Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 406/2022-47

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 23 289 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 998 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 291 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od 19. 9. 2022 do 20. 9. 2022 ve výši 9,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 291 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 685,16 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 998 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 291 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od 19. 9. 2022 do 20. 9. 2022 ve výši 9,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 291 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 685,16 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 289 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím internetu webová adresa) dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému téhož dne převodem na účet č. bankovní účet poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr uhradit ve splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč do 24 měsíců. Žalovaný s žalobkyní sjednal i další volitelné zpoplatněné služby, a to expresní výplatu úvěru s poplatkem 199 Kč, bezpečnou splátku s poplatkem 99 Kč a SMS servis s poplatkem 49 Kč. Službu„ bezpečná splátka“ žalovaný využil celkem ve čtyřech případech, výše poplatku tedy celkem činí 396 Kč, ve stejném počtu případů využil žalovaný také službu„ SMS servis“, celková částka poplatku tak činí 196 Kč. Žalovaný si dále celkem dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky prostřednictvím tzv. korunového odkladu dle smlouvy, a to ve dnech datum a datum, kdy každý den uhradil 1 Kč; za každé toto prodloužení splatnosti je účtován poplatek 1 485 Kč, celkem tedy 2 970 Kč. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas, byla mu žalobkyní dne datum a datum účtována smluvní pokuta ve výši celkem 1 000 Kč a dále pak účelně vynaložené náklady v celkové výši 830 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil, tato dne datum přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani následně na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 23 289 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 14 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 2 970 Kč, úroků ve výši 2 205 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 830 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, že bonitu žalovaného prověřovala za použití statistického modelu, který přihlíží k příjmům a výdajům žadatele o úvěr, a nahlédnutím do příslušných databází.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se , , v účinném znění (dále také jen„ “), jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Z dokumentu označeného jako úvěrová smlouva ze dne datum bylo zjištěno, že v tomto je žalovaný jako klient identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou, e-mailovou adresou a telefonním číslem tel. číslo. Totožnost žalovaného byla dále ověřována z kopie číslo obč. průkazu. Číslo bankovního účtu, na nějž měl být úvěr poskytnut, je dle smlouvy bankovní účet Smlouva měla být dle k ní přiložených informací uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa. Výše úvěru činila 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí 495 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr v celkové výši 20 640 Kč splatit ve 24 splátkách; dle splátkového kalendáře měla být první splátka ve výši 1 467 Kč, 2. – 8. splátka ve výši 1 508 Kč a 9. – 24. splátka ve výši 773 Kč. Žalovaný současně využil možnosti expresní výplaty úvěru za poplatek 199 Kč, byla sjednána možnost prodloužení splatnosti úvěru prostřednictvím bezpečné splátky za poplatek 99 Kč a prostřednictvím korunového odkladu za poplatek 1 485 Kč, dále poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč; tyto poplatky odpovídají sazebníku žalobkyně. Odložení splatnosti prostřednictvím bezpečné splátky i korunového odkladu mohl žalovaný dle podmínek úvěru využít nejvýše dvakrát. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč, po zesplatnění 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Dle podmínek úvěru je vlastnictví účtu, na nějž je poskytovaná částka zasílána, ověřováno pomocí ověřovacího poplatku, výpisem z účtu nebo snímkem obrazovky internetového bankovnictví. Ke smlouvě byl také vytvořen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva ani standardní informace neobsahují žádný podpis žalovaného, pouze u jeho jména v závěru dokumentu je uveden kód číslo a čas datum anonymizováno.

4. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta byla úvěruschopnost žalovaného prověřena v databázích anonymizována dvě slova, příjmení a anonymizováno. Z tabulky pro výpočet příjmení vyplývá, že žalovaný uvedl příjem ve výši 20 000 Kč, životní minimum bylo určeno částkou 5 970 Kč, žalovaný dále splácel 2 573 Kč na jiné úvěry a výdaje na bydlení byly určeny částkou 7 606 Kč. Po započítání splátky úvěru ve výši 1 508 Kč tak činilo zbývající příjmení domácnosti žalovaného 2 344 Kč. Z úvěrové zprávy pak byl zjištěn existující úvěr žalovaného od datum se splátkami 2 506 Kč měsíčně a zbývající částkou 115 227 Kč, dále měl žalovaný od datum otevřen kontokorentní úvěr.

5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a potvrzení o provedené platbě vyplývá, že žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč na účet č. bankovní účet dne datum. Vlastnictví účtu žalovaného bylo ověřeno ze snímku obrazovky internetového bankovnictví a dotazem na právnická osoba

6. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný uhradil částku 1 Kč dne datum a 1 Kč dne datum, dále již neuhradil ničeho a byla mu předepsána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 830 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za minimální splátku ve výši 2 970 Kč a poplatek za SMS ve výši 196 Kč.

7. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne datum, následně byl výzvou ze dne datum vyzván k úhradě celé zesplatnění půjčky ve výši 23 159 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle poštovního podacího archu podána k přepravě dne datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do 30 dnů od sepsání výzvy.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum zaslala žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet částku 15 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani po výzvách neuhradil, dne datum tak byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení částky 23 289 Kč do 30 dnů od sepsání výzvy.

9. Dle , , v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsanéy. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , dostupný na adrese www.nsoud.cz).

10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z„ Úvěrové smlouvy“ ze dne datum. Tento dokument neobsahuje podpis žalovaného, není na ní ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovaným v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu je podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, účinného od 1. 7. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Soud rovněž podotýká, že ani zadání podpisového SMS kódu do příslušného pole v internetovém prohlížeči či zaslání naskenovaného průkazu totožnosti bez výše uvedené identifikace osoby žalovaného nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a její vůle. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedených smluv totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (ověřovací platba, e-mailové zprávy, registrace na internetových stránkách, podpisový SMS kód, zaslání naskenovaného průkazu totožnosti) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle.

13. Nadto má soud za to, že žalobkyně nedodržela ani požadavky , o spotřebitelském úvěru, a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a také k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (k uvedeným závěrům viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě je zjevné, že žalobkyně při uzavírání smlouvy vycházel pouze z jednotlivých tvrzení žalovaného, které žádným způsobem neprověřila, resp. nenavrhla soudu v tomto ohledu jakýkoliv důkaz. Přitom byla žalobkyně upozorněna, že se soud otázkou zkoumání bonity bude zabývat. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, připravila se o možnost být poučena ve smyslu , když toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Je proto na místě učinit jednoznačný závěr, že žalobkyně nedostála své povinnosti a neprověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

14. Žalobkyně nicméně soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč a žalovaný uhradil pouze 2 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez platného závazku a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný neuhradil ani část dluhu odpovídajícího výši bezdůvodného obohacení a tento jeho dluh trvá, a proto soud žalobě v rozsahu 14 998 Kč vyhověl. Vedle dlužné částky ve výši 14 998 Kč soud v souladu s ustanovením o. z. žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně (dle ) za období od 20. 9. 2022 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítnul. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením , neboť pro odlišný postup neshledal důvod.

15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 28,74 %, tj. v částce 685,16 Kč. Při určení míry úspěchu ve věci soud vyšel z hodnoty uplatňované jistiny pohledávky a příslušenství (částka 24 906,46 Kč) a z hodnoty soudem přiznané pohledávky (16 033,47 Kč). Od úspěchu žalobkyně byl odečten její neúspěch a tím bylo dosaženo procento přiznání náhrady nákladů řízení, tj. výše uvedených 28,74 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 932 Kč, odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3× 300 Kč podle , a a d) , advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ vyhláška“), režijním paušálem ve výši 300 Kč (za každý úkon právní služby po 100 Kč podle vyhlášky) a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (ve výši 21% ze součtu částky odměny a paušální náhrady). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 384 Kč a z této částky byla určena poměrná náhrada uložená žalovanému k úhradě ve lhůtě tří dnů ve smyslu část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.