Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 186/2022-29
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 50 800 Kč s příslušenstvím – úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku
-) 8.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.800 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení,
-) 8.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.700 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení,
-) 6.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.600 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení,
a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení
-) částky 1.200 Kč,
-) úroku ve výši 1.587,60 Kč,
-) úroků z prodlení ve výši 577,50 Kč,
-) úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,
-) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 4. 2022,
-) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.200 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žaloba se co do zaplacení
-) částky 8.300 Kč,
-) úroků ve výši 3.858,29 Kč,
-) úroků z prodlení ve výši 1.266,15 Kč,
-) úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 17.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,
-) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.000 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 4. 2022,
-) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.300 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení,
se zamítá.
IV. Žaloba se co do zaplacení
-) částky 17.200 Kč,
-) úroků ve výši 6.705,29 Kč,
-) úroků z prodlení ve výši 2.192,58 Kč,
-) úroků ve výši 25,23 % ročně z částky 23.800 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,
-) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23.800 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 4. 2022,
-) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.200 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení,
se zamítá.
V. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku -) 8.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.800 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení, -) 8.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.700 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení, -) 6.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.600 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení -) částky 1.200 Kč, -) úroku ve výši 1.587,60 Kč, -) úroků z prodlení ve výši 577,50 Kč, -) úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, -) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 4. 2022, -) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.200 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> III. Žaloba se co do zaplacení -) částky 8.300 Kč, -) úroků ve výši 3.858,29 Kč, -) úroků z prodlení ve výši 1.266,15 Kč, -) úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 17.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, -) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.000 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 4. 2022, -) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.300 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> IV. Žaloba se co do zaplacení -) částky 17.200 Kč, -) úroků ve výši 6.705,29 Kč, -) úroků z prodlení ve výši 2.192,58 Kč, -) úroků ve výši 25,23 % ročně z částky 23.800 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, -) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23.800 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 4. 2022, -) úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.200 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> V. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 50.800 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 6. 3. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 10.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 2.000 Kč, úrokem ve výši 22,68 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek po 300 Kč počínaje dnem 13. 3. 2020 se splatností poslední splátky dne 30. 4. 2021. Žalovaný splátkám nedostál, poslední uhradil dne 9. 6. 2020, uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni pouze částku 1.200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 7. 1. 2022. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 10.000 Kč, úroků za období od 1. 5. 2021 do 7. 1. 2022 ve výši 1.587,60 Kč, úroků z prodlení za období od 1. 5. 2021 do 7. 1. 2022 ve výši 577,50 Kč a dále úroků ve výši 22,68 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.
3. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 23. 12. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 17.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 3.400 Kč, s úrokem ve výši 25,14 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3.400 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.800 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek po 510 Kč počínaje dnem 31. 12. 2019 se splatností poslední splátky dne 16. 2. 2021. Žalovaný splátkám nedostál; poslední uhradil dne 9. 6. 2020; uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, pouze částku 8.300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 7. 1. 2022. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 17.000 Kč, úroků za období od 17. 2. 2021 do 7. 1. 2022 ve výši 3.858,29 Kč, úroků z prodlení za období od 17. 2. 2021 do 7. 1. 2022 ve výši 1.266,15 Kč a dále úroků ve výši 25,14 % ročně z částky 17.000 Kč od 8. 1. 2022 zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.
4. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 8. 10. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 30.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 6.000 Kč, s úrokem ve výši 25,23 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 6.000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.000 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek po 900 Kč počínaje dnem 15. 10. 2019 se splatností poslední splátky dne 1. 12. 2020. Žalovaný splátkám nedostál; poslední uhradil dne 9. 6. 2020; uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, pouze částku 23.400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 7. 1. 2022. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 23.800 Kč, úroků za období od 2. 12. 2020 do 7. 1. 2022 ve výši 6.705,29 Kč, úroků z prodlení za období od 2. 12. 2020 do 7. 1. 2022 ve výši 2.192,58 Kč a dále úroků ve výši 25,23 % ročně z částky 23.800 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23.800 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
6. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
7. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
8. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 6. 3. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě, které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 10.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8.000 Kč sestávajícím se z poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, z úroku ve výši 2.000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to prostřednictvím 60týdenních splátek po 300 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal z titulu této smlouvy vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 18.000 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 32,15 % ročně. Z karty zákazníka z téhož dne vyplývá, že žalovaný byl spolubydlícím v samostatné domácnosti, nemá vyživovací povinnost, byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou na pozici řidič – mechanik s platem 25.800 Kč měsíčně. Jeho výdaje pak byly v celkové výši 12.700 Kč měsíčně a sestávaly se z výdajů na bydlení ve výši 2.600 Kč měsíčně (1/3 nákladů), z osobních výdajů ve výši 3.800 Kč měsíčně a ze splátek půjček ve výši 6.300 Kč měsíčně. Jeho příjmy a výdaje byly doloženy potvrzením zaměstnavatele o příjmu. Žalovaný z titulu této smlouvy uhradil pouze částku 1.200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne 3. 2. 2022 zaslaným mu dne 4. 2. 2022 doporučeně na adresu adresa žalovaného. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradil, byť k tomu byl opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 zaslané mu dne 19. 4. 2022 doporučeně na adresu adresa žalovaného.
9. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 23. 12. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 17.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 13.600 Kč sestávajícím se z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.400 Kč, z úroku ve výši 3.400 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.800 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek po 510 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal z titulu této smlouvy vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 30.600 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 32,15 % ročně. Z karty zákazníka z téhož dne vyplývá, že žalovaný byl spolubydlícím v samostatné domácnosti, nemá vyživovací povinnost, byl zaměstnán na částečný úvazek na dobu neurčitou na pozici řidič – mechanik s platem 21.200 Kč měsíčně. Jeho výdaje pak byly v celkové výši 10.500 Kč měsíčně a sestávaly se z výdajů na bydlení ve výši 3.650 Kč měsíčně (1/3 nákladů), z osobních výdajů ve výši 3.800 Kč měsíčně a ze splátek půjček ve výši 4.050 Kč měsíčně. Jeho příjmy a výdaje byly doloženy potvrzením zaměstnavatele o příjmu. Žalovaný z titulu této smlouvy uhradil pouze částku 8.300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne 3. 2. 2022 zaslaným mu dne 4. 2. 2022 doporučeně na adresu adresa žalovaného. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradil, byť k tomu byl opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 zaslané mu dne 19. 4. 2022 doporučeně na adresu adresa žalovaného.
10. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 8. 10. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě, které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 30.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 24.000 Kč sestávajícím se z poplatku za administrativní činnost ve výši 6.000 Kč, z úroku ve výši 6.000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.000 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek po 900 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal z titulu této smlouvy vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 54.000 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 32,15 % ročně. Z karty zákazníka z téhož dne vyplývá, že žalovaný žil v nájmu, neměl vyživovací povinnost, byl zaměstnán na částečný úvazek na dobu neurčitou na pozici řidič – mechanik s platem 17.133 Kč měsíčně. Jeho výdaje pak byly v celkové výši 9.400 Kč měsíčně a sestávaly se z výdajů na bydlení ve výši 3.600 Kč měsíčně (1/2 nákladů), z osobních výdajů ve výši 3.800 Kč měsíčně a z vyživovací povinnosti ve výši 2.000 Kč. Jeho příjmy a výdaje byly doloženy pracovní smlouvou a složenkami – příjem. Žalovaný z titulu této smlouvy uhradil pouze částku 23.400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne 3. 2. 2022 zaslaným mu dne 4. 2. 2022 doporučeně na adresu adresa žalovaného. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradil, byť k tomu byl opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 zaslané mu dne 19. 4. 2022 doporučeně na adresu adresa žalovaného.
11. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměry vzniklé po 1. 1. 2014, posuzoval soud dané závazkové vztahy již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
12. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Dle § 86 odst. 1 z.č. 2547/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
18. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákonu o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
19. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byly ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku uzavřeny celkem tři smlouvy o zápůjčce, a to dne 23. 12. 2019 smlouva číslo dne 8. 10. 2019 smlouva číslo dne 6. 3. 2020 smlouva číslo.
20. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy uzavřela jako osoba podnikající a žalovaný jako spotřebitel, což je zřejmé z označení žalovaného uvedeného v záhlaví smluv a z jejich obsahu, soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015).
21. Žalovaný v jednotlivých kartách zákazníka uvedl, že je zaměstnán, bydlí v nájmu, je zaměstnán, má příjem z pracovního poměru a dále uvedl své výdaje a jejich strukturu. V případě vše tří smluv žalovaný doložil jen své příjmy prostřednictvím potvrzení od zaměstnavatele. Své výdaje nedoložil ani v jednom případě nijak. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s příjmy a výdaji žalovaného; jeho výdaje si (dle obsahu žádosti) od žalovaného doložit vůbec nenechala a jeho úvěruschopnost dostatečně neprověřovala. I přesto byly půjčky žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle soudu zjevně nepostupovala při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného do žádostí o úvěr sepsala pouze formálně, aniž by se zabývala prověřením konkrétních a výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvy o úvěrech uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o úvěr má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovanou zápůjčku řádně a bez problémů splácet. Pokud se tedy právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s tvrzením žalovaného a s negativním výsledkem lustrace žalovaného ve veřejných registrech a s objektivně nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho příjmech a výdajích, které žádným způsobem neověřil, tak při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí.
22. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka zápůjček nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, jsou smlouvy s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Ničeho na tomto závěru soudu nemění ani prohlášení žalovaného učiněné ve smlouvě, že poskytovateli sdělil veškeré potřebné údaje apod., neboť postupovat podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je čistě a jen povinností poskytovatele úvěru a má za tento svůj postup odpovědnost, které se nejde zbavit tím, že odpovědnost za uvedený postup přenese na žadatele. Pouze a jen poskytovatel úvěru je odpovědný za řádné ověření schopnosti žadatele zápůjčku splácet, musí přitom postupovat s odbornou péčí, tzn. zjistit veškeré relevantní informace od žadatele, tyto objektivně ověřit, a to jak v rovině příjmů, tak v rovině jeho výdajů a následně využít dostupné evidence k ověření této jeho schopnosti. Své zodpovědnosti v tomto směru se právní předchůdce žalobkyně nezbaví ani tvrzením, že příjem deklarovaný klientem je vždy bankou ověřen, neboť skutečnost, že příjmy a výdaje žadatele o úvěr, byly poskytovatelem řádně zkoumány, musí vyplývat min. z karty klienta či z žádosti o úvěr, ze které by mělo být zcela zřejmé, z jakých konkrétních listin poskytovatel vycházel, když učinil závěr o tom, zdali žadatel o úvěr je či není schopen tento splácet. Z žádosti o úvěr předložené žalobkyní v této věci ničeho v tomto směru není zřejmé.
23. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege),
a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.
24. Soud smlouvy o zápůjčkách v části, ve které se žalovaný zavázal uhradit poplatky (a to úrok, poplatek za administrativní činnost a odměnu za hotovostní inkaso splátek, hodnotí jako neplatné, a to a to pro zjevný rozpor jejich obsahu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a pro skutečnost, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (§ 1813 občanského zákoníku) Částky 8.000 Kč, 13.600 Kč a 24.000 Kč při zápůjčkách ve výši 10.000 Kč, 17.000 Kč a 30.000 Kč představuje de facto obchodní úrok a ten činí 80 % jistiny úvěru. Takový úrok soud hodnotí jako lichevní a takové ustanovení smlouvy nemůže požívat právní ochrany a soud je hodnotí jako neplatné a rozporné s dobrými mravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1993/2001). Soud s ohledem na tuto skutečnost započetl veškeré žalovaným realizované platby na úhradu jistiny.
25. S ohledem na právě uvedené lze uzavřít, že žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, a proto je nelze žalobkyni přiznat. Žalovaný ale na základě neplatných smluv o zápůjčce převzal od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně dne 6. 3. 2020 částku 10.000 Kč, dne 23. 1.2 2019 částku 17.000 Kč a dne 8. 10. 2019 částku 30.000 Kč a tyto měl také jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný uhradil z titulu smlouvy číslo částku 1.200 Kč, žalovanému tak k úhradě zbývá částka 8.800 Kč (10.000 Kč – 1.200 Kč), dále, že z titulu smlouvy číslo žalovaný uhradil částku 8.300 Kč, tudíž žalovanému tak k úhradě zbývá částka 8.700 Kč (17.000 Kč – 8.300 Kč) a z titulu smlouvy číslo pak žalovaný uhradil částku 23.400 Kč, tudíž k úhradě mu zbývá částka 6.600 Kč (30.000 Kč – 23.400 Kč), a to dle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
26. Žalovaný se dostal s úhradou těchto částek do prodlení a je tak vedle jistiny povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5464/2016). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto směru považovat dopis zástupce žalobkyně ze dne 14. 4. 2022, který byl dne 19. 4. 2022 předán k poštovní přepravě a žalovanému došel v souladu se zákonnou domněnkou dojití dle § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den, tj. 22. 4. 2022. Za přiměřenou dobu bez zbytečného odkladu pak soud považuje dobu tří dnů, která marně uplynula dne 25. 4. 2022, tj. žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužných částek až ode dne následujícího po marném uplynutí přiměřené doby, tj. od 26. 4. 2022. Výše úroku z prodlení pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
27. Ve zbylé části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (viz výrok II rozsudku).
28. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 50.800 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do zaplacení částky 24.100 Kč a procesně neúspěšná co do zbylých částek a příslušenství uvedeného ve výrocích II., III. a IV. rozsudku. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud, aniž by pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení kapitalizoval příslušenství, ve vztahu, ke kterému byla žalobkyně procesně neúspěšná, dospěl při porovnání shora uvedených částek k závěru, že v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, tomu ale dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.