Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 358/2022-38

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 27 866,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 27 866,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 866,34 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 27 866,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 866,34 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 27 866,34 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba (IČO, dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. B0005930518090757, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 800 Kč, a to bezhotovostně na žalovaným uvedený účet. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit poplatek ve výši 14 066,34 Kč s tím, že jej společně s poskytnutými peněžními prostředky vrátí v jediné splátce do datum. Právní předchůdce poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tím žalovaný učinil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a následně zaslal právnímu předchůdci žádost o poskytnutí úvěru. Podpis na smlouvě byl nahrazen unikátním SMS kódem, který byl žalovanému zaslán právním předchůdcem v době registrace žádosti o úvěr na telefonní číslo uvedené žalovaným v žádosti o úvěr. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti okamžikem zadání úvěrujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany žalovaného umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Pohledávka byla s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení , (dále jen „ “), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z y nazvané smlouva o úvěru č. B0005930518090757 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje právní předchůdce, na straně úvěrovaného pak žalovaný. Právní předchůdce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 800 Kč za poplatek ve výši 14 066,34 Kč s tím, že úvěrující je povinen odeslat finanční částku na bankovní účet úvěrovaného č. bankovní účet s datem poskytnutí úvěru dne datum a úvěrovaný je povinen splatit úvěr do datum.

5. Z historie transakcí soud zjistil, že právní předchůdce odeslal dne datum ze svého bankovního účtu na účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 13 800 Kč.

6. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem y označené jako smlouva o úvěru. Na předmětné ě je uveden toliko podpis pravděpodobně osoby jednající za právního předchůdce a dále strojově čitelná informace o tom, že žalovaný měl danou u podepsat dne datum, pod kterým je uveden SMS kód 3za3. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné y, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené y (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto u následně podepsal. Žalobkyně rovněž neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 13 800 Kč na účet žalovaného. předložená žalobkyní označená jako„ Historie transakcí“ prokazuje toliko, že právní předchůdce odeslal dne datum ze svého bankovního účtu na účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 13 800 Kč. Žádný z žalobkyní předložených či označených důkazů ovšem neprokazuje, zda tyto peněžní prostředky byly na uvedený bankovní účet skutečně připsány (po odeslání je možné platbu stornovat), ani to, zda majitelem, resp. disponentem předmětného bankovního účtu byl právě žalovaný a peněžní prostředky se tak dostaly do jeho dispoziční sféry.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Podle , (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

11. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

12. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle a 3 , aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. ). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdce uzavřel smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jeho systému mohl prakticky kdokoliv.

13. Jak soud již shora konstatoval, žalobkyně rovněž neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 13 800 Kč na účet žalovaného. Je na místě připomenout, že civilní sporné řízení je ovládáno projednací zásadou, která je úzce spojena s procesní odpovědností (zá výsledek sporu) tvrdit všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a na jejich podporu označovat důkazy. V posuzovaném případě sice žalobkyně tvrdila, že peněžní prostředky byly poskytnuty žalovanému na jeho bankovní účet, žádný z žalobkyní předložených důkazů však tuto skutečnost neprokazuje a žalobkyně k této sporné skutečnosti přitom neoznačila žádné další důkazy. S ohledem na již zmíněnou projednací zásadu soud není povinen (a ani oprávněn) vlastní vyšetřovací činností (např. učiněním dotazu na banku žalovaného stran připsání peněžních prostředků z účtu žalobkyně) nahrazovat procesní aktivitu žalobkyně, jelikož by tím mohl porušit zásadu rovného procesního postavení účastníků řízení.

14. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by s žalovaným právní předchůdce uzavřel smlouvu úvěru; soud poté na zjištěný skutkový stav nemohl aplikovat ani ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravující bezdůvodné obohacení, jelikož žalobkyně neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. S ohledem na shora uvedené soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v celém rozsah zamítl (výrok I.).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.