Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 250/2022-63
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
se sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
doručovací adresa: adresa
o zaplacení částky 30 545 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 720 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 16. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 24 825 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 696,74 Kč, s úrokem z prodlení z částky 10 973,99 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 973,99 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích doplatek soudního poplatku ve výši 306 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 720 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 16. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 24 825 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 696,74 Kč, s úrokem z prodlení z částky 10 973,99 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 973,99 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích doplatek soudního poplatku ve výši 306 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 26. 6. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně, a to se společností právnická osoba, IČ číslo, smlouvu číslo o zápůjčce – příjmení v hotovosti (dále jen„ smlouva“). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem 14 925 Kč tvořeným úrokem, zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatkem za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkem tam měla žalovaná uhradit 29 925 Kč v 60 týdenních splátkách po 499, přičemž poslední splátka měla činit 484 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila pouze 9 280 Kč. Žalobkyně po žalované požadovala uhradit dlužnou částku zápůjčky (jistinu) ve výši 10 973,99 Kč, dlužnou částku poplatků ve výši 3 145,58 Kč, smluvní pokutu ve výši 9 277,20 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutu 7 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 696,74 Kč, sankční poplatky ve výši 2 400 Kč, úrok 29 % p.a. a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Ani přes upomínky žalovaná ničeho neuhradila. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení o uvedené, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně paní jméno příjmení následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 12 981 Kč a další čisté příjmy domácnosti 25 300 Kč, odhadované měsíční výdaje 9 420 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Dne 28. 1. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byl i souzená pohledávka.
2. Žalovaná, ačkoli byl k jednání nařízenému na den 10. 2. 2023 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s § 49 odst. 2) a 4) o.s.ř., dnem 10. 11. 2022, když žalované byla zanechána výzva na korespondenční adrese uvedené v centrální evidenci obyvatel a zásilka na poště uložena dne 31. 10. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř..
3. Aktivní legitimace žalobkyně, tj. její oprávněnost žalovanou částku soudně vymáhat, prokázalo oznámení žalované ze strany právnická osoba ze dne 1. 2. 2022.
4. Smlouvou o zápůjčce - příjmení v hotovosti číslo ze dne 26. 6. 2019, Standardními informacemi z téhož dne, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 26. 6. 2019 smlouvu o zápůjčce, když na podmínkách se dohodli předem, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne, přičemž část prostředků měla být použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo který činil 5 793 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 60 týdenních splátkách po 499 Kč, když poslední splátka měla být ve výši 484 Kč Celkem tak měl žalovaná uhradit částku 29 925 Kč, která byla tvořena úvěrem a souhrnným poplatkem 13 125 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků ve 2 683 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a odměnou za komfortní splácení a za vedení zákaznického účtu ve výši 4 422 Kč). Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Adresa žalované byla ve smlouvě uvedena ulice a číslo, obec. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána dopisem z 10. 2. 2022 ke splacení celé pohledávky. Následně i s upozorněním na možné soudní řízení (dopis z 20. 5. 2022) a bylo jí i oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.
5. Z centrální evidence exekucí soud zjistil, že jediné exekuční řízení týkající se žalované bylo zahájeno teprve dne 4. 1. 2022.
6. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky bylo zjištěno, že jméno příjmení je oprávněna jako vázaný zástupce právnická osoba zprostředkovávat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.
7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy svobodná, bydlela u rodičů, měla mobilní telefon, resp. telefonní číslo, zaměstnána byla na dobu neurčitou jako pomocná síla na anonymizováno obec s čistým měsíčním příjmem 12 981 Kč, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Další čistý příjem domácnosti byl uveden ve výši 25 300 Kč. Odhadované měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 2 000 Kč, aniž by byly nějak konkretizovány a interní splátky byly uvedeny ve výši 7 420 Kč. Vyživovací povinnosti byly uvedeny dvě. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného byl zjištěn z výplatních pásek za měsíce 3-4/2019, které byly soudu doloženy.
8. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že při uzavírání předmětné smlouvy v bydlišti žalované byla i její matka, která potvrdila, že dcera si platí jen telefon, bydlení hradí rodiče žalované, s nimiž žalovaná žila ve společné domácnosti, možná ještě se sestrou. Výdaje se nedokladují. Svědkyně vysvětlila, že údaj týkající se počtu vyživovaných osob v zákaznické kartě znamená, kolik osob se podílí finančně na společné domácnosti žadatele, děti žalovaná neměla. Svědkyně popsala postup při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru i tak tomu bylo v souzeném případě. Žalovaná měl od právnická osoba více úvěrů.
9. K výdajům žalované žalobkyně ničeho nedoplnila, ani přes poučení soudu, že soud neměl na základě výše provedených důkazů za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, zej, co se týče jejích výdajů.
10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
12. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Dle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
15. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
19. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
20. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze dvě výplatní pásky a zákaznickou kartu a těmi ve spojení s výpovědí svědkyně prokázala, že žalovaná byla při uzavírání smlouvy svobodná, žila u rodičů, neměla žádnou vyživovací povinnost, na nákladech domácnosti se podíly dvě osoby celkovým příjmem 38 281 Kč. Bylo počítáno s příjmem žalované 12 981 Kč měsíčně a výdaji (nedoloženými) pouze ve výši 2 000 Kč a splátkami 7 420 Kč měsíčně. Nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla ověření výdajů žalované, sama svědkyně uvedla, že výdaje se nedokladují, takže původní věřitel o nich evidentně neměl povědomost. Bez jejich prokázání jsou tvrzené výdaje žalované 2 000 Kč (mimo splátky) dle soudu velice podhodnocené, tyto by měly být spojeny min. se stravou, ošacením. Žalovaná nemusela hradit náklady bydlení, ty za ni hradili její rodiče.
21. Soud tak měl za to, že v tomto případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Žádné výdaje žalovaného nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tak uzavřel, že nebyla splněna povinnost poskytovatelé zápůjčky stanovená mu zákonem. Posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprovedla, toto proběhlo pouze formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení případného neuhrazeného zůstatku jistiny poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalované částku 15 000 Kč, ta do současné doby uhradila dle sdělení žalobkyně pouze 9 280 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 5 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. od 16. 5. 2020, tj. ode dne následujícího po poslední splátce zápůjčky (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
22. O náhradě nákladů řízení příslušelo rozhodnout dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch procesně úspěšnější žalované, a to ve výši 68 %. Té však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III.
23. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 222 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 306 Kč.
24. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka obec, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.