Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 401/2022-31

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 9 224 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 4 999 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 4 999 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum, žalobkyně uplatnila úvěrovou pohledávku v částce 9 224Kč s úrokem z prodlení v částce 60,64 Kč za období od datum do datum, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 224 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetových stránek webová adresa v chráněném internetovém prostředí přístupném po zadání hesla a přístupového kódu, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši 165 Kč splatit do 24 měsíců ode dne čerpání. Poplatek za expres výplatu byl sjednán ve výši 199 Kč (úvěr byl žalovanému poskytnuto do 60 minut od okamžiku ověření identity), poplatek za bezpečností splátku byl sjednán ve výši 99 Kč a umožňoval žalovanému odložit splatnost úvěru o 30 dnů z důvodů uvedených ve smlouvě. Za poplatek SMS servis ve výši 49 Kč se žalobkyně zavázala zasílat žalovanému informace o každé důležité události. V rámci druhé až osmě splátky byl sjednán úrok pevnou částkou ve výši 245 Kč Žalovaný se se splácením dostal do prodlení. Žalovanému byla účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč dne číslo, dne datum a dne datum a to vždy za prodlení s úhradou splátky. Žalovanému byly dále účtovány účelně vynaložené náklady dne datum ve výši 100 Kč, dne datum ve výši 130 Kč, dne datum ve výši 100 Kč a dne datum ve výši 100 Kč dne datum byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky. Ke dni datum byl úvěr zesplatněn. Dále byla žalovanému vyúčtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % z nesplacené jistiny a úroků ve výši 573 Kč a to dne datum. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném celkem k zaplacení částku 9 224 Kč sestávající se neuhrazené jistiny ve výši 5 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, z poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, z úroků v celkové výši 735 Kč, z účelně vynaložených nákladů v celkové výši 460 Kč, ze smluvních pokut v celkové výši 2 073Kč, Poplatky za bezpečnou splátku byly účtovány dne datum ve výši 99 Kč, dne datum ve výši 99 Kč, dne datum ve výši 99 Kč, dne datum ve výši 99 Kč, poplatky za SMS servis byly účtovány dne datum ve výši 49 Kč, dne datum ve výši 49 Kč, dne datum ve výši 49Kč a dne datum ve výši 49 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum ve výši 60,64 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením a ve věci jednání nenařizoval.

4. Soud ve věci provedl důkaz předloženými listinami a zjistil z nich skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, a to s výjimkou tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované. Dne datum uzavřeli žalobkyně a žalovaný úvěrovou smlouvu. Z tvrzení žalobkyně má soud za zjištěné, že tato měla posoudit úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím databáze příjmení a dále přes Nebankovní a Bankovní registr klientských informací. Mezi stranami bylo ujednáno poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 5 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, s roční úrokovou sazbou 49,30 %, který byl splatný ve 24 splátkách. Dále žalobkyně předložila soudu splátkový kalendář, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebník platný od datum, výpis o proplacení smlouvy a upomínku ze dne datum a předžalobní upomínku ze dne datum.

5. Mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. a násl. , (dále jen „o. z.“).

6. Na vztah mezi účastnicemi dále dopadá , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti schopen spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

8. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.

9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

10. V daném případě žalobkyně tvrdila, že prověřovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím databáze příjmení a dále přes Nebankovní a Bankovní registr klientských informací, což nebylo ničím prokázáno a z hlediska uvedeného ustanovení zákona to samo o sobě nepředstavuje splnění povinnosti prověřit a posoudit úvěruschopnost žalovaného. Splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného se pro absenci tvrzení a především důkazů nepodařilo soudu zjistit, soud proto musel dospět k závěru, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú., a tudíž je úvěrová smlouva neplatná.

11. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.

12. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijal a dosud nesplatil. Dle žalobních tvrzení a předložených listin žalovaný čerpal na úvěru celkem 5 000 Kč a splatil celkem 1 Kč. Žalovaný tak svou povinnost vrátit plnění přijaté bez právního důvodu dosud nesplnil v částce 4 999 Kč, v tomto rozsahu je proto žaloba důvodná z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. , a soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně uvedenou částku nevrátil, dostal se do prodlení a dle ust. o. z. je povinen zaplatit úrok z prodlení z uvedené částky, a to v sazbě dle ust. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě se jedná o výzvu ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě do 14 dnů od data doručení. Dopis odeslaný datum lze považovat za doručený datum a lhůta 14 dnů tak uplynula datum. Počínaje dnem datum se proto žalovaný dostal do prodlení a je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. o. z., přičemž žalobou uplatněná sazba nepřesahuje sazbu určenou ust. V tomto rozsahu soud návrhu na zaplacení úroku z prodlení vyhověl, ve zbývajícím rozsahu tento návrh jako nedůvodný zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle a podle poměru úspěchu a neúspěchu rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. ( )

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.