Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 11/2022-94
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Piknovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem ulice a číslo obec a číslo – část obce
zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátkou
sídlem ulice a číslo obec a číslo – část obce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 95 355 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 71 000 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 24 355 Kč, s úrokem z prodlení z částky 83 817 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do datum, s úrokem z prodlení z částky 12 817 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z částky 71 000 Kč ve výši 64,64 % ročně od datum do datum ve výši 2 819,34 Kč, a s úrokem z částky 71 000 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, maximálně však do dosažení částky 239 616 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 419 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 71 000 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 24 355 Kč, s úrokem z prodlení z částky 83 817 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky 12 817 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem z částky 71 000 Kč ve výši 64,64 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 2 819,34 Kč, a s úrokem z částky 71 000 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, maximálně však do dosažení částky 239 616 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 419 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně.</b>
1. právnická osoba, se, prostřednictvím návrhu na vydání platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne datum, domáhal na žalovaném celé jméno žalovaného zaplacení částky 95 355 Kč s příslušenstvím sestávající z dlužné nové jistiny ve výši 82 419,25 Kč, kterou tvoří původní dlužná jistina ve výši 71 000 Kč a dlužný úrok ve výši 11 419,25 Kč, smluvních pokut v celkové výši 12 536,80 Kč, nákladů za prodlení žalovaného ve výši 400 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 64,64 % ročně a také zákonného úroku z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 71 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tuto svou povinnost však porušil. Z tohoto důvodu byl proto celý úvěr žalobcem zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě, do dne podání žaloby však ničeho nezaplatil.
2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti pohledávky žalobce.
3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci.
4. Soud věc projednal v ústním jednání, k němuž řádně předvolal zástupkyni žalobce i žalovaného, kteří se jej však nezúčastnili, přičemž zástupkyně žalobce se omluvila, aniž požádala o odročení jednání, a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud tak nemohl žalobce poučit ve smyslu § 118a občanského soudního řádu o nutnosti označení důkazů k prokázání svého tvrzení o tom, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, neboť takovéto poučení je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen toto poučení sdělovat účastníkovi jiným způsobem ani odročovat kvůli němu jednání ve věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, spisová značka 28 Cdo 3665/2009). Soud proto jednal proto v nepřítomnosti obou účastníků ve smyslu § 101 odstavce 3 občanského soudního řádu, kdy vycházel z obsahu spisového materiálu a ze všech provedených důkazních prostředků.
5. Soud provedl v řízení dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti.
6. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu obec národní banky bylo prokázáno, že žalobce má povoleno poskytovat spotřebitelské úvěry.
7. Z předsmluvního formuláře, z návrhu na uzavření smlouvy číslo ze dne datum, z oznámení o jeho schválení a splátkového kalendáře ze dne datum soud prokázal, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 71 000 Kč, a to na účet číslo bankovní účet, který se žalovaný zavázal splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4 160 Kč, vždy k 17. dni v kalendářním měsíci. Současně byl povinen hradit zápůjční úrokovou sazbu ve výši 64,65 % ročně, kdy předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů činila 87,69 %.
8. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo prokázáno, že žalovaný ke dni datum dosáhl CBS skóre 385, tedy byl zařazen do kategorie II, s menším rizikem a lepším segmentem klientů.
9. Z výpisu z registru příjmení bylo soudem prokázáno, že žalovaný neměl ke dni datum žádnou dlužnou částku po splatnosti.
10. Z výpisu z účtu číslo bankovní účet bylo prokázáno, že tento účet je veden na osobou žalovaného.
11. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne datum byla na účet žalovaného číslo bankovní účet poukázána částka 71 000 Kč.
12. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil žádnou z předepsaných splátek.
13. Z upomínek ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum soud prokázal, že žalovaný byl k úhradě svého dluhu opakovaně vyzýván a byl také upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
14. Z oznámení ze dne datum bylo prokázáno, že k tomuto dni došlo k zesplatnění závazku žalovaného z důvodu prodlení s úhradou splátky, a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celkové částky 83 817 Kč.
15. Z předžalobní upomínky ze dne datum, jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, soud prokázal, že žalovaný byl opětovně vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky.
16. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že žalovaný předmětný dluh neuhradil v plné výši.
17. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud prokázal následující skutkový a právní stav věci.
18. Smlouva o úvěru číslo ze dne datum byla mezi žalobcem právnická osoba, a žalovaným celé jméno žalovaného uzavřena podle § 2395 občanského zákoníku. Na jejím základě byla žalovanému jeho bankovní účet číslo bankovní účet převedena částka 71 000 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 160 Kč, svou povinnost však nesplnil. Proto byl úvěr žalobcem ke dni datum zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné jistiny, včetně úroků z prodlení a smluvních pokuty, na svůj dluh však do dnešního dne ničeho nezaplatil.
19. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci.
20. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 86 odstavce 1 zákona číslo Sbírky, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavcem 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že výše specifikovaná smlouva o úvěru byla uzavřena v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, a je proto absolutně neplatná, neboť žalobce porušil svou povinnost dostatečně před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C 679/18). Žalobce sice provedl určitá zkoumání ohledně úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně lustracemi v příslušných databázích, nevyžádal si však od žalovaného potvrzení o jeho příjmu, ani nijak nezkoumal skutečné výdajů žalovaného. Před poskytnutím úvěru tak žalobce nezjistil, jaké jsou například náklady žalovaného na bydlení či jeho další životní náklady. Nelze proto nevidět, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Jeho prvořadým úkolem přitom bylo získat od žalovaného potřebné údaje, a na jejich základě posoudit, jeho celkovou finanční situaci, především pak ohledně reálných výdajů žalovaného. V rámci řízení však bylo prokázáno, že žalovaný od žalobce obdržel částku 71 000 Kč, na niž doposud ničeho nezaplatil, přičemž vzhledem k jeho nečinnosti měl soud za to, že žalovaný nerozporuje nárok žalobce na vrácení poskytnutých finančních prostředků. Soud tak shledal částku 71 000 Kč zcela po právu a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobci. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že v tomto případě je pro určení povinnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k zaplacení žalovanému (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisové značky 32 Cdo 4179/2007 ze dne 13. ledna 2009). Jelikož žalovaný dlužnou jistinu nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni splatnosti uvedené ve výzvě, tedy ode dne datum, do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. Ve zbytku byla žaloba z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru zamítnuta.
27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 2 občanského soudního řádu podle poměru úspěchů účastníků ve věci, kdy žalobce byl úspěšný z 74 %. Proto mu, po odečtení úspěchu žalovaného ve výši 26 %, náleží poměrná náhrada ve výši 48 %, a to za účelně vynaložené náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 768 Kč, určený podle položky 1 odstavce 1 písmena b), sazebníku poplatků zákona číslo Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 95 355 Kč. Podle § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 4 940 Kč. Zástupkyně vykonala tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu a účast na jednání před soudem ve smyslu § 11 odstavce 1 písmena g) advokátního tarifu. Podle § 13 odstavce 4 advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 300 Kč za každý úkon. Protože je zástupkyně plátkyní daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle § 137 odstavce 3 písmena a) občanského soudního řádu, o tuto daň v částce 3 301 Kč zvýšena. Celkové náklady řízení tak představují částku 23 789 Kč, přičemž po jejich poměrném snížení byly žalobci přiznány ve výši 11 419 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího uspokojení domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení.