Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 7/2023-23

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 34 054 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 3.9.2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení 7 054 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 34 054 Kč od 10.10.2021 do 2.9.2022, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 054 Kč od 3.9.2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 065 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 34 054 Kč od 10.10.2021 do 7.1.2022.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 871,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 3.9.2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení 7 054 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 34 054 Kč od 10.10.2021 do 2.9.2022, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 054 Kč od 3.9.2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 065 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 34 054 Kč od 10.10.2021 do 7.1.2022. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 871,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení 34 054 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9.9.2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 27 000 Kč na svůj bankovní účet. Úvěr byl splatný dne 9.10.2021. Žalovaný úvěr nesplatil. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila 39 361,54 Kč, z toho jistina 27 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 750 Kč, poplatek za službu„ klidné spaní“ 100 Kč, poplatek za službu„ presto“ 165 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ 29 Kč, zákonný úrok z prodlení 3 242,54 Kč a účelně vynaložené náklady 2 065 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, jak vyplývá z přiloženého výpisu.

2. Zy označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ soud zjistil, že tato byla podepsána SMS kódem dne 9.9.2021. Obsahemy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč za poplatek 6 750 Kč se splatností 9.10.2021.

3. Z přehledu bankovních transakcí a autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že na účet žalovaného bylo dne 9.9.2021 zasláno 27 000 Kč.

4. Z metodiky posouzení úvěru schopnosti, výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovaných příjmů soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 44 150 Kč a výdaje 2 000 Kč. Příjem byl ověřen z příjmových transakcí za období od 28.7.2020 do 26.7.2021.

5. Z výzvy ze dne 25.8.2022 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

6. Podle , (dále jen „“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu

13. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda porušení povinnosti věřitele podle a 2 spočívající v nedostatečném zkoumání úvěruschopnost dlužníka vede k relativní neplatnosti právního jednání, které se podle o. z. může dovolat pouze osoba, pro jejíž ochranu zájmu je tato neplatnost stanovena, anebo k absolutní neplatnosti právního jednání, ke které soud přihlíží podle o. z. bez návrhu.

14. Povinnost věřitele posuzovat úvěruschopnost je stanovena zaprvé na ochranu spotřebitele, který není schopen dostat svých závazků, zadruhé na ochranu samotných věřitelů, protože snižuje jejich riziko, že dluh nebude plněn, ale především zatřetí na ochranu společnosti jako celku, která je chráněna před nezvladatelném zadlužování spotřebitelů se všemi negativními důsledky s tím spojenými včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a jejich přechodu do šedé ekonomiky.

15. K tomu, aby právní jednání mohlo být shledáno, jako absolutně neplatné je nutno, aby byly splněny dvě kumulativní podmínky podle o. z., tj. takové jednání musí odporovat zákonu a zjevně narušovat veřejný pořádek. Co se týče první podmínky, není pochyb o tom, že porušení odporuje podle tohoto zákona zákonu. Co se týče druhé podmínky, veřejný pořádek je pojem, který reprezentuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, proto i právní jednání, které je s nimi v rozporu, musí být absolutně neplatné. Současně s tímto platí, že základním kritériem pro závěr o absolutní neplatnosti právního jednání by měl být smysl a účel zákona, který byl právním jednáním porušen. Pokud smysl a účel porušeného zákona vyžaduje, aby právní jednání od počátku nevyvolávalo právní následky, nelze stanovit jiný důsledek porušení zákona než absolutní neplatností právního jednání. Toto kritérium je uvedeno již v  o. z., které činí právní jednání neplatným, pokud to smysl a účel porušeného zákona vyžaduje. Neplatnost právního jednání může být buď relativní, nebo absolutní, smysl a účel zákona podle o. z. tedy musí vyžadovat, aby právní jednání, které porušuje zákon, bylo buď relativně, anebo absolutně neplatné. Pokud je k dosažení smyslu a účelu porušeného zákona nezbytné, aby právní jednání bez dalšího nevyvolávalo právní následky, je třeba vždy dospět k závěru o absolutní neplatnosti takového právního jednání (Lavický, P. a kol.: I. Obecná část (−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. číslo a číslo).

16. S ohledem na vše výše uvedené smysl a účel též nové právní úpravy požaduje po podnikateli – profesionálovi, aby zkoumal schopnost spotřebitele splácet jeho úvěr. Tato povinnost je dlouhodobě a pevně zakotvena v českém právním řádu a evropských předpisech. Chrání přitom nejenom zájmy na ochranu určité osoby, ale chrání zájem na prevenci společnosti jako celku před zadlužováním a negativními důsledky, kterou s touto problematikou souvisí. Jestliže věřitel povinnosti podle poruší, ohrozí tím tyto zájmy, čímž celá společnost může být nucena nést následky předlužení její podstatné části. Takové jednání proto zjevně narušuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, a proto je absolutně neplatné podle o. z.

17. Nelze ani pominout, že tento závěr podporuje též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , podle kterého obecný soud poruší právo spotřebitele na soudní ochranu podle d, jestliže nezkoumá, zda věřitel dostatečně nezjišťoval úvěruschopnost spotřebitele.

18. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti podle přistupovala převážně formálně, nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Žalobkyně neoznačila žádné důkazy, k prokázání svého tvrzení, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena na základě jím uvedených údajů, resp. že žalovaným uvedené údaje vůbec ověřovala. Uvedený postup lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ). V souladu se poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Lze tudíž uzavřít, že žalobkyně neprovedla analýzu finančního rozpočtu žalovaného. Porušení této povinnosti pak podle ve spojení s  o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky.

19. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 27 000 Kč. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný nezaplatil ničeho. K vrácení tak zbývá celá jistina.

20. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 27 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl ke dni 3.9.2022 v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle předžalobní výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu , dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v  , v platném znění.

21. Z důvodu neplatnosti smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství zamítnout (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 871,79 Kč, přičemž tato částka představuje 24,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,31 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 363 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 054 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.