Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 78/2022-78
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 100 496,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 76 638,19 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 76 638,19 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 32 348,41 Kč s 23,99% úrokem ročně z částky 99 683,23 Kč od datum do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 23 045,04 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 665 Kč k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 76 638,19 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 76 638,19 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 32 348,41 Kč s 23,99% úrokem ročně z částky 99 683,23 Kč od [datum] do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 23 045,04 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 665 Kč k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 100 496,73 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o vydání kreditní karty ze dne datum, na základě níž se banka zavázala žalované poskytnout úvěr do sjednaného rámce ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit společně se sjednaným úrokem. Jelikož žalovaná neplatila dohodnuté splátky řádně a včas došlo ke dni datum k okamžitému zesplatnění dlužné částky, přičemž na jistině žalovaná dluží 99 683,23 Kč, na poplatcích částku 813,50 Kč a na kapitalizovaném příslušenství do datum úrok ve výši 8 489,87 Kč. Od datum žalobkyně požadovala zaplacení sjednaného úroku z úvěru ve výši 23,99 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny, až do zaplacení.
2. Z důvodu místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 1 byla předmětná věc postoupena Okresnímu soudu v Bruntále usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci datum.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.
4. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými dne datum a datum, na základě nichž přešla pohledávka za žalovanou z původního věřitele, společnosti právnická osoba, obec a číslo, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.
5. Ze smlouvy o vydání kreditní karty ze dne datum, včetně návrhu na uzavření smlouvy číslo z protokolu o převzetí kreditní karty ze dne datum, z vyjádření k návrhům na uzavření smlouvy ze strany společnosti právnická osoba ze dne datum, z přípisu o okamžité splatnosti pohledávky ze dne datum, z předžalobní výzvy, z přehledu čerpání a placení prostřednictvím kreditní karty ze strany žalované v období od datum do datum, z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby účinného od 1. 10. 2018, z produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba účinných od datum, z všeobecných obchodních podmínek právnická osoba a z vyjádření původního věřitele ze dne datum má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě níž se společnost právnická osoba, obec a číslo, zavázala žalované poskytovat služby spojené s běžným účtem, spořícím účtem, s přímým bankovnictvím a s debetní kartou. Dne datum byla žalované vydána kreditní karta pod číslo na základě níž byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr do sjednaného limitu ve výši 100 000 Kč, přičemž z vyčerpaných prostředků byla povinna uhradit úrokovou sazbu ve výši 23,99 % ulice splátky byly stanoveny ve splátkovém kalendáři a činily od 8 532,33 Kč po 12 364,07 Kč. Jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr, soud usnesením vyzval žalobkyni k upřesnění tvrzení týkající se prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že jí nejsou známy konkrétní okolnosti, které předcházely uzavření smlouvy s tím, že soud má vyzvat ke sdělení těchto skutečností a předložení důkazů původního věřitele, společnost právnická osoba Na výzvu soudu původní věřitel ve svém podání ze datum sdělil, že před uzavřením předmětné smlouvy nebyl příjem žalované bankou vyžadován. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty žalované má soud za prokázané, že celkový záporný zůstatek ke dni ukončení smluvního vztahu činil - 108 986,60 Kč. Žalovaná uhradila za dobu existence předmětného závazku částku 57 262,87 Kč. Na poplatcích banky a úrocích bylo žalované účtováno v období od datum – datum celkem 35 346,41 Kč, přičemž se jednalo o poplatek za ostatní služby, poplatek za správu karty, poplatek za výběr hotovosti z bankomatu a poplatky za upomínky. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, zesplatnil věřitel předmětný úvěr ke dni datum dopisem ze dne datum. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.
11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele před uzavřením smlouvy řádně prověřena, u žalované nebyly aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalované fakticky úvěr splácet. Za této situace nebyly splněny zákonné podmínky pro poskytnutí předmětného úvěru.
12. Vzhledem k výše uvedenému lze žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala 76 638,19 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, neboť od tohoto data byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné jistiny. Při výpočtu této částky vycházel soud ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty, kdy k celkové minusové částce 108 986,60 Kč připočetl částku, kterou žalovaná fakticky uhradila a která by tuto částku navýšila v případě, že by žalovaná tyto platby neprovedla. Výsledný součet představuje 166 249,47 Kč (108 986,60 Kč + 57 262,87 Kč). Od této částky soud odečetl jednak faktické platby žalované ve výši 57 262,87 Kč a dále poplatky a úroky, na které žalobkyni nevznikl nárok, pokud neprokázala prověření úvěruschopnosti u žalované a žalobkyni lze přiznat pouze jistinu. Výsledná částka tedy představuje 76 638,19 Kč (166 249,47 Kč - (57 262,87 Kč + 35 348,41 Kč). Tato částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení.
13. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
14. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k důvodnosti žaloby do nároku na zaplacení dlužné jistiny úvěru. Jednalo se o částku 32 348,41 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 8 489,87 Kč, poplatky ve výši 813,50 Kč a část zaplacené jistiny ve výši 23 045,04 Kč společně s úrokem z úvěru ve výši 23,99 % ročně z částky 99 683,23 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 045,04 Kč (99 683,23 Kč - 76 638,19 Kč) od datum do zaplacení. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná a přiznal žalobkyni jen dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení z částky 76 638,19 Kč, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru a poplatků včetně příslušenství z těchto nároků.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 70 % uplatněného nároku, neúspěšná do 30 % z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 40 % (70 % - 30 %). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 025 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 5 140 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchá výzva před podáním žaloby za poloviční odměnu dle § 11 odst. 2 písm. h) cit. vyhlášky), odměna tedy činí 12 850 Kč (2,5 x 5 140 Kč). Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 2 887,50 Kč Náklady řízení představují celkem 21 662,50 Kč, 40 % z této částky činí 8 665 Kč.
16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.