Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 272/2022-48

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 16 925 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 665 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokutu 4 260 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 665 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice – Okresnímu soudu ve obec do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet vedený u právnická osoba, číslo účtu číslo, variabilní symbol.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 665 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokutu 4 260 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 665 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice – Okresnímu soudu ve [obec] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet vedený u [právnická osoba], číslo účtu [číslo], [variabilní symbol].</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 16 925 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 665 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřována z kopie občanského průkazu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději dne datum. Úvěruschopnost ověřoval věřitel na základě informací o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových a jiných relevantních poměrech žalovaného a dále nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný uvedl výši měsíčních výdajů 6 500 Kč, dále uvedl, že je svobodný a bezdětný a bydlí u rodičů. Příjmy žalovaného byly zjištěny z informace žalovaného ve výši 58 273 Kč, s tím, že žalovaný uvedl, že je OSVČ v oboru maloobchodu a velkoobchodu s IČO. Žalobkyně disponovala dále výpisy z bankovního účtu žalovaného za březen a duben 2021, ze kterých zjistila průměrné výdaje žalovaného ve výši 45 712 Kč. Dále byl žalovaný lustrován v databázi Centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku, bez záznamu. žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny dluhu 10 000 Kč, poplatku 2 665 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a smluvní pokutu 4 260 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaný nereagoval.

2. Elektronický platební rozkaz nebyl k návrhu žalobkyně vydán.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

4. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud provedl dokazování listinami: smlouvou o zápůjčce ze dne datum, dodatkem ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, oznámením anonymizována dvě slova o provedení příkazu k úhradě 6 000 Kč dne datum, oznámením anonymizována dvě slova o provedení příkazu k úhradě 4 000 Kč dne datum, výpisem lustrace příjmení, bankovním výpisem z účtu žalovaného u anonymizována dvě slova za měsíc březen 2021 a duben 2021, upomínkou ze dne datum, opakovanou výzvou k úhradě ze dne datum, opakovanou výzvou k úhradě ze dne datum, opakovanou výzvou k úhradě ze dne datum, výzvou k úhradě před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum.

6. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu:

Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce. Uvedená smlouva byla změněna dodatkem ke smlouvě ze dne

datum žalobkyně se zavázala smlouvou o zápůjčce ve znění dodatku poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč převodem na účet žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit věřiteli poplatek v celkové výši 2 665 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána

dne datum. Žalované byla na účet bankovní účet (uvedený ve smlouvě) vyplacena dne datum částka 6 000 Kč a datum částka 4 000 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

7. Povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splnila žalobkyně na základě informací poskytnutých žalovaným, které ověřila lustrací žalovaného v centrální evidenci obyvatel a z předložených bankovních výpisů. Z těchto výpisů z účtu žalovaného soud zjistil nepravidelné příjmy od právnická osoba a.s., právnická osoba webová adresa, a.s., které jsou provozovateli sázkové kanceláře. Dále soud zjistil, že z účtu žalovaného byly prováděny časté úhrady platební kartou a prostřednictvím terminálu PAYU SA a GOPAY v hodnotách 200 až 1 500 Kč, přičemž se jednalo o sázky na uvedených portálech sázkových kanceláří. Například v měsíci březnu 2021 dosáhly tyto sázky nejméně 81 130 Kč. Z výpisu z účtu za měsíce březen a duben 2021 soud také zjistil, že žalovaný čerpal další nebankovní úvěry u právnická osoba anonymizováno.

8. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v roce 2022 byla proti žalovanému zahájena celkem 4 občanskoprávní řízení k vymožení peněžitého plnění, z nichž tři se vztahují k nebankovním úvěrům, poskytnutým žalovanému v květnu 2021.

9. Z registru obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byl žalovaný svobodný a bezdětný s adresou pobytu ulice a číslo, PSČ obec.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k.ú. obec ke dni datum, k adrese pobytu žalovaného při sjednávání úvěru, soud zjistil, že budova adresa – objekt k bydlení byla jako součást pozemku parc. číslo ve vlastnictví Města Bučovice.

11. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Vyškov ze dne datum soud zjistil, že od datum je žalovaný zaměstnán u firmy právnická osoba

12. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

13. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

17. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C –679/18 ze dne 5. 3. 2020. Uvedené závěry byly potvrzeny usnesením Ústavního soudu sp. zn. ze dne 6. října 2021.

18. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

20. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce jako o spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.

21. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

22. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni datum dle zjištěných informací,

v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy ani výdaje žalovaného. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem, bez dalšího ověření. Soud postrádá ověření příjmu žalovaného daňovým přiznáním OSVČ případně potvrzením zaměstnavatele a dále zjišťování a ověřování výdajů na bydlení. Soudu není zřejmé, jak věřitel vyhodnotil předložené výpisy z bankovního účtu žalovaného za březen a duben 2021, ze kterých vyplynuly časté úhrady na sázky na portálech sázkových kanceláří a další spotřebitelské úvěry poskytnuté žalovanému, zejména pak úvěry od právnická osoba a dále úvěr ve výši 200 000 Kč z datum od anonymizována dvě slova.

23. Stav, kdy žalovaný investuje měsíčně vysoké částky do sázek s nejistým výsledkem návratnosti takové investice, v souběhu s absencí ověření příjmů žadatele a stanovením výdajů bez dalšího ověřování, měl vést poskytovatele k dalšímu prověřování, z čeho (z jakých prostředků) hodlá žalovaný své závazky z úvěru plnit. Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci, případně úvěr vůbec neposkytl.

24. Soud v daném případě dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována toliko formálně, údaje uvedené žalovaným nebyly poskytovatelem úvěru dále prověřovány a zjištěné informace pak nebyly adekvátně (co do jejich obsahu) vyhodnoceny. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

25. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce ze dne

datum. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 10 000 Kč. Žalovaný podle žaloby na svůj dluh ničeho nezaplatil, uvedený závěr vyplývá ze žaloby a žalovaný toto nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč a soud jej k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.

26. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení, soud okazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.

Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

27. Soud proto rovněž zamítl požadovaný úrok z prodlení z přiznané částky 10 000 Kč.

28. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalované. Vzhledem k nečinnosti žalovaného a skutečnosti, že veškeré písemnosti byly žalovanému doručovány náhradním doručením, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu v přiměřené době jednoho roku od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 19 425 Kč (včetně příslušenství), přičemž úspěšná byla co do částky 10 000 Kč, tj. v rozsahu 2,96 % (čistý úspěch). Vzhledem tomu, že žalobkyně měla úspěch pouze v nepatrné části, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Výrok IV. rozsudku je odůvodněn ustanovením položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, přílohy zákona číslo o soudních poplatcích, dle kterého pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky bod 1 písmeno b) soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč činí 5 % z této částky. V případě žaloby o zaplacení 16 925 Kč soudní poplatek činí 1 000 Kč. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku celkem 800 Kč. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán. Doplatek soudního poplatku tak činí 200 Kč.

31. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.