datum za účelem spojení půjček a dále, že na předepsané splátky v částce 8 503 Kč uhradil celkem 51 018 Kč (6 splátek), přičemž poslední splátka byla uhrazena dne datum. Současně z tohoto přehledu vyplývá, že nesplacená jistina úvěru činí 540 135,87 Kč (z tohoto jistina do zesplatnění činí 16 870,09 Kč a zesplatněná jistina činí 523 265,78 Kč) a dále, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatky za možnost odložení splátek, na kterých nedoplatek činí 156 Kč, náklady na vymáhání byly vyčísleny na 400 Kč, smluvní pokuta na částku 1 000 Kč a dále jsou zde vyčísleny kapitalizované obchodní úroky do podání žaloby a úroky z prodlení do podání žaloby.
7. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo ze smlouvy o úvěru číslo zjištěno, že je v ní údaj o tom, že je žalovaný zaměstnán od číslo u anonymizována čtyři slova právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 26 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta v souvislosti s poskytnutím smlouvy o úvěru ve výši 563 000 Kč bylo zjištěno, že před jejím uzavřením byl žalovaný prověřován oddělením řízení rizik, které zjistilo, že žalovaný je svobodný, bydlí ve státním bytě, má jedno dítě, zdroj jeho příjmů je ze zaměstnaneckého poměru, výše příjmu činí 26 000 Kč, příjem partnera 25 000 Kč a žalovaný uvedl splátky jiným společnostem ve výši 15 000 Kč. Žalovaný byl datum lustrován v registrech ISIR, kdy nebyl nalezen v externím systému, dále byl prověřován u Ministerstva vnitra ČR. Rovněž z úvěrové karty klienta vyplývá, že u žalovaného bylo kalkulováno s příjmem 26 000 Kč, příjmem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti o úvěru činily 15 000 Kč. Pro účely výpočtu příjmení klienta (nejvyšší měsíční splátka) vycházela žalobkyně z tří výpisů z bankovního účtu žalovaného s viditelnou mzdou a dospěla k závěru, že jeho příjem činí 28 488 Kč, bylo odpočteno životní minimum dospělých členů domácnosti a životní minimum na jedno vyživované dítě, splátky jiným společnostem z nebankovního registru klientských informací, včetně úvěru vůči samotné žalobkyni ve výši 17 159 Kč, takže zbývající příjmení klienta činilo 9 158 Kč při výši splátky schváleného úvěru (8 503 Kč). U nákladů na bydlení bylo vycházeno z normativních nákladů na bydlení ve výši 7 424 Kč, takže u klienta byl zjištěn disponibilní zůstatek 9 158 Kč po odpočtení výše splátky schváleného úvěru. Při výpočtu příjmení domácnosti bylo kalkulováno s příjmem žalovaného 28 488 Kč, příjmem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, s normativními náklady na bydlení ve výši 7 424 Kč, s životním minimem členů domácnosti ve výši 6 280 Kč a dále se splátkami jiným společnostem včetně žalobkyně ve výši 17 159 Kč a po odpočtení výše splátky schváleného úvěru ve výši 8 503 Kč zbývalo pro potřeby domácnosti 26 734 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba bankovní účet za období od dubna do června 2021 bylo zjištěno, že na tento účet je připisována mzda žalovaného a v dubnu činila 31 095 Kč, v květnu činila 27 318 Kč a v červnu 27 053 Kč. Dále jsou z tohoto účtu patrné pravidelné platby na nájemné ve výši 8 000 Kč, jakož i platby za elektřinu ve výši 500 Kč, resp. 800 Kč a na plyn ve výši 100 Kč, 300 Kč, popř. 170 Kč, a také pravidelná platba ve výši 3 000 Kč zasílaná s označením„ příjmení alimenty“. Konečný zůstatek na účtu na konci měsíce dubna činil 6 839,47 Kč, disponibilní však činil pouze 2 839,47 Kč, na konci měsíce května 1 065,57 Kč a na konci června 6 202,07 Kč, přičemž na tento účet přišlo 107 522 Kč a odešlo 102 385,50 Kč. Dále z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že u žalovaného bylo odmítnuto celkem 6 žádostí o kontrakt, je v něm evidováno celkem šest existujících kontraktů. Konkrétně spotřební úvěr s částkou úvěru 442 822 Kč, se zbývajícím počtem splátek 102 a výší splátky 7 074 Kč, dále nesplacený revolvingový úvěr s výší měsíční splátky 300 Kč a zůstatkem jistiny 9 812 Kč, další revolvingový úvěr s měsíčními splátkami 370 Kč a úvěrovým rámcem 10 000 Kč, dále závazek z kreditní karty splátkové s výší měsíční splátky 1 508 Kč a úvěrovým rámcem 50 000 Kč a revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 80 000 Kč, výší splátky 1 100 Kč s tím, že u tohoto úvěru byla k datu datum zjištěna jedna splátka po splatnosti. Žalobkyně kalkulovala se zjištěním, že celková výše splátek jiným společnostem, včetně žalobkyně, činí 17 159 Kč. Z nich byla částka 12 612 Kč na úvěry, které byly konsolidovány úvěrovou smlouvou, tudíž rozdíl mezi těmito splátkami, které žalovaný má splácet a ty, které byly konsolidovány, činí 4 547 Kč, tedy s výší splátky schváleného úvěru v částce 8 503 Kč je nadále žalovaný povinen splácet závazky ve výši 13 050 Kč.
8. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k splacení celého úvěru čerpaného dle smlouvy číslo to v částce 558 816,60 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy na bankovní účet žalobkyně a tato výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty dne datum, jak má soud za prokázáno z poštovního podacího archu.
9. Předžalobní výzvou ze dne datum zaslanou žalovanému doporučeně datum (dle poštovního podacího archu) vyzývala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 565 920,50 Kč.
10. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 563 000 Kč bezhotovostně na bankovní účtu určené žalovaným za účelem splacení jeho dřívějších závazků jak vůči žalobkyni, tak vůči jiným subjektům a částečně byl úvěr poskytnut bezúčelově. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 9,63 % ročně ve sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 51 018 Kč a v řízení nebylo prokázáno, že by na úvěr uhradil něčeho dalšího.
11. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto svou povinnost řádně splnila, avšak dle názoru soudu takto učinila nedostatečně. Žalobkyně náležitě vyhodnotila příjmovou stránku žalovaného, neboť měla výpisy z jeho účtu za dobu 3 měsíců před uzavřením smlouvy a mohla dostatečně ověřit výši jeho příjmu v částce 28 488 Kč, tedy vyšší, než sám žalovaný uváděl do smlouvy (26 000 Kč). Ohledně tvrzených dalších příjmů ostatních členů domácnosti však nebyl předložen ani označen žádný další důkaz, a tudíž soud má za to, že není zřejmé, zda žalobkyně tento údaj zohledňovala a v jakém rozsahu a zejména na základě jakých skutečností dospěla k závěru o výši tohoto dalšího příjmu pro domácnost žalovaného. Pokud však jde o výdajovou stránku, pak soud má za to, že tato nebyla prověřena dostatečně. Je pravdou, že z výpisu z účtu žalovaného vyplývají platby na nájemné v částce 8 000 Kč měsíčně, nebylo však zohledněno to, že žalovaný rovněž hradí zálohy na plyn a elektřinu ve výši cca 900 - 1 200 Kč měsíčně. Žalobkyně soudu doložila výpočet příjmení, kdy u nákladů domácnosti jsou uvedeny normativní náklady na bydlení v částce 7 424 Kč, byť měla žalobkyně k dispozici údaje o skutečných výdajích žalovaného a soud nevidí důvod, proč by neměla vycházet z těchto faktických výdajů. Rovněž není zřejmé, z jakého důvodu bylo ve vztahu k vyživovací povinnosti žalovaného vycházeno z životního minima na jedno vyživované dítě ve výši 2 420 Kč, když z výpisu z jeho bankovního účtu vyplývá, že je pravidelně hrazeno výživné v částce 3 000 Kč. Žalobkyně prověřovala také závazky žalovaného, které byly zjištěny v částce 17 159 Kč s tím, že z této částky mělo být konsolidovány závazky s měsíčními splátkami 12 612 Kč, tedy nadále mu zbývala povinnost hradit nad rámec výše uvedeného 4 547 Kč. Dle názoru soudu měly být také náležitě vyhodnoceny údaje zjistitelné z nebankovního registru klientských informací, kdy je zřejmé, že u žalovaného došlo k odmítnutí několika žádostí, že už se u něj vyskytla splátka po splatnosti a řada kontraktů byla předčasně ukončena. Skutečnost, jaké má žalovaný nadměrné výdaje i příjmy (převážně z poskytovaných úvěrů) v jednotlivých měsících, vyplývá také z výpisů z jeho bankovního účtu, kdy je zřejmé, že jde o toky v řádu 100 000 Kč, přičemž žalovaný hojně využíval úvěry u jiných společností. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného při sjednávání smlouvy, neboť náležitě nezohlednila všechny faktické výdaje žalovaného, vycházela z normativních výdajů, které si stanovila pomocí svých modelů, avšak tyto neodpovídají skutečnosti. Nezohlednila ani jeho platební morálku a nakládání s finančními prostředky, což bylo možno ověřit právě z výpisů z jeho bankovního účtu, kterými disponovala, jakož i z údajů vedených ve vztahu k žalovanému v NRKI. Soud se neztotožňuje se závěrem žalobkyně o tom, že by žalovaný při sjednané výši měsíční splátky úvěru 8 503 Kč po dobu 96 měsíců byl schopen svého závazku z úvěrové smlouvy dostát.
12. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytl. Žalovaný obdržel z neplatné smlouvy fakticky 563 000 Kč a žalobkyni před podáním žaloby uhradil 51 018 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 511 982 Kč, která byla žalobkyni tímto rozhodnutím přiznána. Současně byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z této částky, na které má nárok podle ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány od datum do datum v kapitalizované výši 17 042,60 Kč a od datum do zaplacení s ohledem na termín splatnosti dlužné částky uvedený v zesplatňujícím dopise, který byl žalovanému prokazatelně odeslán. V rozsahu částky 979,01 Kč představující úroky z prodlení za dobu od datum do datum byla žaloba zamítnuta. Stejně tak ve zbývající části, tj. co do částky 29 709,87 Kč (neuhrazené poplatky za upomínky a smluvní pokuta) s úroky z prodlení, jakož i požadavek na obchodní úroky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě.
13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 74 % (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 13 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 87 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 88 129,44 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 21 668 Kč, odměny za 5 úkonů právní služby po 10 500 Kč podle §§ 7,8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a za účast u soudních jednání ve dnech datum a datum, tj. 52 500 Kč včetně 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 tarifu, náhrady za promeškaný čas ve výši 400 Kč za 2 cesty k soudnímu jednání (k jednomu jednání přísluší náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč) dle § 14 odst. 3 tarifu, za cestu advokáta z obec do obec a zpět, dále cestovného ke dvěma jednáním osobním vozidlem jméno příjmení registrační značka ve výši dvakrát 263,40 Kč určeného dle vyhl. č. 467/2022 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad z celkové částky 54 926,8 Kč, což činí 11 534,6 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 65 216 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.